Fotovoltaické panely jsou jedním z nejčastějších ale zároveň nepříliš efektivních způsobů výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Současná technologie totiž dokáže proměnit u klasických solárních článků v elektřinu jen okolo 25 % světla.
Vědecké týmy z celého světa proto hledají způsob, jak tuto efektivitu alespoň trošku navýšit. Buď přicházejí s naprosto odlišnou konstrukcí, anebo s vylepšením, které lze použít i u stávající fotovoltaiky.
Jedním takovým týmem je i Swedish Algae Laboratory, která chce vylepšit výkon panelů pomocí jednobuněčných rozsivek, které jsou nejrozšířenějším typem fytoplanktonu. Podstatné je to, že jsou rozsivky schované uvnitř porézní schránky z oxidů křemíku a těmito póry do buňky cestují nejen živiny, ale díky více než sto milionů let trvající evoluci i světlo, které používají pro proces fotosyntézy.
Nanopóry rozsivek jsou z hlediska vedení světla natolik dobré, že lze jejich schránky použít jako jakýsi akcelerátor i pro solární panely. Laboratoř tedy vyvinula speciální techniku, která umožní aplikovat schránky rozsivek třeba ve formě spreje, který na panelech vytvoří speciální film, jenž sníží odrazivost a více příchozího světla soustředí právě do samotných fotovoltaických buněk.
V laboratorních podmínkách tento postup zjevně funguje, rozsivkový potěr totiž zvýší efektivitu přeměny světla v elektřinu u současných panelů až o 4 % a u příští generace vyrobené technologií DSSC dokonce až o 60 %.
Podívejte se: Erupce na Slunci v HD