Rozsivkám se říká také drahokamy moří

Rozsivkám se říká také drahokamy moří

Rozsivkám se říká také drahokamy moří

Rozsivkám se říká také drahokamy moří

Rozsivkám se říká také drahokamy moří

Rozsivkám se říká také drahokamy moří

Rozsivkám se říká také drahokamy moří

Rozsivkám se říká také drahokamy moří

Rozsivka pod elektronovým mikroskopem

Rozsivka pod elektronovým mikroskopem

Rozsivky

Rozsivky

Solární panel

Solární panel

Podle IKEA průměrný dům v Británii se solárními panely spotřebuje pouze okolo 40 % vyprodukované elektřiny, zbylých 60 pak vrací za nízké ceny do sítě. S nově prodávanými bateriemi se využití prý zdvojnásobí.

Podle IKEA průměrný dům v Británii se solárními panely spotřebuje pouze okolo 40 % vyprodukované elektřiny, zbylých 60 pak vrací za nízké ceny do sítě. S nově prodávanými bateriemi se využití prý zdvojnásobí.

Takto vypadá webový formulář pro odhad ceny, pokud bude elektřinu na domě vyrábět solární panel

Takto vypadá webový formulář pro odhad ceny, pokud bude elektřinu na domě vyrábět solární panel

IKEA spolupracuje s firmou Solarcentury, která řešení dodává.

IKEA spolupracuje s firmou Solarcentury, která řešení dodává.

IKEA se pouští do dalšího odvětví a nabízí solární panely a baterie pro domácnosti. Zatím ale jen ve Velké Británii.

IKEA se pouští do dalšího odvětví a nabízí solární panely a baterie pro domácnosti. Zatím ale jen ve Velké Británii.

Rozsivkám se říká také drahokamy moří
Rozsivkám se říká také drahokamy moří
Rozsivkám se říká také drahokamy moří
Rozsivka pod elektronovým mikroskopem
11
Fotogalerie

Švédové přišli na způsob, jak zvýšit efektivitu solárních panelů. Postříkají je sprejem z mořských řas

Fotovoltaické panely jsou jedním z nejčastějších ale zároveň nepříliš efektivních způsobů výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Současná technologie totiž dokáže proměnit u klasických solárních článků v elektřinu jen okolo 25 % světla.

Vědecké týmy z celého světa proto hledají způsob, jak tuto efektivitu alespoň trošku navýšit. Buď přicházejí s naprosto odlišnou konstrukcí, anebo s vylepšením, které lze použít i u stávající fotovoltaiky.

Jedním takovým týmem je i Swedish Algae Laboratory, která chce vylepšit výkon panelů pomocí jednobuněčných rozsivek, které jsou nejrozšířenějším typem fytoplanktonu. Podstatné je to, že jsou rozsivky schované uvnitř porézní schránky z oxidů křemíku a těmito póry do buňky cestují nejen živiny, ale díky více než sto milionů let trvající evoluci i světlo, které používají pro proces fotosyntézy.

Nanopóry rozsivek jsou z hlediska vedení světla natolik dobré, že lze jejich schránky použít jako jakýsi akcelerátor i pro solární panely. Laboratoř tedy vyvinula speciální techniku, která umožní aplikovat schránky rozsivek třeba ve formě spreje, který na panelech vytvoří speciální film, jenž sníží odrazivost a více příchozího světla soustředí právě do samotných fotovoltaických buněk.

V laboratorních podmínkách tento postup zjevně funguje, rozsivkový potěr totiž zvýší efektivitu přeměny světla v elektřinu u současných panelů až o 4 % a u příští generace vyrobené technologií DSSC dokonce až o 60 %.

Podívejte se: Erupce na Slunci v HD

Určitě si přečtěte

Články odjinud