Vědci poprvé dokázali změřit rotaci slunečního jádra. To se podle všeho neotáčí stejným tempem jako povrch, ale přibližně čtyřikrát rychleji.
Něco takového sice mnozí fyzikové předpokládali, jenže až dosud neexistoval žádný způsob, jak to potvrdit. Nyní však odborníci z ESA a Solar and Heliospheric Observatory (SOHO) získali důkazy o nízkofrekvenčních g-vlnách, které oscilují hluboko v nitru Slunce – což se ukázalo být klíčové.
Dříve jsme dokázali měřit pouze tlakové nebo také primární vlny (p-vlny), které mají vyšší kmitočet a procházejí horními vrstvami Slunce, tudíž jsou na povrchu snadno detekovatelné. Neposkytují nám však žádné informace o tom, jak se Slunce otáčí.
G-vlny, pohybující se podobně jako vlny v moři, nám unikaly dlouhých 40 let. Nakonec se je podařilo izolovat díky analýze parametru p-režimu, který říká, jak dlouho trvá akustické vlně projít skrz Slunce: 4 hodiny a 7 minut. V tomto parametru byly odhaleny řady modulací – jakýchsi „podpisů“ g-vln otřásajících sturkturou slunečního jádra.
Výsledky naznačují, že jádro vykoná úplnou otáčku asi jednou týdně. To je čtyřikrát rychleji, než sluneční povrch a mezivrstvy, jejichž rotační periody jsou dlouhé od 25 dnů (u rovníku) po 30 dnů (u pólů).
„Jde jednoznačně o nejlepší výsledek SOHO v posledním desetiletí a jeden z nejdůležitějších objevů SOHo všech dob,“ komentoval to Bernhard Fleck z Goddard Space Flight Center.
Zdroj: NASA
Podívejte se na Slunce zachycené přístrojem Solar Ultraviolet: