Uměle vytvořené buňky prošly Turingovým testem

  • Nové umělé buňky vypadají tak skutečně, že bez problémů napálily živé organismy
  • Jsou schopny oboustranné komunikace
  • Teoreticky lze vyrobit i takové buňky, které by zvládly sehrát roli prostředníků pro organismy neschopné vzájemně se „dohovořit“

Odborníci z University of Trento zkonstruovali buňky, které sice nejsou živé, ale tváří se tak. A to tak úspěšně, že zmátly i bakterie.

„Už nějakou dobu se zajímáme o hranici mezi živými a neživými chemickými systémy, ale nikdy nebylo úplně jasné, kdy tato hranice padla,“ konstatoval jeden ze členů výzkumného týmu, Sheref S. Mansy, v rozhovoru pro ResearchGate. „Je zcela možné udělat chemické buňky, které mohou komunikovat s bakteriemi.“

Mansy a jeho tým použil malé struktury s DNA, kterou šlo přepsat do RNA, což umožnilo syntetizovat specifické proteiny (v reakci na vnější podněty). Konkrétně se jednalo o proteiny, které jsou vyráběny pouze v přítomnosti určité bakteriální molekuly – takzvané AHL (acyl-homoserin lakton).

Turingův test nese jméno svého autora, britského matematika a kryptoanalytika Alana Turinga. Má prověřit, zda vybraná umělá inteligence skutečně jedná inteligentně, za kterýmžto účelem používá srovnání s člověkem. Z původního Turingova testu jsou odvezeny další typy pracující na stejném principu, avšak uplatňující se v jiných oblastech. V tomto konkrétním případě umělé buňky dokázaly přesvědčit přírodní buňky o tom, že jsou rovněž živé.

Jakmile se tyto umělé buňky ocitly ve společnosti bakterií tří různých druhů (E. coli, Vibrio fischeri a Pseudomonas aeruginosa), začaly jim „naslouchat“ a v odpovědi na výskyt AHL zahájily produkci dotyčných proteinů. Vědci je následně obdařili další důležitou schopností – vytvářet vlastní molekuly AHL, které mohly být interpretovány bakteriemi.

Laicky řečeno, tyto buňky jsou schopny oboustranné konverzace. Teoreticky by tedy šlo vyrobit i takové buňky, které by zvládly sehrát roli prostředníků pro organismy neschopné vzájemně se „dohovořit“. K něčemu takovému však vede ještě dlouhá cesta.

Doplněno:

V diskuzi se objevily poznámky k údajně zavádějícímu nadpisu. Je pravdivý, ale uznáváme, že jsme měli věnovat prostor vysvětlení, jak vlastně buňky obstály v Turingově testu. Ten je obecně znám ve své původní podobě, ale stejně je nazýván i v přenesených typech. Princip testu je však stále stejný. Podobně jako se lidská inteligence snaží odhalit, zda komunikuje s lidskou či umělou inteligencí, zkoumá se i chování buněk, zda živé odhalí původ těch umělých. Jedná se o typ Turingova testu označovaný jako buněčný Turingův test (cellular Turing test). Více se o testu dozvíte přímo ve vědecké práci.

Přečtěte si také:

Zdroj: ResearchGate

Diskuze (12) Další článek: Při přihlašování k účtu Microsoftu nemusíte zadávat heslo, login stačí potvrdit v aplikaci

Témata článku: Věda, Výzkum, Bakterie, Buňky, Umělý život, ResearchGate, Vnější podnět, Buňka, Test, ACS, Turing, RNA, Protein, Turingová, Turín, E. coli, Chemická struktura, Lidská inteligence, Pass, TES, Cellular, Molekula, Alan Turing, Turingův test



Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
To si už předem říkalo o malér. Krátce po půlnoci koupil 300 iPhonů, hned za rohem ho přepadli a přišel o miliony

To si už předem říkalo o malér. Krátce po půlnoci koupil 300 iPhonů, hned za rohem ho přepadli a přišel o miliony

** Půlnoční nákup iPhonů není dobrý nápad ** Kupujícího v New Yorku po cestě z Apple Storu přepadli ** Odcizili mu pytel s iPhony v hodnotě 95 tisíc dolarů!

Martin Chroust
USAiPhone
Konec českého poskytovatele internetu v přímém přenosu. Připomíná to krachující energetické firmy
Lukáš Václavík
CETINPoskytovatelé internetuPřipojení k internetu
Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

** Některé závodní trimarány překonají rychlost větru, který je pohání ** Jak je něco takového vůbec možné? Neporušují zákony fyziky? ** Ale vůbec ne. Stačí si připomenout sčítání vektorů

Jakub Čížek
JachtaFyzikaTechnologie