V mozcích pacientů s Alzheimerem je více bakterií než v mozcích zdravých lidí

Názory k článku

dpcstb  |  19. 07. 2017 17:09  |  Microsoft Windows 7 Firefox 54.0

vobec niesom prekvapeny.ale co prekvapeny som, ze na to dosli az teraz a nie uz niekedy v 50tych rokoch. niekedy mi ta veda(vysledky) pripada taka nesystematicka, akoby si tam kazdy robil co chcel.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
_ldx  |  19. 07. 2017 22:45  |  Linux Chrome 58.0.3029.110

No můj názor je takový, že by to klidně mohlo být naopak, tzn. pokud je režim v mozkové tkáni vychýlen mimo normál, tak se tam lépe daří jiným typům bakteriíí než v normálním mozku. Je potřeba si uvědomit že většina bakterií v organismu je spíše v symbiotické roli, než aby škodila. Na druhou stranu je tady otázka, co se bude dít, pokud by se ty bakterie nahradily původním poměrem, jestli by se třeba nezačala vracet rovnováha - ideálně v kombinaci s dalšími léčivy, které ovlivní původní příčiny degenerace - protože tyhle faktory se nejspíše vzájemně ovlivňují.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
20. 07. 2017 14:41 | Macintosh OS X AppleMAC-Safari 5.0

A ve zdravych mozcich jsou jake bakterie? reap. kolik? Nas ucili, ze do mozku pres HEB neprojdou zadne a pokud ano, tak je to docela pruser.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dvořák1  |  24. 07. 2017 23:27  |  Microsoft Windows 7 Firefox 55.0

Kde by se ve zdravém mozku vzali bakterie. To že jsou v mozcích mrtvých lidí je možné, ale nijak to nesouvisí s uvedenou nemocí. Spíše to vypadá na debilitu těch co toto zjištění s touto nemocí dávají dohromady.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
VTM.cz | 26. 07. 2017 21:30 | Microsoft Windows 7 Firefox 54.0

Na komentář pana Dvořáka se mi vzhledem k jeho diletantismu a stylu jakým vede diskuse nechce moc reagovat, ale jelikož to evidentně zajímá víc lidí, tak...To, že v mozcích se dle všeho vyskytují bakterie, vyšlo najevo už i v rámci jiných studií. Pokud si vybavuji dobře, tak např. v rámci studie, jejíž autoři se snažili zjistit, zda nemůže jít o důsledek o porušení hematoencefalické bariéry u pacientů s AIDS. Jenže kontrolní vzorky byly odebrány i z mozků lidí, kteří zemřeli na úplně jiné choroby - a tzv. sequence tags alfa-proteobakterií byly odhaleny ve všech.Samozřejmě bylo navrženo vysvětlení, že bakterie napadly mozek brzy po smrti, ale to bylo shledáno nepravděpodobným. Nevypadalo to totiž, že se jedná o "deriváty" z jiných oblastí organismu. Navíc pokud bychom to aplikovali na tento případ, tak to jaksi nic moc neřeší. Můžeme sice teoreticky uvažovat možnost, že bakterie se do mozků dostaly až po smrti, ale jak potom vysvětlit ten (v článku uvedený) nepoměr?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
marzipano  |  08. 09. 2017 23:35  |  Microsoft Windows 10 Chrome 60.0.3112.90

Tyto studie většinou jenom posunou problém na řetězu kauzality o jeden stupínek nahoru, ale skutečná prvotní příčina zůstane pro tuto metodu limitně nedosažitelná.
U některých chorob to fungovat může (objevení vakcíny proti neštovicím), u jiných, komplexnějších (rakovina, aids, alergie, atopický ekzém, alzheimer) tato metoda z principu fungovat nebude, i kdyby se nainvestovalo nekonečně.
Spousta těchto objevených "příčin" jsou navíc spíš simultánní děje, které nevychází jeden z druhého, ale jen se vzájemně umožňují nebo dokonce podmiňují.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor