Odborníci konečně zaznamenali jev, o jehož existenci se ví už dlouhé roky, ale až dosud ho nikdo nepozoroval – Slunce přerušilo svou vlastní erupci. Podařilo se jim to díky existenci Solar Dynamics Observatory (SDO), rakety VAULT2.0 a dalších zařízení.
„Toho dne šlo o nejaktivnější oblast na Slunci, takže jsme očekávali erupci. Na IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) jsme viděli, jak se vlákno zvedlo, ale na SDO ani koronografech jsme erupci nezaznamenali. Takže bylo jasné, že došlo k selhání,“ uvedl astrofyzik Angelos Vourlidas z Johns Hopkins University.
Aby zjistili, co vláknu zabránilo vystřelit do vesmíru, Vourlidas a jeho kolegové navrhli model, který se snaží vysvětlit, jak by se oblasti v magnetickém poli Slunce mohly stlačovat či zkřivovat.
Když se střetnou sluneční struktury s opačnými magnetickými orientacemi v důsledku uvolnění energie obvykle dojde k vypuzení koronární hmoty. Podle vědců jsou však možné i jiné výsledky – záleží na typu magnetické orientace.
Ten správný druh magnetické struktury by hypoteticky mohl zafungovat jako neviditelná hranice. Tato tzv. HFTs (hyperbolic flux tube), vytvořená kolizí dvou bipolárních oblastí na povrchu Slunce, by vlákno zadržela. Hadovitý útvar by byl zničen a jeho energie by se rozptýlila zpět do sluneční atmosféry.
„Většina výzkumů se zaměřuje na to, jak topologie pomáhá erupcím uniknout. Tento nám však říká, že je třeba zamyslet se i nad tím, s čím se vznikající struktura na počátku střetává a jak to může být zastaveno,“ prohlásil Georgios Chintzoglou z Lockheed Martin Solar and Astrophysics Laboratory.
Zdroj: NASA