Obří dalekohledy na Zemi i ve vesmíru chrlí obrovské množství dat. Umělá inteligence zatím není na tak vysoké úrovni a obyčejné algoritmy neodhalí vše. Vědcům proto pomáhá občanská věda.
Velké množství astronomických projektů v oblasti občanské vědy už deset let probíhá například pod hlavičkou Zooniverse.
Najdi exoplanetu!
V uplynulých letech mohli lidé v rámci projektu Planet Hunters hledat exoplanety v datech z kosmického dalekohledu Kepler. Před pár dny rozjeli vědci nový projekt s názvem Exoplanet Explorers, který se zaměřuje na data z nové mise kosmického dalekohledu.
Náběh projektu byl skutečně úchvatný. Už po 48 hodinách byly objeveny první zajímavé exoplanety a celé planetární systému.
Jedním z nich je planetární systém EE-1. Tvoří ho čtyři planety o velikosti 2 až 2,7 Zemí. Jedná se o kompaktní systém trochu podobný TRAPPIST-1, i když v tomto případě se nejedná o chladného trpaslíka ale o hvězdu podobnou Slunci. Planety mají oběžné doby 3 až 13 dní. Nejvzdálenější planeta obíhá 4x blíže než Merkur kolem Slunce.
Dalším objevem je třeba planeta nepatrně větší než Země s oběžnou dobou 2,2 dní.
Hledají se změny jasnosti hvězdy
Kepler hledá exoplanety tranzitní metodou. Planety sice nevidí, ale jejich existence se projeví ve chvíli, kdy přechází (tranzitují) před svou hvězdou a způsobí nepatrný pokles její jasnosti.
Na hledání těchto poklesů jsou algoritmy, které ale mohou některé tranzity přehlédnout. Právě zde nastupuje občanská věda. Lidé hledají a označují neobvyklé změny v jasnosti hvězdy. Nejrychlejší lovci se pak mohou stát spoluautory objevitelské studie.
Video: Princip tranzitní metody
Za prvních pár dní fungování Exoplanet Explorers objevili lidé na 180 možných exoplanet – z toho 15 podobných Zemi. Celkem se do projektu zapojilo téměř 10 tisíc lidí, kteří provedli přes 3,9 milionů analýz. Projekt byl propagován i v pořadu Stargazing Live v australské ABC TV. Práce je stále dost. Zatím bylo analyzováno jen 15 % dostupných dat.
Mise K2
Data pro projekt Exoplanet Explorers pochází z mise K2, která začala v roce 2014. Keplerovi se předtím pokazil druhý ze čtyř setrvačníků pro orientaci v kosmickém prostoru. K provozu potřebuje dalekohled alespoň tři setrvačníky. Hlavní mise po 3,5 letech skončila, ale chytré hlavy v NASA vymyslely řešení. Dalekohled nyní stabilizuje tlak slunečního záření a motory.
Kepler se sice musí jednou zhruba za tři měsíce pootočit a změnit zorné pole, na druhou stranu se tím otevřely zcela nové možnosti a obzory. Z Keplera už není jen lovec exoplanet, ale zkoumá třeba také objekty sluneční soustavy.
