Skutečnou budoucností robotiky není skelet složený z hromady dedikovaných částí, ale spíše organizmus, který se sestává z drobných univerzálních autonomních součástek – podobně jako se každý lidský tvor skládá z jednoduchých buněk.
Pokud by se inženýrům jednou taková kyberbuňka podařila zhotovit, mohli by s její pomocí sestavit prakticky cokoliv. Zatím to nejde, a tak se výzkumníci alespoň pokoušejí pomocí mnohonásobně větších prototypů ověřit, jestli by to mohlo vůbec fungovat.
Jedním z takových experimentů je i ChainFORM z laboratoře MIT – jakýsi elektronický řetěz, který může měnit dle zadání svůj tvar, a tak se formovat do různých podob. Představte si, že by jednotlivé dílky řetězu byly třeba stokrát menší a namísto mechanických úchytů by pospolu držely pomocí magnetického pole. V takovém případě by se už skutečně mohly skládat do mnohem praktičtějších struktur než tento jednoduchý řetěz. Snad se toho tedy jednou dočkáme.
Vize claytronics – jakýchsi „elektronických atomů“ – ve videu níže je pak zatím zcela doménou sci-fi, přestože se ji v minulosti vážně věnoval třeba Intel.