Čas od času přijde noc, kdy je obloha tak jasná, že byste si venku klidně mohli číst knížku – a to i bez měsíčního svitu. Jak je to možné?
Právě na tuto otázku hledali odpověď dva vědci z York University v Kanadě. Nakonec dospěli k závěru, že dotyčný jev je způsoben pomalu se pohybujícími atmosférickými vlnami, které se spojují dohromady a zesilují světelné záření atmosféry.
Gordon Shepherd a Youngmin Cho zjistili, že díky této kombinaci může nastat i několik takových jasných nocí po sobě. Úroveň světla přitom bude až desetkrát větší, než za normálních okolností.
„Tato studie představuje velmi srozumitelný, nový přístup ke staré hádance co dělá takovou noční oblohu tak pozoruhodně jasnou. Odpovědí je atmosférická dynamika," komentoval to Jürgen Scheer z Institutu de Astronomie a Física del Espacio.
Odborníci se domnívají, že na každých 7 nocí ze 100 někde na světě připadne jedna jasná. Bohužel, v dnešní době je kvůli tzv. světelnému znečištění téměř nemožné ji pozorovat. Dřív to ovšem žádný problém nebyl. Ostatně, jedna z prvních zmínek o jasné noci pochází od římského filosofa Plinia Staršího.
„Historický záznam je souvislý, po staletí se opakuje a popisy jsou velmi podrobné. Jasné noci existují a jsou součástí variability světelného záření atmosféry, které lze pozorovat pomocí satelitních nástrojů,“ uvedl Shepherd.
Zdroj: AGU,