Zdá se, že život je nevyhnutelným důsledkem fyziky. Posviťte na pár atomů...

Zdá se, že život je nevyhnutelným důsledkem fyziky. Posviťte na pár atomů...

Otázka původu života na naší planetě patří mezi ty jednoznačně nejzajímavější, jakým se vědec může věnovat. Je ovšem zapotřebí si uvědomit, že jde o historickou událost, která navíc probíhala po velmi dlouhou dobu – takže nějakou finální odpověď nejspíš nenajdeme nikdy.

Tato skutečnost nám ovšem nijak nebrání ve formulování různých zajímavých hypotéz. S jednou takovou před časem přišel i Jeremy England z MIT, podle kterého je život nevyhnutelným důsledkem fyziky. Následně se pustil do jejího testování… a nyní zveřejnil první výsledky.

England zjednodušeně řečeno tvrdí, že zrod života, třebaže zdánlivě porušující II. zákon termodynamiky, je za určitých okolností nevyhnutelný. Fyzikální zákony totiž zaručují, že atomy se v určitých prostředích přeorganizují tak, aby se byly schopné vypořádat s chaotickým tokem energie. A tyto atomové struktury již silně připomínají to, co obvykle označujeme pojmem život. „Začněte s náhodnou hromadou atomů, a pokud na ní budete dostatečně dlouho svítit, nemělo by vás překvapit, že nakonec dostanete rostlinu,“ konstatoval v roce 2014.

Zní to sice hezky, jenže jak něco podobného prověřit? V podstatě jediným použitelným řešením je počítačová simulace. Jeremy a jeho kolegové tedy umístili virtuální chemické sloučeniny do podmínek, které pravděpodobně panovaly na mladé Zemi, a sledovali, co se bude dít.

Z prvního článku, publikovaného v Proceedings of the National Academy, plyne, že spontánně začala vznikat výše zmíněná strukturální uspořádání atomů. Důležité je že, biologické proměnné jako chování buněk, tvorba DNA apod. nebyly předem naprogramovány.

Druhý článek, publikovaný v Physics Review Letters, pak ukazuje, že pokud mají tyto atomy k dispozici externí zdroj energie (v tomto případě Slunce), samovolně se uspořádají tak, aby ji mohly absorbovat i emitovat efektivněji. A aby toho nebylo málo, zanedlouho se objeví jednoduché replikátory. Fascinující, nemyslíte?

Zdroj: IFLScience

Témata článku: Historie, Příroda, Výzkum, Země, Slunce, Fyzika, DNA, Simulace, Chemie, Evoluce, Mladá země, Publikovaný článek, První výsledek, Počítačová simulace, Fyzikální zákony, Důsledek, Externí zdroj, Původ života, Určité prostředí, Dlouhá doba, Historická událost, Určitá okolnost, Atom

Určitě si přečtěte

Jak vlastně vznikají planety z kosmického prachu?

Jak vlastně vznikají planety z kosmického prachu?

** Astronomové zveřejnili výsledky fascinujícího pozorování, které zpřesní naše teorie a modely vzniku planetárních soustav ** Pomocí chilské soustavy radioteleskopů ALMA se jim podařilo získat velmi detailní snímek hvězdy V1247 Orionis ** Díky výjimečnému rozlišení měli příležitost jako první spatřit chráněné zásobárny prachu v mladé planetární soustavě

Včera | Mihulka Stanislav

Geny pro bílou kůži jsme podědili od Afričanů

Geny pro bílou kůži jsme podědili od Afričanů

** Obyvatelé subsaharské Afriky jsou z hlediska genů pro barvu kůže překvapivě pestří ** Afričany proto nelze hodit do jednoho pytle s označením „černoši“ ** Mnohé varianty pro světlou pokožku zdědili evropští „běloši“ od afrických předků

17.  10.  2017 | Petr Jaroslav | 30