Česká astronomka Tereza Klocová z Astronomického ústavu AV a její kolegové z univerzity v Hamburku pozorovali velkou erupci u hvězdy HD 189733 právě v okamžiku, kdy před hvězdou přecházela planeta. Na jednu větší erupci dokonce navázalo ještě několik menších.
Tým astronomů v čele s Terezou Klocovou analyzoval data ze spektrografu UVES, který je součástí výzbroje jednoho z obřích dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře v Chile. K pozorování došlo v noci z 1. na 2. července 2012, ale závěry studie byly uveřejněny až nyní.
K erupcím dochází rovněž na Slunci. Jedná se o bouřlivé jevy související s magnetickým polem Sluncem. Při erupci se uvolní značné množství energie, dojde k záblesku v celém spektru a nakonec i k výronu částic.
Některé sluneční erupce mohou být doprovázeny tzv. výrony koronální hmoty (CME). V případě, že zasáhnou Zemi, mohou být nebezpečné pro družice, astronauty nebo energetické soustavy.
Aktivita Slunce na záběrech z družic. Credit: NASA, ESA, SDO, SOHO, STEREO
Naše Slunce je relativně klidnou hvězdou. V případě některých jiných hvězd jsou ale erupce výrazně silnější, což může být špatnou zprávou pro případný život na planetách, které hvězdu obíhají.
Na exoplanetě HD189733 b ale život určitě nebude. Jedná se o obří svět, který je srovnatelný s Jupiterem a okolo hvězdy oběhne jednou za dva dny. HD189733 b objevili astronomové už v roce 2005 a jde o jednu z nejprozkoumanějších exoplanet.
Přestože planetu vůbec nevidíme, astronomové dokáží využít toho, že planeta přechází před svou hvězdou, která je poměrně jasná a blízká (63 světelných let). Během tranzitu planety projde světlo hvězdy atmosférou planety a zanechá ve spektru hvězdy otisk. Můžeme se tak dozvědět něco o složení atmosféry.
Před a poté, co se planeta schová za hvězdou, je zase možné stanovit teplotní profil planety a dokonce také odhadnout její zbarvení. Hubbleův kosmický dalekohled před pár lety odhalil, že by HD 189733 b měla mít modrou barvu. Za zbarvením budou zřejmě křemičitanové částice v atmosféře.
Výsledky práce české astronomky ukazují, že studium atmosfér exoplanet mohou erupce ovlivnit. Exoplaneta se nachází jen 4,5 milionů kilometrů od hvězdy, což ji samozřejmě značným způsobem ovlivňuje – má vázanou rotaci, k hvězdě je nakloněna stále stejnou stranou a dostává vysoké dávky záření.
Důsledkem velkých teplotních rozdílů mezi denní a noční stranou budou extrémně silné větry v atmosféře, které budou dosahovat rychlosti několika tisíc kilometrů v hodině.
Planeta je ve srovnání s hvězdou, která má 80 % hmotnosti a velikosti Slunce, jen drobkem. Přesto existuje hypotéza, že planeta ovlivňuje hvězdu více, než by se mohlo zdát – nejen rychlost její rotace ale také magnetické pole. Pozorovaná erupce během tranzitu planety tak nemusela být zcela náhodná.
Zdroje: AsÚ, ArXiv
