Ať už ráno jedete do práce, nebo o víkendu na chalupu, na cestě míjíte úseky a dopravní stavby, které jsou nějakým způsobem neobvyklé. Připravili jsme přehled deseti nejzajímavějších dopravních staveb v Česku, které trhají rekordy.
Pokud nejezdíte sami, můžete příště oblažit spolucestující zajímavými čísly – třeba jak to dělal Sheldon Cooper v Teorii velkého třesku. Takže dost řečí a jdeme na to.
Nejvyšší dálniční most: Vysočina
Most Vysočina je impozantní dopravní stavba, která drží hned několik rekordů. S výškou 77,5 metrů je nejvyšším mostem na dálnici D1 a druhým nejvyšším mostem v celé zemi. Jeho celková délka činí 426 metrů, což z něj zároveň dělá druhý nejdelší most v úseku mezi Prahou a Brnem.
Most Vysočina
Konstrukce mostu je z technického pohledu pozoruhodná. Skládá se ze dvou souběžných ocelových mostů, každý pro jeden směr dálnice. Mostovku tvoří spojité trámy o čtyřech polích s největším rozpětím 134 metrů. Celková hmotnost ocelové konstrukce dosahuje 6200 tun, což ilustruje masivnost této stavby.
V roce 2020 prošel Most Vysočina rozsáhlou rekonstrukcí, která zahrnovala jeho rozšíření a modernizaci. Každý z mostů byl rozšířen o 75 centimetrů na celkovou šířku 12,5 metru. Během této rekonstrukce byla mostovka pomocí hydraulických lisů nadzvednuta o 4 centimetry, což je samo o sobě pozoruhodný inženýrský úkon. Tato rekonstrukce nejen prodloužila životnost mostu, ale také zvýšila jeho kapacitu a bezpečnost.
Pokračování 2 / 10
Nejdelší železniční tunel: Ejpovický
Ejpovický tunel je se svými 4150 metry nejdelším železničním tunelem v České republice. Tvoří ho dva souběžné jednokolejné tubusy. Severní o délce 4174,2 metrů a jižní o délce 4150 metrů. Tunel byl uveden do provozu na sklonku roku 2018 jako součást modernizace západní části III. tranzitního železničního koridoru mezi Prahou a Plzní.
Ejpovický tunel
Výstavba tunelu zkrátila železniční trať z Prahy do Plzně o 6,1 kilometru a snížila dobu jízdy až o 9 minut. Tunel je vybaven nejmodernějšími bezpečnostními prvky, včetně osmi propojek mezi tubusy pro případnou evakuaci cestujících. V celé délce tunelu je položena pevná jízdní dráha, což z něj činí nejdelší úsek tohoto typu v Česku.
Maximální povolená rychlost v tunelu je od září 2019 stanovena na 160 km/h s výhledovým zvýšením až na 200 km/h. Tunel byl navržen tak, aby splňoval evropské standardy pro mezinárodní železniční magistrály a mezinárodní kombinovanou přepravu. Jeho výstavba významně přispěla k modernizaci a zefektivnění železniční dopravy mezi Prahou a Plzní.
Pokračování 3 / 10
Nejdelší dálniční tunel: Blanka
Tunelový komplex Blanka je součástí pražského Městského okruhu a spojuje mimoúrovňovou křižovatku Malovanka s křižovatkou Pelc-Tyrolka. Skládá se ze tří navazujících tunelů – Brusnického, Dejvického a Bubenečského, přičemž celková délka dosahuje 5502 metrů. To z něj činí nejdelší silniční tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě.
Tunelový komplex Blanka
Výstavba komplexu byla zahájena v roce 2007 a otevřen byl 19. září 2015. Původně měl být dokončen v roce 2011 za 17,2 miliard korun, ale nakonec se stavba protáhla o 4 roky a celkové náklady dosáhly přibližně 43 miliard Kč. Tím se Blanka stala nejdražším a největším projektem v historii Prahy.
Během výstavby se objevilo několik problémů, včetně tří propadů půdy ve Stromovce a u ministerstva kultury. Po otevření bylo také kritizováno zhoršení dopravní situace v některých částech Prahy a negativní vliv na životní prostředí. Přes tyto komplikace je Blanka významnou součástí pražské dopravní infrastruktury, která umožňuje rychlejší průjezd městem.
Pokračování 4 / 10
Nejdelší železniční most: Negrelliho viadukt
Negrelliho viadukt je impozantní železniční most v Praze, který drží několik významných rekordů. S délkou 1120 metrů je nejdelším železničním mostem v České republice a čtvrtým nejdelším mostem v zemi celkově. Do roku 1910 byl dokonce nejdelším mostem v Evropě a dodnes zůstává nejdelším železničním mostem ve střední Evropě.
Negrelliho viadukt
Historický viadukt byl postaven mezi lety 1846 a 1849 a uveden do provozu 1. června 1850. Spojuje Masarykovo nádraží v Praze přes ostrov Štvanici s Bubny a je pojmenován po svém staviteli Aloisi Negrellim. Most se skládá z 87 kamenných oblouků, včetně osmi žulových segmentových oblouků nad rameny řeky s rozpětím 25,29 metrů.
Negrelliho viadukt prokázal svou odolnost během povodně v roce 2002, kdy vydržel v plném provozu, zatímco většina Karlína byla zatopena. V letech 2017 až 2020 prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která zahrnovala modernizaci konstrukce a zvýšení traťové rychlosti na 60 km/h. Tato rekonstrukce připravila most na vyšší kapacitu spojů v rámci projektu železničního spojení na letiště Václava Havla a do Kladna.
Pokračování 5 / 10
Největší trolejbusová síť: Brno
Trolejbusová doprava v Brně představuje největší trolejbusovou síť v České republice s bohatou historií sahající až do roku 1949. K roku 2025 dosahuje provozní délka tratí 59 kilometrů, včetně jedné tratě vedoucí do sousedního města Šlapanice. Systém je napájen napětím 600 voltů stejnosměrného proudu a zázemí tvoří tři vozovny – Husovice, Slatina a Komín.
Trolejbusová síť v Brně
V lednu 2025 bylo v provozu celkem 13 pravidelných denních linek o celkové délce 100,6 kilometrů a jedna nostalgická linka. Nejdelší linkou je linka č. 25 (Starý Lískovec, Osová – Líšeň, Jírova) s délkou 18,34 km. Zajímavostí je linka č. 30 (Bystrc, Černého – Královo Pole, nádraží – Soběšice, Klarisky), jejíž úsek Královo Pole, nádraží – Soběšice, Klarisky v délce 5,80 km je obsluhován výhradně parciálními trolejbusy.
K 6. únoru 2025 tvořilo vozový park 130 trolejbusů různých typů, především značky Škoda. Nejnovějším přírůstkem je 39 vozů typu Škoda 32Tr dodaných v letech 2023 až 2025. Brněnský dopravní podnik také uchovává několik historických a retro trolejbusů, které jsou příležitostně vypravovány na zvláštní jízdy nebo nostalgickou linku H24.
Pokračování 6 / 10
Nejdelší umělý říční kanál: Baťův
Baťův kanál je unikátní vodní cesta, která drží několik pozoruhodných rekordů. S celkovou délkou 52 kilometrů je nejdelším umělým plavebním kanálem v zemi. Spojuje Otrokovice se Sudoměřicemi, částečně vede po řece Moravě (27 km) a částečně po uměle vyhloubených kanálech (24,8 km).
Baťův kanál
Kanál byl vybudován v letech 1934 až 1938 a původně sloužil k přepravě lignitu z dolu Tomáš v Ratíškovicích do Baťových závodů v Otrokovicích. V současnosti je kanál využíván především pro turistické účely a rekreační plavbu. Na trase se nachází 13 plavebních komor, 8 přístavů a 16 přístavišť, což z něj činí komplexní vodní infrastrukturu.
Baťův kanál se stal mezinárodní vodní cestou díky výstavbě slovenského přístavu Skalica. Plánuje se jeho další rozšíření až do Hodonína a Kroměříže. Zajímavostí je, že v roce 2018, u příležitosti 80. výročí vybudování kanálu, přeplaval hodonínský dálkový plavec Marek Jedlička trasu ze Spytihněvi do Skalice dlouhou 43 km za 14 hodin a 3 minuty.
Pokračování 7 / 10
Nejdelší lanovka: Bohosudov – Komáří vížka
Lanová dráha Bohosudov – Komáří vížka je nejdelší osobní visutou lanovou dráhou v České republice. Se šikmou délkou 2348 metrů překonává mezi dolní stanicí Bohosudov (326 m n. m.) a horní stanicí Komáří vížka (806 m n. m.) převýšení 480 metrů. Byla zprovozněna v roce 1952, což z ní činí nejstarší provozovanou osobní lanovku v zemi, a od roku 2013 je chráněna jako kulturní památka.
Nejdelší lanovka
Lanovka je technicky unikátní díky systému odpojitelného uchycení dvoumístných sedaček, který byl vyroben národním podnikem Transporta Chrudim podle licence švýcarské firmy Von Roll. Jízda trvá přibližně 15,5 minuty při maximální rychlosti 2,5 m/s a kapacita přepravy činí 226 osob za hodinu. Lanovka má celkem 60 sedaček a je podpírána 29 sloupy.
V roce 2022 získala tato lanová dráha od Drážního úřadu status historické lanové dráhy, což podtrhuje její význam v české dopravní historii. Ročně přepraví přibližně 40 až 50 tisíc cestujících a 10 tisíc jízdních kol. Lanovka je oblíbeným cílem turistů i cyklistů a umožňuje celoroční provoz s výjimkou období pravidelných oprav a revizí.
Pokračování 8 / 10
Nejdelší most: Radotínský
Radotínský most je pozoruhodnou dopravní stavbou, která drží několik významných rekordů. S celkovou délkou 2291 metrů je nejdelším mostem v zemi. Skládá se ze dvou částí: mostu přes Vltavu o délce 236 metrů a navazující estakády o délce 2045 metrů (nebo 2059 metrů, podle různých zdrojů) s 37 mostními poli.
Radotínský most
Most je součástí Pražského okruhu a překlenuje údolí Vltavy a Berounky před jejich soutokem. Jeho výstavba byla dokončena v září 2010 a oficiálně byl pojmenován jako Radotínský most 12. října 2010. Konstrukce mostu byla technicky náročná, neboť překonává nejen dvě řeky, ale také železniční tratě, silnice a plánovanou Radotínskou lagunu.
Zajímavostí je, že součástí mostu je i Lahovická cyklolávka, která je zavěšena pod mostem přes Vltavu. Tato lávka pro pěší a cyklisty spojuje Komořany a Lahovice a je považována za nejdražší úsek cyklostezky v Praze. Její zprovoznění se zpozdilo o několik let kvůli různým komplikacím, včetně majetkoprávních sporů a povodní v roce 2013.
Pokračování 9 / 10
Nejvýše položená železniční stanice: Kubova Huť
Železniční stanice Kubova Huť, ležící v nadmořské výšce 995 metrů nad mořem, je nejvýše položenou železniční stanicí v České republice. Tato stanice byla vybudována v roce 1899 jako součást železniční trati spojující města Vimperk a Volary.
Železniční stanice Kubova Huť
Budova nádraží je typickou ukázkou architektury konce 19. století a dodnes si zachovává svůj původní ráz. Stanice je důležitým výchozím bodem pro turisty mířící do oblasti Boubína a okolní šumavské přírody. V zimním období slouží jako přístupový bod pro lyžaře a běžkaře, kteří využívají okolní sjezdovky a běžecké trasy.
Obec Kubova Huť, nacházející se v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, má bohatou historii sahající do počátku 18. století. Původně vznikla jako sklářská osada, přičemž první písemná zmínka o ní pochází z roku 1728. Dnes je Kubova Huť vyhledávaným místem pro letní i zimní rekreaci, ležícím na území Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Pokračování 10 / 10
Nejstrmější železniční trať: Tanvald–Kořenov
Železniční trať Liberec–Harrachov je unikátní jednokolejná regionální dráha v České republice, která zahrnuje ozubnicový úsek Tanvald–Kořenov. Tento úsek je s maximálním sklonem 58 ‰ nejstrmější železniční tratí v zemi. Trať byla uvedena do provozu v roce 1902 a původně sloužila k propojení Rakouska-Uherska s Pruskem. V roce 1992 byla prohlášena za kulturní památku díky svému historickému a technickému významu.
Ozubnicová trať Tanvald–Kořenov
Trať prošla během své historie několika významnými změnami. V roce 1945 byl přerušen přeshraniční provoz, který byl obnoven až v roce 2010. V 90. letech 20. století hrozilo trati zrušení kvůli nerentabilitě, ale díky úsilí místních sdružení se podařilo provoz zachovat. Od roku 2000 se na trati provádí modernizace, včetně otevření nových zastávek a obnovy přeshraničního úseku do polské Szklarské Poręby.
V současnosti je trať využívána především pro osobní dopravu a turistické účely. Běžný provoz je zajišťován bez použití ozubnice, která se nyní používá jen při nostalgických jízdách. Trať je oblíbeným cílem železničních nadšenců a turistů, kteří oceňují její technickou unikátnost a malebné horské scenérie Jizerských hor a Krkonoš. Doprava je zajišťována moderními motorovými vozy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně