Metro patří mezi nejefektivnější způsoby městské dopravy a jeho systémy se neustále vyvíjejí. V některých metropolích dosahují špičkových rozměrů, rychlostí či hloubek, zatímco jinde překvapují historií či inovacemi.
Vybrali jsme desítku rekordů a dalších technických kuriozit z podzemních drah celého světa a srovnáme je s pražským metrem.
Nejstarší metro: Londýn
Nejstarší podzemku najdeme v Londýně. Tamní „The Tube“ zahájilo provoz už před dlouhými 162 lety, když 10. ledna 1863 propojilo první dvě stanice Paddington a Farringdon. Metrem zpočátku projížděly parní lokomotivy, které kvůli omezenému větrání tunelů vytvářely nepříjemné podmínky pro cestující i personál. Podzemka si ale i tak rychle získala oblibu a položila základy moderní městské hromadné dopravy.
Pro srovnání:
První trasa pražského metra byla otevřena 9. května 1974. měla délku 6,6 km a čítala 9 stanic mezi Florencí (původně Sokolovská) a Kačerovem
Rozvoj londýnského metra pokračoval rychlým tempem. V roce 1890 otevřelo první elektrifikovanou linku, která zlepšila komfort cestování a umožnila další expanzi. V průběhu 20. století se síť rozrostla na 11 linek s celkovou délkou přes 400 km a více než 270 stanicemi. V současnosti jde o třetí nejdelší systém metra na světě (za Šanghají a Pekingem). Kromě svého historického významu je londýnské metro považováno za symbol britských inovací a důležitou součást života města.
Cestující čekají na nástup do vlaku metra v roce 1906
Dnes přepraví Londýnské metro každý den více než pět milionů cestujících a je tak jedním z nejvytíženějších systémů metra na světě. I přes modernizaci a rozšíření si systém zachovává svou historickou identitu, přičemž některé úseky a stanice stále nesou stopy viktoriánského inženýrství – některé tunely pocházejí z 19. století a jsou stále v provozu.
Pokračování 2 / 10
Nejhlubší metro: Hongyancun
Stanice Hongyancun v čínském městě Čchung-čching je nejhlubší stanicí metra na světě. Její nejnižší bod se nachází 116 metrů pod povrchem. Nachází se na lince Chongqing Rail Transit Line 9 a do provozu byla uvedena v roce 2022. Díky své extrémní hloubce překonala dosavadního rekordmana, stanici Arsenalna v Kyjevě, která se nachází 105,5 metrů pod zemí.
Pro srovnání:
Nejhlubší stanice pražského metra – Náměstí Míru – se nachází v hloubce 53 metrů.
Hloubka stanice je dána specifickým terénem Čchung-čchingu, který je známý strmými kopci a hlubokými údolími. Na rozdíl od většiny podzemních stanic se Hongyancun nachází uvnitř skalního masivu, což přispívá k její neobvyklé geologické konstrukci. Přístup do stanice je možný nejen klasickými eskalátory a výtahy, ale také několika výstupními tunely, které vedou na různé úrovně terénu města.
Stanice se rychle stala turistickou atrakcí a zajímavostí pro fanoušky metra i dopravního inženýrství. Čchung-čching, často přezdívaný „město vertikál“, je domovem několika dalších hlubokých stanic, což odráží jeho složitou geografii. Navzdory velké hloubce je Hongyancun moderně vybavená a navržena tak, aby zajistila rychlou a pohodlnou přepravu pro tisíce cestujících denně.
Pokračování 3 / 10
Nejrychleji postavená trasa: Lucknow Metro
Lucknow Metro v Indii stanovilo nový rekord v rychlosti výstavby, když dokončilo 8,9 km dlouhý úsek za pouhých 14 měsíců. Tato část, známá jako prioritní koridor, byla klíčovým prvkem celého systému a slouží jako páteř veřejné dopravy ve městě Lucknow. První zkušební jízdy proběhly již v prosinci 2016, přičemž plný provoz na této trase byl oficiálně zahájen v září 2017
Pro srovnání:
Výstavba linky D pražského metra má trvat přibližně 7,5 roku pro nejdelší a nejnáročnější úsek, zatímco jednodušší úseky budou dokončeny za 4 roky. Celá trať mezi Náměstím Míru a Depem Písnice, dlouhá 10,6 kilometru, by měla být zprovozněna na podzim roku 2029.
Linka D bude mít celkem 10 stanic, včetně přestupní stanice na Pankráci. Stanice zahrnují například Olbrachtovu, Nové Dvory, Nemocnici Krč, Libuš a Depo Písnice. Na trase budou jezdit plně automatizované vlaky bez strojvedoucích.
Takto rychlá výstavba byla možná díky dobré koordinaci inženýrských týmů, nasazení moderních stavebních technologií a důkladnému plánování projektu. Mnoho úseků bylo budováno současně, díky čemuž se podařilo minimalizovat časovou náročnost a zajistit plynulý postup prací. Přes náročné podmínky, včetně husté městské zástavby a potřeby minimalizace dopadu na místní infrastrukturu, byl projekt dokončen v rekordním čase.
Souprava Lucknow Metro jedoucí po vyvýšené trati
Lucknow Metro je dnes považováno za vzor rychlé a efektivní urbanistické dopravy v Indii. Jeho úspěch vedl k inspiraci pro další rozvoj metropolitních dopravních sítí v zemi, včetně projektů v Dillí, Mumbaji a dalších městech. Úspěšný model ukazuje, že rychlá výstavba moderního dopravního systému je možná i v podmínkách rychle se rozvíjejících metropolí. Nutno dodat, že ve světě byly dokončeny některé úseky metra za méně než rok, nicméně jednalo se o kratší úseky, nikoli celé trasy (např. části Dillí Metro).
Pokračování 4 / 10
Nejdelší metro: Šanghaj
Šanghajské metro v Číně je s celkovou délkou 831 km a 508 stanicemi nejrozsáhlejším systémem metra na světě. Od svého otevření v roce 1993 prošlo neuvěřitelnou expanzí a dnes je páteří veřejné dopravy v tomto megaměstě. Díky svému rozsahu dokáže pokrýt většinu městské oblasti, včetně předměstí, a propojuje klíčové obchodní, rezidenční a turistické lokality. Do roku 2030 se plánuje rozšíření na 1 000 km.
Pro srovnání:
Pražské metro má délku přibližně 60 kilometrů a 57 stanic.
Dynamický rozvoj Šanghajského metra byl možný díky ambiciózním infrastrukturním plánům a rozsáhlým investicím do veřejné dopravy. Většina rozšíření proběhla během posledních dvou desetiletí, kdy byly každý rok otevírány nové linky a desítky kilometrů tratí. Systém zahrnuje 17 linek, včetně plně automatizovaných a vysokorychlostních tras, což zajišťuje pohodlnou a rychlou přepravu milionů cestujících denně.
Síť metra v Šanghaji
Šanghajské metro je nejen největší, ale také nejvytíženější – denně přepraví více než 10 milionů lidí a jeho rekord dosáhl 13,39 milionu cestujících za den. Tento impozantní dopravní systém se neustále rozšiřuje a v následujících letech plánuje další rozvoj. Díky své efektivitě, modernímu designu a vysoké spolehlivosti je považováno za jedno z nejlepších metropolitních dopravních sítí na světě.
Pokračování 5 / 10
Nejrychlejší metro: Expresní linka 18 v Kantonu
Expresní Linka 18 v čínském Kantonu (Guangzhou) drží rekord jako nejrychlejší metro na světě. Soupravy zde dosahují rychlosti až 160 km/h. Tato vysokorychlostní trasa, otevřená v roce 2021, spojuje centrum města s oblastí Nansha, což umožňuje rychlé cestování mezi klíčovými částmi metropole. Díky této rychlosti se výrazně zkrátil dojezdový čas mezi vzdálenými oblastmi města, což usnadňuje každodenní mobilitu milionům obyvatel.
Pro srovnání:
Soupravy v pražském metru dosahují maximální rychlosti 80 km/h.
Na rozdíl od běžných linek metra, které obvykle dosahují maximálních rychlostí 60 až 80 km/h, byla Linka 18 navržena jako expresní dopravní koridor s minimálním počtem zastávek a delšími vzdálenostmi mezi nimi. Vlaky využívají pokročilou aerodynamiku a moderní zabezpečovací systémy, které umožňují bezpečný a plynulý provoz při tak vysokých rychlostech. Soupravy jsou vybaveny komfortními interiéry a moderními technologiemi, které zvyšují pohodlí cestujících při rychlé přepravě.
Model vlaku linky 18 D1
Díky tomu se kantonské metro stalo světovým lídrem v oblasti vysokorychlostního městského tranzitu. V plánu je rozšíření systému a nasazení podobných rychlých linek i v dalších čínských metropolích. Nutno dodat, že některé linky v Japonsku dosahují podobných rychlostí. V Číně je v plánu metro s rychlostí až 200 km/h, což by mohlo v budoucnu rekord změnit.
Pokračování 6 / 10
Metro s nejvíce stanicemi: Šanghaj
Šanghajské metro je největší na světě i podle počtu stanic. S více než 500 stanicemi a 800+ kilometry tratí je klíčovým dopravním systémem v čínském megaměstě. První linka byla otevřena v roce 1993 a od té doby se síť neustále rozšiřuje. Metro spojuje hustě obydlené oblasti s obchodními centry, letišti a příměstskými čtvrtěmi, což usnadňuje každodenní přepravu milionům obyvatel.
Pro srovnání:
Pražské metro má v současnosti celkem 57 stanic, z toho tři přestupní.
Rozsáhlý systém zahrnuje 18 linek a moderní technologie, včetně plně automatizovaných vlaků. Díky efektivnímu plánování umožňuje rychlé přestupy mezi linkami a propojení s železničními uzly, jako je Hongqiao Railway Station. Šanghaj tak drží prvenství nejen v počtu stanic, ale i v rozloze metra, což podtrhuje dynamický rozvoj městské hromadné dopravy v Číně.

Šanghajské metro je známé svými extrémně dlouhými linkami – například linka 11 je jednou z nejdelších na světě a dokonce zasahuje do sousední provincie Ťiang-su. Metro se neustále rozšiřuje a plánují se další linky, které mají posílit spojení s rychlovlaky i letišti. Kromě toho zde funguje i magnetický rychlovlak Maglev, který jezdí z centra města na letiště Pudong rychlostí až 431 km/h, což z něj činí nejrychlejší komerční vlak na světě.
Pokračování 7 / 10
Nejdelší linka metra: Moskva
Velká okružní linka (Bolšaja kolcevaja linija; rusky Большая кольцевая линия) v Moskvě je s délkou 70 km a 31 stanicemi nejdelší souvislou trasou metra na světě. Tato okružní linka, označená číslem 11, byla plně dokončena a uvedena do provozu v roce 2023, čímž významně rozšířila možnosti městské dopravy v ruské metropoli. Cílem této monumentální stavby bylo odlehčit přetíženým přestupním bodům v centru města a umožnit rychlejší spojení mezi vzdálenějšími oblastmi.
Pro srovnání:
Nejdelší linka pražského metra je linka B. Je dlouhá 25,7 kilometrů a nachází se na ní 24 stanic.
Velká okružní linka překračuje svou délkou i některé příměstské železniční tratě, přičemž propojuje všechny ostatní linky moskevského metra. V některých úsecích vede v hloubce přes 70 metrů pod zemí, což z ní činí i jednu z nejhlouběji položených linek v Evropě. Celý projekt byl realizován v několika fázích a zahrnoval použití nejmodernějších stavebních technologií, včetně tunelovacích strojů nové generace, které umožnily rychlou výstavbu.
Velká okružní linka v Moskvě
Velká okružní linka je zajímavá nejen rekordní svou délkou, ale také technologickými inovacemi – je vybavena plně automatizovanými soupravami, moderními zabezpečovacími systémy a pohodlnými přestupními uzly. Díky této lince se výrazně zkrátila doba cestování mezi různými částmi Moskvy, což přineslo cestujícím komfortnější a rychlejší způsob přepravy. Stanice na této lince jsou unikátní svým designem.
Pokračování 8 / 10
Nejrušnější stanice na světě: Shinjuku v Tokiu
Stanice Shinjuku v Tokiu drží titul nejrušnější železniční stanice na světě, denně jí projde v průměru 3,59 milionu cestujících (údaj z roku 2018). Nachází se v srdci jedné z nejživějších čtvrtí Tokia a slouží jako hlavní přestupní uzel mezi různými železničními a metro linkami. Díky své strategické poloze je klíčovým bodem pro místní obyvatele dojíždějící za prací i turisty, kteří objevují dynamický život této metropole.
Pro srovnání:
Nejvytíženější stanicí pražského metra je I. P. Pavlova. Dle dat z roku 2008 zde byl denní obrat cestujících (nástup a výstup) přes 118 tisíc.
Komplex stanice Shinjuku je impozantní svou velikostí a složitostí – má 53 nástupišť, přes 200 výstupů a několik samostatných podzemních i nadzemních úrovní. Rozlehlé propojené koridory mohou být pro návštěvníky matoucí, a proto jsou po celé stanici rozmístěny podrobné navigační systémy a digitální mapy.
Stanice propojuje několik železničních společností, včetně Japan Railways, Keio, Odakyu a Toei Subway, což z ní činí globální centrum dopravy. Stanice je také propojena podzemními koridory se čtyřmi dalšími stanicemi.
Panoramatický pohled na jižní stranu stanice JR East Shinjuku z roku 2022
Provoz v Shinjuku nikdy nekončí – je to dopravní tepna Tokia, která obsluhuje desítky milionů lidí měsíčně. Shinjuku je nejen dopravním uzlem, ale i centrem kultury, obchodu a zábavy, kde se nachází nespočet restaurací, nákupních center a kancelářských budov. Tento neuvěřitelně vytížený a fascinující prostor dokonale odráží rytmus a dynamiku moderního Japonska.
Pokračování 9 / 10
Nejdelší automatické metro: Dubaj
Dubajské metro ve Spojených arabských emirátech je s celkovou délkou 74,7 km nejdelším plně automatizovaným dopravním systémem na světě. Tento bezobslužný systém, který byl oficiálně otevřen 9. září 2009, získal zápis v Guinnessově knize rekordů jako nejrozsáhlejší metro, které nevyužívá řidiče. Jeho hlavním cílem bylo nejen odlehčit dopravním zácpám v rychle rostoucím městě, ale také ukázat moderní technologické možnosti v oblasti městské mobility.
Pro srovnání:
Pražské metro se připravuje na zásadní technologickou inovaci – výstavbu plně automatické linky D, která bude prvním bezobslužným systémem metra v České republice. Tato linka, která má propojit Pankrác s Depem Písnice, bude vybavena nejmodernějšími automatizačními technologiemi, umožňujícími provoz bez řidičů.
Soupravy budou řízeny centrálním dispečinkem, nástupiště budou chráněna skleněnými bariérami a celý systém bude přizpůsoben rychlé a bezpečné přepravě. Výstavba linky byla oficiálně zahájena v roce 2022, přičemž první úsek by měl být dokončen ve druhé polovině 20. let.
Dubajské metro tvoří dvě hlavní linky – červená a zelená, přičemž červená linka je delší než 50 km, což z ní činí nejdelší plně automatizovanou linku na světě. Všechny stanice jsou klimatizované a vybavené moderními technologiemi, včetně bezpečnostních skleněných bariér na nástupištích. Soupravy metra jsou řízeny centrálním dispečinkem, který zajišťuje hladký a bezpečný provoz bez lidské obsluhy, což výrazně zvyšuje efektivitu a snižuje provozní náklady.
Odjezd vlaku dubajského metra ze stanice Burj Khalifa
Dubajské metro nejen spojuje klíčové oblasti města, včetně Mezinárodního letiště Dubaj, ale také nabízí luxusnější možnosti přepravy – soupravy zahrnují zlatou třídu s pohodlnějšími sedadly a vyhrazené vozy pro ženy a děti. V plánu je další rozšíření systému, které má ještě více podpořit chytrou infrastrukturu města a usnadnit každodenní dojíždění. Plánované rozšíření Dubajského metra by mohlo tento rekord překonat.
Pokračování 10 / 10
Metro s největším počtem linek: Peking
Pekingské metro drží světový rekord v počtu linek – v současnosti jich má 27, což je více než jakýkoli jiný systém metra na světě. Rozsáhlý dopravní systém, který byl uveden do provozu v roce 1969, se v posledních desetiletích rozšířil nevídaným tempem. Díky masivním investicím do infrastruktury se z něj stal největší a nejkomplexnější systém metra v Číně, pokrývající celé hlavní město a jeho předměstí.
Pro srovnání:
Pražské metro má tři linky: zelenou (linka A), žlutou (linka B) a červenou (linka C).
Systém metra v Pekingu je navržen tak, aby spojoval klíčové části města, přičemž každá linka má specifickou trasu a funkci. Linky propojují nejen tradiční centrum města, ale i rychle se rozvíjející okrajové čtvrti, čímž umožňují milionům lidí pohodlné a rychlé cestování. Pekingské metro je také průkopníkem v modernizaci – využívá plně automatizované trasy, vysokorychlostní soupravy a pokročilé bezpečnostní systémy.
Mapa pekingského metra
S průměrnou denní přepravní kapacitou přes 10 milionů cestujících hraje metro klíčovou roli v dopravě nejlidnatějšího hlavního města světa. Plánuje se další rozšiřování s cílem překročit do roku 2035 hranici 30 linek, což posílí jeho status jako nejpropracovanějšího metropolitního dopravního systému na světě.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně