10 rekordů a kuriozit z podzemních drah celého světa. Porovnali jsme je s pražským metrem

Pokračování 2 / 10

Nejhlubší metro: Hongyancun

Stanice Hongyancun v čínském městě Čchung-čching je nejhlubší stanicí metra na světě. Její nejnižší bod se nachází 116 metrů pod povrchem. Nachází se na lince Chongqing Rail Transit Line 9 a do provozu byla uvedena v roce 2022. Díky své extrémní hloubce překonala dosavadního rekordmana, stanici Arsenalna v Kyjevě, která se nachází 105,5 metrů pod zemí.

Hloubka stanice je dána specifickým terénem Čchung-čchingu, který je známý strmými kopci a hlubokými údolími. Na rozdíl od většiny podzemních stanic se Hongyancun nachází uvnitř skalního masivu, což přispívá k její neobvyklé geologické konstrukci. Přístup do stanice je možný nejen klasickými eskalátory a výtahy, ale také několika výstupními tunely, které vedou na různé úrovně terénu města.

Stanice se rychle stala turistickou atrakcí a zajímavostí pro fanoušky metra i dopravního inženýrství. Čchung-čching, často přezdívaný „město vertikál“, je domovem několika dalších hlubokých stanic, což odráží jeho složitou geografii. Navzdory velké hloubce je Hongyancun moderně vybavená a navržena tak, aby zajistila rychlou a pohodlnou přepravu pro tisíce cestujících denně.

Pokračování 3 / 10

Nejrychleji postavená trasa: Lucknow Metro

Lucknow Metro v Indii stanovilo nový rekord v rychlosti výstavby, když dokončilo 8,9 km dlouhý úsek za pouhých 14 měsíců. Tato část, známá jako prioritní koridor, byla klíčovým prvkem celého systému a slouží jako páteř veřejné dopravy ve městě Lucknow. První zkušební jízdy proběhly již v prosinci 2016, přičemž plný provoz na této trase byl oficiálně zahájen v září 2017

Takto rychlá výstavba byla možná díky dobré koordinaci inženýrských týmů, nasazení moderních stavebních technologií a důkladnému plánování projektu. Mnoho úseků bylo budováno současně, díky čemuž se podařilo minimalizovat časovou náročnost a zajistit plynulý postup prací. Přes náročné podmínky, včetně husté městské zástavby a potřeby minimalizace dopadu na místní infrastrukturu, byl projekt dokončen v rekordním čase.

 Souprava Lucknow Metro jedoucí po vyvýšené trati

Lucknow Metro je dnes považováno za vzor rychlé a efektivní urbanistické dopravy v Indii. Jeho úspěch vedl k inspiraci pro další rozvoj metropolitních dopravních sítí v zemi, včetně projektů v Dillí, Mumbaji a dalších městech. Úspěšný model ukazuje, že rychlá výstavba moderního dopravního systému je možná i v podmínkách rychle se rozvíjejících metropolí. Nutno dodat, že ve světě byly dokončeny některé úseky metra za méně než rok, nicméně jednalo se o kratší úseky, nikoli celé trasy (např. části Dillí Metro).

Pokračování 4 / 10

Nejdelší metro: Šanghaj

Šanghajské metro v Číně je s celkovou délkou 831 km a 508 stanicemi nejrozsáhlejším systémem metra na světě. Od svého otevření v roce 1993 prošlo neuvěřitelnou expanzí a dnes je páteří veřejné dopravy v tomto megaměstě. Díky svému rozsahu dokáže pokrýt většinu městské oblasti, včetně předměstí, a propojuje klíčové obchodní, rezidenční a turistické lokality. Do roku 2030 se plánuje rozšíření na 1 000 km.

Dynamický rozvoj Šanghajského metra byl možný díky ambiciózním infrastrukturním plánům a rozsáhlým investicím do veřejné dopravy. Většina rozšíření proběhla během posledních dvou desetiletí, kdy byly každý rok otevírány nové linky a desítky kilometrů tratí. Systém zahrnuje 17 linek, včetně plně automatizovaných a vysokorychlostních tras, což zajišťuje pohodlnou a rychlou přepravu milionů cestujících denně.

 Síť metra v Šanghaji

Šanghajské metro je nejen největší, ale také nejvytíženější – denně přepraví více než 10 milionů lidí a jeho rekord dosáhl 13,39 milionu cestujících za den. Tento impozantní dopravní systém se neustále rozšiřuje a v následujících letech plánuje další rozvoj. Díky své efektivitě, modernímu designu a vysoké spolehlivosti je považováno za jedno z nejlepších metropolitních dopravních sítí na světě.

Pokračování 5 / 10

Nejrychlejší metro: Expresní linka 18 v Kantonu

Expresní Linka 18 v čínském Kantonu (Guangzhou) drží rekord jako nejrychlejší metro na světě. Soupravy zde dosahují rychlosti až 160 km/h. Tato vysokorychlostní trasa, otevřená v roce 2021, spojuje centrum města s oblastí Nansha, což umožňuje rychlé cestování mezi klíčovými částmi metropole. Díky této rychlosti se výrazně zkrátil dojezdový čas mezi vzdálenými oblastmi města, což usnadňuje každodenní mobilitu milionům obyvatel.

Na rozdíl od běžných linek metra, které obvykle dosahují maximálních rychlostí 60 až 80 km/h, byla Linka 18 navržena jako expresní dopravní koridor s minimálním počtem zastávek a delšími vzdálenostmi mezi nimi. Vlaky využívají pokročilou aerodynamiku a moderní zabezpečovací systémy, které umožňují bezpečný a plynulý provoz při tak vysokých rychlostech. Soupravy jsou vybaveny komfortními interiéry a moderními technologiemi, které zvyšují pohodlí cestujících při rychlé přepravě.

 Model vlaku linky 18 D1

Díky tomu se kantonské metro stalo světovým lídrem v oblasti vysokorychlostního městského tranzitu. V plánu je rozšíření systému a nasazení podobných rychlých linek i v dalších čínských metropolích. Nutno dodat, že některé linky v Japonsku dosahují podobných rychlostí. V Číně je v plánu metro s rychlostí až 200 km/h, což by mohlo v budoucnu rekord změnit.

Pokračování 6 / 10

Metro s nejvíce stanicemi: Šanghaj

Šanghajské metro je největší na světě i podle počtu stanic. S více než 500 stanicemi a 800+ kilometry tratí je klíčovým dopravním systémem v čínském megaměstě. První linka byla otevřena v roce 1993 a od té doby se síť neustále rozšiřuje. Metro spojuje hustě obydlené oblasti s obchodními centry, letišti a příměstskými čtvrtěmi, což usnadňuje každodenní přepravu milionům obyvatel.

Rozsáhlý systém zahrnuje 18 linek a moderní technologie, včetně plně automatizovaných vlaků. Díky efektivnímu plánování umožňuje rychlé přestupy mezi linkami a propojení s železničními uzly, jako je Hongqiao Railway Station. Šanghaj tak drží prvenství nejen v počtu stanic, ale i v rozloze metra, což podtrhuje dynamický rozvoj městské hromadné dopravy v Číně.

Šanghajské metro je známé svými extrémně dlouhými linkami – například linka 11 je jednou z nejdelších na světě a dokonce zasahuje do sousední provincie Ťiang-su. Metro se neustále rozšiřuje a plánují se další linky, které mají posílit spojení s rychlovlaky i letišti. Kromě toho zde funguje i magnetický rychlovlak Maglev, který jezdí z centra města na letiště Pudong rychlostí až 431 km/h, což z něj činí nejrychlejší komerční vlak na světě.

Pokračování 7 / 10

Nejdelší linka metra: Moskva

Velká okružní linka (Bolšaja kolcevaja linija; rusky Большая кольцевая линия) v Moskvě je s délkou 70 km a 31 stanicemi nejdelší souvislou trasou metra na světě. Tato okružní linka, označená číslem 11, byla plně dokončena a uvedena do provozu v roce 2023, čímž významně rozšířila možnosti městské dopravy v ruské metropoli. Cílem této monumentální stavby bylo odlehčit přetíženým přestupním bodům v centru města a umožnit rychlejší spojení mezi vzdálenějšími oblastmi.

Velká okružní linka překračuje svou délkou i některé příměstské železniční tratě, přičemž propojuje všechny ostatní linky moskevského metra. V některých úsecích vede v hloubce přes 70 metrů pod zemí, což z ní činí i jednu z nejhlouběji položených linek v Evropě. Celý projekt byl realizován v několika fázích a zahrnoval použití nejmodernějších stavebních technologií, včetně tunelovacích strojů nové generace, které umožnily rychlou výstavbu.

 Velká okružní linka v Moskvě

Velká okružní linka je zajímavá nejen rekordní svou délkou, ale také technologickými inovacemi – je vybavena plně automatizovanými soupravami, moderními zabezpečovacími systémy a pohodlnými přestupními uzly. Díky této lince se výrazně zkrátila doba cestování mezi různými částmi Moskvy, což přineslo cestujícím komfortnější a rychlejší způsob přepravy. Stanice na této lince jsou unikátní svým designem.

Pokračování 8 / 10

Nejrušnější stanice na světě: Shinjuku v Tokiu

Stanice Shinjuku v Tokiu drží titul nejrušnější železniční stanice na světě, denně jí projde v průměru 3,59 milionu cestujících (údaj z roku 2018). Nachází se v srdci jedné z nejživějších čtvrtí Tokia a slouží jako hlavní přestupní uzel mezi různými železničními a metro linkami. Díky své strategické poloze je klíčovým bodem pro místní obyvatele dojíždějící za prací i turisty, kteří objevují dynamický život této metropole.

Komplex stanice Shinjuku je impozantní svou velikostí a složitostí – má 53 nástupišť, přes 200 výstupů a několik samostatných podzemních i nadzemních úrovní. Rozlehlé propojené koridory mohou být pro návštěvníky matoucí, a proto jsou po celé stanici rozmístěny podrobné navigační systémy a digitální mapy.

Stanice propojuje několik železničních společností, včetně Japan Railways, Keio, Odakyu a Toei Subway, což z ní činí globální centrum dopravy. Stanice je také propojena podzemními koridory se čtyřmi dalšími stanicemi.

 Panoramatický pohled na jižní stranu stanice JR East Shinjuku z roku 2022

Provoz v Shinjuku nikdy nekončí – je to dopravní tepna Tokia, která obsluhuje desítky milionů lidí měsíčně. Shinjuku je nejen dopravním uzlem, ale i centrem kultury, obchodu a zábavy, kde se nachází nespočet restaurací, nákupních center a kancelářských budov. Tento neuvěřitelně vytížený a fascinující prostor dokonale odráží rytmus a dynamiku moderního Japonska.

Pokračování 9 / 10

Nejdelší automatické metro: Dubaj

Dubajské metro ve Spojených arabských emirátech je s celkovou délkou 74,7 km nejdelším plně automatizovaným dopravním systémem na světě. Tento bezobslužný systém, který byl oficiálně otevřen 9. září 2009, získal zápis v Guinnessově knize rekordů jako nejrozsáhlejší metro, které nevyužívá řidiče. Jeho hlavním cílem bylo nejen odlehčit dopravním zácpám v rychle rostoucím městě, ale také ukázat moderní technologické možnosti v oblasti městské mobility.

Dubajské metro tvoří dvě hlavní linky – červená a zelená, přičemž červená linka je delší než 50 km, což z ní činí nejdelší plně automatizovanou linku na světě. Všechny stanice jsou klimatizované a vybavené moderními technologiemi, včetně bezpečnostních skleněných bariér na nástupištích. Soupravy metra jsou řízeny centrálním dispečinkem, který zajišťuje hladký a bezpečný provoz bez lidské obsluhy, což výrazně zvyšuje efektivitu a snižuje provozní náklady.

 Odjezd vlaku dubajského metra ze stanice Burj Khalifa

Dubajské metro nejen spojuje klíčové oblasti města, včetně Mezinárodního letiště Dubaj, ale také nabízí luxusnější možnosti přepravy – soupravy zahrnují zlatou třídu s pohodlnějšími sedadly a vyhrazené vozy pro ženy a děti. V plánu je další rozšíření systému, které má ještě více podpořit chytrou infrastrukturu města a usnadnit každodenní dojíždění. Plánované rozšíření Dubajského metra by mohlo tento rekord překonat.

Pokračování 10 / 10

Metro s největším počtem linek: Peking

Pekingské metro drží světový rekord v počtu linek – v současnosti jich má 27, což je více než jakýkoli jiný systém metra na světě. Rozsáhlý dopravní systém, který byl uveden do provozu v roce 1969, se v posledních desetiletích rozšířil nevídaným tempem. Díky masivním investicím do infrastruktury se z něj stal největší a nejkomplexnější systém metra v Číně, pokrývající celé hlavní město a jeho předměstí.

Systém metra v Pekingu je navržen tak, aby spojoval klíčové části města, přičemž každá linka má specifickou trasu a funkci. Linky propojují nejen tradiční centrum města, ale i rychle se rozvíjející okrajové čtvrti, čímž umožňují milionům lidí pohodlné a rychlé cestování. Pekingské metro je také průkopníkem v modernizaci – využívá plně automatizované trasy, vysokorychlostní soupravy a pokročilé bezpečnostní systémy.

 Mapa pekingského metra

S průměrnou denní přepravní kapacitou přes 10 milionů cestujících hraje metro klíčovou roli v dopravě nejlidnatějšího hlavního města světa. Plánuje se další rozšiřování s cílem překročit do roku 2035 hranici 30 linek, což posílí jeho status jako nejpropracovanějšího metropolitního dopravního systému na světě.