Kromě osmi planet je součástí naší soustavy také nespočet planetek, asteroidů a dalšího „vesmírného harampádí“. Některé pří svém putování kolem Slunce křižují dráhu Země a leckdy se dostávají až do její těsné blízkosti. Vybrali jsme deset známých asteroidů, které v tomto roce kolem naší planety proletí v nejmenší vzdálenosti.
Při čerpání informací jsme vycházeli z databáze Centra pro studium objektů blízkých Zemi (Center for Near Earth Object Studies), o které jsme psali v srpnu 2019 ve článku Řítí se na Zemi asteroid? Na webu NASA zjistíte, jak je to doopravdy. Očekávané objekty jsme si seřadili podle vzdálenosti a v článku je uvádíme podle data, kdy se nejvíc přiblíží k naší planetě. Datum vychází z americké databáze – pro Evropu se může v některých případech o jeden den lišit.
Každopádně nám do žebříčku mohou během roku zasáhnout i objekty, o kterých zatím nevíme. Třeba loni v srpnu proletěl jen 2 950 km od Země asteroid velikosti osobního automobilu a astronomové si ho všimli, až když se od naší planety vzdaloval.
2020 YE5 - 22. ledna 2021
Už 22. ledna mine naši planetu jeden z objevů loňského roku – asteroid 2020 YE5, objevený v 18. prosince 2020. Z pohledu „blízkých návštěvníků“ patří rozhodně k těm větším – astronomové odhadují jeho rozměry mezi 19 a 42 metry.
Od objevu mají astronomové tento objekt „v hledáčku“ a průběžně sledují, jak se přibližuje k Zemi. Výpočty ukazují, že nejblíže bude 430 528 kilometrů, což je 1,12násobek vzdálenosti Měsíce. Poté bude pokračovat směrem k Venuši, jejíž trajektorii však nekřižuje.
2020 YE5
2020 YE5 poté 9. dubna opět protne orbitu Země, nicméně tentokrát bude v podstatně větší vzdálenosti bezmála 66 milionů kilometrů. Pak se vydá na dlouhou pouť až daleko za oběžnou dráhu Marsu. Jeden oběh kolem Slunce trvá tomuto objektu 788 dnů, tedy více než dva roky.
Pokračování 2 / 10
2018 BA3 - 25. ledna 2021
25. ledna se můžeme těšit na návštěvu relativně nevýznamného asteroidu 2018 BA3, jehož oběžná dráha také sahá až za orbitu Marsu. Asteroid byl poprvé pozorován 18. ledna 2018, o devět dní zmizel z dohledu a od té doby ho nikdo neviděl. Kolem Země proletí ve vzdálenosti 273 tisíc kílometrů – tedy zhruba tři čtvrtiny vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc.
2018 BA3
Rozměry objektu jsou mezi 15 a 33 metry a vůči Zemi se pohybuje relativní rychlostí 8,08 km/s (29 tisíc km/h). Jedná se o asteroid spadající do skupiny Apollo, což mimo jiné znamená, že jeho dráha kříží orbitu naší planety a jeden oběh kolem Slunce mu trvá déle než pozemský rok.
Pokračování 3 / 10
2020 SO - 2. února 2021
Druhý nejtěsnější průlet známého objektu blízkého Zemi nás čeká už za necelý měsíc - 2. února. Nejedná se však o planetku – v případě 2020 SO jde velmi pravděpodobně o rozměrnou část rakety Surveyor 2 Centaur vypuštěné 20. září 1966, jejíž oběžná dráha se nachází těsně za orbitou Země, kterou však v žádném případě neprotíná.
Už při objevu pojali astronomové podezření, že se jedná o objekt umělého původu. Nahrávala tomu především nízká rychlost vůči Zemi a znatelný vliv slunečního větru na jeho oběžnou dráhu. Teorii potvrdilo pozorování z prosince 2020, které ukázalo, že spektrum objektu je podobné spektru nerezové oceli.
2020 SO
Každopádně 2. února se tento objekt přiblíží k naší planete na vzdálenost 226 800 kilometrů, což je zhruba 0,59násobek vzdálenosti Měsíce od Země. Těleso o rozměrech mezi 5 a 12 metry se přitom vůči Zemi pohybuje relativní rychlostí „jen“ 1,79 km/s (6 444 km/h).
Pokračování 4 / 10
2018 CH2 - 5. února 2021
Jen tři dny po umělém objektu 2020 SO nás navštíví skutečný asteroid, označovaný jako 2018 CH2. V tomto případě jde o poměrně bezvýznamný a malý „kus kamene“, jehož rozměry se pohybují mezi sedmi a patnácti metry.
Objekt, pohybující se rychlostí 9,91 km/s (35 676 km/h), oběhne kolem Slunce jednou za 1094 dnů, tedy téměř přesně tři roky. Během své poutě se dostává hluboko za oběžnou dráhu Marsu – do vzdálenosti až 3,1× větší, než v jaké obíhá Země.
2018 CH2
Orbitu naší planety protíná hned dvakrát – poprvé se tak stane již zmíněného 5. února, kdy se ocitne ve vzdálenosti 507 400 kilometrů. Podruhé se tak stane na konci března, avšak to bude od Země vzdálen více než 39 milionů kilometrů.
Pokračování 5 / 10
2016 DV1 - 2. března 2021
Absolutně nejtěsnější průlet známého asteroidu v roce 2021 nás čeká už 2. března, kdy se k naší planetě přiblíží těleso 2016 DV1. Jedná se o poměrně velký objekt, jehož rozměry astronomové odhadují na 29 až 65 metrů.
Rychle rotující asteroid skupiny Apollo, který se kolem své osy otočí jednou za 303 sekund, byl poprvé pozorován observatoří Mount Lemmon 28. února 2016. 3. března téhož roku proletěl kolem Země ve vzdálenosti 395 000 kilometrů, tedy zhruba stejné, jako je vzdálenost Země od Měsíce.
2016 DV1
Těleso obíhá po silně excentrické dráze, jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje mezi 0,7 a 3,0 astronomickými jednotkami. Jeden oběh mu trvá 2 roky a 6 měsíců. K Zemi se přiblíží až na vzdálenost pouhých 161 448 kilometrů, což necelá polovina (přesně 0,42násobek) vzdálenosti Měsíce. Jedná se o jeden z nejrychlejších asteroidů – vesmírem se pohybuje rychlostí 18,4 km/s (tj. 66 240 km/h).
Pokračování 6 / 10
2015 HA177 - 26. dubna 2021
Na den přesně 25 let od černobylské havárie se k Zemi přiblíží asteroid 2015 HA177. Z astronomického hlediska se jedná o relativně bezvýznamný objekt s rozměry mezi 8 a 17 metry. Těleso váží 3 tisíce tun a jeho objem je odhadován na 905 metrů krychlových.
Oběžná dráha mezi Venuší a Marsem dvakrát protíná orbitu Země, přičemž jeden oběh kolem Slunce trvá 438 dnů. Těleso se pohybuje rychlostí 8,71 km/s, tj. 31 400 km/h, což lze u této kategorie objektu označit za běžný průměr.
2015 HA177
Kolem naší planety proletí ve vzdálenosti 319 052 kilometrů, což je asi 83 % vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc. Pokud by asteroid zasáhl Zemi, uvolnil by energii ekvivalentní výbuchu dvou atomových bomb použitých v Hirošimě. To však – přinejmenším letos – v žádném případě nehrozí.
Pokračování 7 / 10
2019 HF4 - 26. dubna 2021
26. dubna můžeme u naší planety očekávat ještě druhého vesmírného návštěvníka – asteroid 2019 HF4. Objekt, objevený 23. dubna 2019, obíhá kolem Slunce jednou za 732 dnů (tj. téměř přesně dva roky) a v následujících letech se tak s ním budeme setkávat častěji.
Těleso s rozměry mezi 8 a 18 metry putuje vesmírem rychlostí 6,74 km/s (24 264 km/h) a na své dráze se dostává až za orbitu Marsu. Trajektorii Země poprvé protne na konci března – to ovšem bude v relativně velké vzdálenosti bezmála 17 milionů kilometrů.
2019 HF4
V následujících dnech se objekt přiblíží ke Slunci na vzdálenost až 0,98 astronomických jednotek (astronomická jednotka odpovídá vzdálenosti Země od Slunce) a poté se začne opět vzdalovat. 26. dubna podruhé protne oběžnou dráhu Země, od které bude v tu chvíli vzdálen jen 468 968 kilometrů.
Pokračování 8 / 10
2018 LB - 1. června 2021
První červencový den zavítá k naší planetě asteroid 2018 LB, který astronomové objevili 1. června 2018 a naposledy pozorovali následující den. Poté objekt s rozměry mezi 17 až 38 metry zmizel z dohledu, přesto pozorování stačila na to, aby se podařilo vypočítat jeho oběžnou dráhu.
Asteroid při své cestě kolem Slunce, která mu trvá jen 273 dní, dvakrát protíná orbity Venuše a Země. Na desetistupňové stupnici potenciálně nebezpečných planetek podle tzv. Turínské škály je hodnocen stupněm 1, což znamená velmi malé riziko srážky.
2018 LB
Oběžnou dráhu Země poprvé protne na přelomu února a března, avšak to bude v uctivé vzdálenosti 54 milionů kilometrů. 1. června 2021 se objekt, pohybující se rychlostí 7,69 km/s (27 700 km/h), přiblíží k naší planetě na vzdálenost pouhých 349 804 kilometrů, to jest asi 91 % vzdálenosti mezi Měsícem a Zemí.
Pokračování 9 / 10
2015 TQ21 - 7. října 2021
Největší rychlostí se k Zemi přiblíží asteroid 2015 TQ21, jehož návštěvu očekáváme 7. října. Vesmírem si upaluje tempem 20,5 km/s, takže za jednu hodinu urazí těžko představitelnou vzdálenost bezmála 74 tisíc kilometrů.
Při pohledu na excentrickou oběžnou dráhu můžeme tuto planetku s trochou nadsázky označit jako vesmírného tuláka. Během cesty kolem Slunce, která trvá 438 dnů, totiž postupně přetíná orbity Merkuru, Venuše, Země a Marsu.
2015 TQ21
Objekt velký mezi 9 a 20 metry proletí kolem Země ve vzdálenosti přibližně 342 116 kilometrů, což je 0,89násobek vzdálenosti Měsíce. Je to o něco blíže než v roce 2015, kdy byl objeven – tehdy se dostal do vzdálenosti asi 390 tisíc kilometrů.
Pokračování 10 / 10
2019 XS - 9. listopadu 2021
Poslední z desítky objektů, jež se v tomto nejvíce roce přiblíží naší planetě, je s náskokem největší 2019 XS. Jeho rozměry astronomové odhadují mezi 38 až 86 metry. Takový objekt by při srážce se zemí mohl uvolnit energii odpovídající výbuchu 3 190 kilotun TNT.
To však naštěstí nehrozí - 2019 XS se přiblíží na vzdálenost asi 573 tisíc kilometrů, což je zhruba 1,5× dál, než obíhá Měsíc – v měřítku sluneční soustavy jde tedy o bezpečný distanc. Těleso prosviští kolem relativní rychlostí 10,68 km/s, tedy 38 448 kilometrů za hodinu.
2019 XS
Asteroid obíhá po dráze, která dvakrát křižuje orbity Země a Venuše. Jeden oběh mu trvá 368 dnů a poté, co mine naši planetu, se bude vzdalovat směrem k Marsu. Na další blízké setkání se pak můžeme těšit v podobném místě v listopadu 2022. Tentokrát však proběhne v uctivější vzdálenosti necelých 8 milionů kilometrů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně