Jednadvacetiletý student informatiky na University of Nebraska-Lincoln Luke Farritor objevil první rozluštitelné slovo v dosud neotevřených svitcích z Herculanea – starověkého římského města pohřbeného erupcí sopky Vesuv. Jeho úspěch spočívá v tom, že vyškolil umělou inteligenci k identifikaci téměř neviditelných vzorů na 3D skenech. O nesporně zajímavém využití AI informují magazíny New Scientist a Interesting Engineering.
Téměř 2000 let poté, co je v roce 79 n. l. pohřbil výbuch sopky Vesuv, začaly svitky z knihovny ve městě Herculaneum odhalovat svá tajemství. Pevně zabalené papyrové svitky byly při katastrofě, která zničila i nedaleké město Pompeje, spáleny téměř na uhel. Studiem 3D rentgenových skenů svitků se však odborníkům povedlo rozluštit slovo na jednom z nich: „porphyras“, což znamená „purpurový“.
Soutěž o vyluštění spálených svitků
Svitky ležely pohřbeny pod dvaceti metry sopečného popela a byly vykopány teprve v roce 1700. Byly však tak křehké, že se při neopatrné manipulaci měnily v popel, takže je nebylo možné přečíst. Vědci tak dokázali rozluštit jen některá řecká písmena a symboly.
S cílem přispět k dalším objevům a motivovat vědce k luštění svitků vyhlásili letos v březnu technologičtí podnikatelé Nat Friedman a Daniel Gross soutěž Vesuvius Challenge s odměnou 700 000 dolarů (v přepočtu asi 16,3 milionů korun) a dalšími menšími oceněními za využití špičkových technologií k přečtení mimořádně křehkých svitků z herkulánské knihovny.
Luke Farritor pomocí umělé inteligence analyzoval 3D skeny a úspěšně odhalil první slovo, za což si odnesl cenu First Letters Prize v hodnotě 40 000 dolarů (v přepočtu asi 934 tisíc korun). Podmínky ocenění vyžadovaly nalezení alespoň deseti písmen na ploše 4 cm2.
Jako v Cimrmanovi: „Teď tu byl!“
Téměř ve stejnou dobu nezávisle objevil stejné slovo postgraduální student datových věd na Svobodné univerzitě v Berlíně Youssef Nader, který k detekci možných tvarů písmen použil jinou techniku umělé inteligence. Získal tak cenu za druhé místo ve výši 10 000 dolarů (cca 234 tisíc korun).
Objev navazuje na práci předchozích účastníků Vesuvius Challenge, kteří navrhli výpočetní nástroje pro mapování segmentů svitku. K posunu výrazně přispěly 3D rentgenové skeny svitků, které vytvořil tým vedený Brentem Sealesem z Kentucké univerzity.
Farritorův a Naderův objev byl inspirován Casey Handmerem, který objevil vzor připomínající inkoust. Podle tiskové zprávy našel Handmer inkoust a písmeno tak, že se hodiny díval na segmentované CT skeny nečitelných svitků. Farritor pak na tomto vzoru natrénoval model strojového učení.
Získá někdo přes 16 milionů korun?
V minulosti mohli papyrologové studovat herkulánské svitky pouze tak, že je fyzicky rozbalili – což byl proces, který svitky zuhelnatělé žárem nevyhnutelně poškodil. Ani poté, co vědci začali používat 3D zobrazovací a výpočetní techniky k digitálnímu odhalení skrytého obsahu svitků, nebyli v pokusech o přečtení textů příliš úspěšní.
Nejnovější pokrok může otevřít cestu k tomu, aby někdo získal hlavní cenu soutěže Vesuvius Challenge v hodnotě 700 000 dolarů. Podmínkou ke splnění je do 31. prosince 2023 přečíst čtyři pasáže textu z vnitřku dvou neporušených svitků.
„Jsem přesvědčen, že Luke, Youssef a ostatní soutěžící dokážou vyluštit celý svitek,“ říká Michael McOsker z University College London. „Až dosud všem rozbaleným papyrům, které studujeme, chybí začátek a jsou ve špatném stavu, takže vyhlídka na přečtení kompletního textu od začátku do konce je opravdu něco mimořádného.“