Určitě jste už někdy viděli obrázek s průřezem naší planety. Lze na něm spatřit zemskou kůru, několik vrstev pláště, vnější a vnitřní jádro. Některé vrstvy spodního pláště jsou pro vědce stále záhadou. V tomto případě bude řeč o vrstvě v takzvané zóně D, která podle posledních poznatků může být tvořena materiálem z úplně jiné planety. Podrobnosti přináší web Study Finds.
Průřez Zemí
Zóna D se nachází v těžko představitelné hloubce okolo 3 000 kilometrů pod povrchem. Leží těsně nad hranicí oddělující roztavené vnější jádro Země od jejího pevného pláště. Co je poměrně zásadní: tloušťka této vrstvy se na různých místech naší planety liší a někde dokonce úplně chybí.
Proč je ta vrstva tak různorodá?
Nápadné rozdíly dlouho mátly geofyziky, kteří popisují tuto vrstvu jako heterogenní, což znamená, že její složení není jednotné. Vnést světlo do této hluboké záhady může nová studie, která navrhuje, že by tato vrstva mohla být pozůstatkem jiné planety, která se před miliardami let srazila se Zemí.
Studie vychází z obecně přijímané hypotézy velké srážky. Tato hypotéza předpokládá, že do vznikající Země prudce narazil objekt o velikosti Marsu (tj. s poloměrem zhruba 3 400 km). Následně došlo ke vzniku globálního oceánu roztavených hornin.
Vědci Qingyang Hu a Jie Deng se domnívají, že jedinečné složení vrstvy „D“ může být pozůstatkem tohoto kolosálního nárazu. Klíčovým aspektem jejich teorie je přítomnost velkého množství vody v dávném magmatickém oceánu. Zatímco o původu vody se stále diskutuje, vědci se zaměřují na to, co se stalo, když roztavená hornina začala chladnout.
Jak vznikla „vrstva D“?
„Převládající názor,“ vysvětluje Deng v tiskové zprávě, „předpokládá, že voda se při ochlazování soustředila na dně magmatického oceánu. V závěrečné fázi mohlo magma nejblíže jádru obsahovat objem vody srovnatelný s dnešními pozemskými oceány.“
Toto na vodu bohaté prostředí na dně magmatického oceánu mohlo vytvořit extrémní tlakové a teplotní podmínky, které podporovaly výjimečné chemické reakce mezi vodou a minerály. To ve výsledku může vysvětlit některé záhadné geofyzikální vlastnosti vrstvy D, jako jsou zóny s velmi nízkou, a naopak vysokou elektrickou vodivostí – obojí přispívá k dobře známé heterogenitě složení vrstvy D.
„Tento model se dobře shoduje s nedávnými výsledky numerického modelování, což naznačuje, že heterogenita nejspodnějšího pláště může být dlouhodobou vlastností,“ dodává Deng. Jinými slovy: různorodost vrstvy může být trvalým otiskem bouřlivého zrodu Země a pozůstatkem extrémních podmínek, které existovaly v dávném magmatickém oceánu vzniklém při obří srážce s jinou planetou, která formovala náš svět.