Na sociální síti X se po letech opět objevil obrázek žraloka grónského, který má být dle popisku 392 let starý. Publikoval ho například účet Nature is Amazing s konstatováním, že tvor brázdil oceánské vody od roku 1627.
Není sporu o tom, že se žraloci grónští (Somniosus microcephalus) dožívají velmi vysokého věku. Jak ukázala studie z roku 2016, jde o nejdéle žijící známé obratlovce, kteří se skutečně mohou dožívat až několika stovek let. Nicméně se žralokem, který koluje na sociálních sítích, je to trochu jinak.
Žralok na snímku není 392 let starý
Pravdou je, že inkriminovaný snímek byl skutečně pořízen během studie, kterou vedl doktorand na Kodaňské univerzitě Julius Nielsen. Vědci tehdy analyzovali 28 žraločích samic, z nichž většina uhynula poté, co se chytila do rybářských sítí. Odhadli, že nejstarší z testovaných zvířat se dožila 272 až 512 let. Střední hodnota tohoto rozmezí byla 392 let.
Obrázek je snímek z videa, které Nielsen pořídil a v roce 2020 ho publikoval na Instagramu. „Ano, ten žralok byl velký, ale o jeho stáří nemůžeme říct nic přesného,“ uvedl Nielsen v příspěvku. „Můj odhad je, že tento konkrétní žralok byl starší než 150 let, ale je to samozřejmě jen odhad.“
Podle encyklopedie Britannica žije žralok grónský ve studených a hlubokých vodách severního Atlantiku. Může dosahovat délky až 7 metrů, ale většina z nich měří mezi 2 až 4 metry. Některé odhady naznačují, že může žít až 400 let.
Jak se určuje stáří žraloků?
Nielsen a jeho kolegové použili k odhadu stáří žraloků radiokarbonovou metodu datování, což je technika, kterou vědci používají k určení stáří organických materiálů, jako jsou zbytky rostlin nebo živočichů. U žraloků grónských tuto metodu aplikovali na jejich oční čočky.
Celý proces spočívá v měření úrovně uhlíku-14, což je radioaktivní izotop uhlíku, který se přirozeně rozkládá v průběhu času. Na základě množství zbývajícího uhlíku-14 mohou vědci odhadnout, jak dlouho tkáň existuje. Výsledky studie byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Science, kde vědci oznámili, že žraloci grónští mohou žít až 400 let, což z nich činí nejdéle žijící obratlovce na Zemi.
Žralok, kolující po sociálních sítích, tedy není starý 392 let, jak tvrdí popisek. Jeho přesný věk není znám, nicméně může se pohybovat v rozmezí mezi 272 a 512 lety. Proti rekordmanům ze zvířecí říše ho však bez uzardění můžeme označit jako břídila.
Nejdéle žijící zvířata
Web LiveScience publikoval v dubnu tohoto roku přehled nejdéle žijících zvířat na Zemi. Žralok grónský v něm figuruje až na sedmém místě. O příčku nad ním jsou rourkovci, což jsou bezobratlí živočichové žijící na dně oceánů. Bakterie v jejich trubicích vytvářejí z chemických látek cukry, které přijímají jako potravu. Studie z roku 2017 publikovaná v časopise The Science of Nature zjistila, že druh Escarpia laminata se v Mexickém zálivu pravidelně dožívá až 200 let a některé exempláře přežívají více než 300 let.
Na pátém místě je arktika islandská (Arctica islandica) – druh mořského mlže obývajícího kontinentální šelf na atlantickém pobřeží Ameriky. Podle Národního muzea v britském Walesu byl jeden oceánský mlž nalezený v roce 2006 u pobřeží Islandu starý 507 let.
Čtvrtá příčka patří korálům, které vypadají jako barevné podvodní skály či rostliny, ale ve skutečnosti jsou tvořeny exoskelety bezobratlých živočichů. U pobřeží Havaje byly nalezeny exempláře černých korálů, jejichž stáří bylo pomocí radiokarbonové metody datování určeno na 4 265 let.
Existují i nesmrtelní živočichové
Pomyslný bronz si připisuje křemitka hlubokomořská (Monorhaphis chuni). Členové této skupiny se často vyskytují v hlubokých oceánech a jejich kostra připomíná křemen, odtud také pochází jejich název. Studie z roku 2012 publikovaná v časopise Chemical Geology odhaduje jejich maximální stáří na přibližně 11 000 let.
Druhá a první příčka je sdílená a patří dvěma „potenciálně nesmrtelným“ živočichům. Tím prvním je medúza Benjamina Buttona (Turritopsis dohrnii). V případě fyzického poškození nebo hladovění je schopná převrátit svůj životní cyklus a vrátit se zpět do stádia polypu. Podle londýnského Přírodovědného muzea mohou tyto medúzy obrátit svůj životní cyklus opakovat několikrát, a proto za vhodných podmínek nemusí nikdy zemřít stářím.
Podobně nesmrtelná je i Hydra – rod nezmarů, jednoduchých sladkovodních žahavců s měkkým tělem, kteří se podobají medúzám. Tito bezobratlí jsou z velké části tvořeni kmenovými buňkami, které se neustále regenerují, takže tito živočichové nestárnou. V přirozených podmínkách sice umírají kvůli hrozbám, jako jsou predátoři a nemoci, ale bez těchto vnějších nebezpečí se mohou regenerovat donekonečna.