540... vědci sečetli hvězdy, hnědé trpaslíky a planety v našem okolí

  • Astronomové sestavili katalog objektů, které se nachází do vzdálenosti 10 parseků (36 světelných let) od Sluneční soustavy
  • Jde o hvězdy, hnědé trpaslíky, exoplanety atd.
  • K dispozici je i přehledná mapa

Astronomové sestavili pěkný přehled vesmírných objektů v našem hvězdném sousedství. Je to přehled, který rozhodně není neměnný. V budoucnu se na něm objeví nové objekty a některé možná zmizí.

Céline Reylé z francouzského institutu UTINAM a její kolegové využili dostupná data a sestavili katalog objektů do vzdálenosti 10 parseků (33 světelných let) od nás. V přehledu jsou hvězdy, hnědí trpaslíci a exoplanety. Vědcům pomohla data z družice Gaia, která už pár let měří velmi přesně pozice stovek milionů hvězd a měří jejich vzdálenost. 

Do 10 parseků se nachází:

  • 375 hvězd
  • 88 hnědých trpaslíků
  • 77 exoplanet

1 Parsek (pc)

Jeden parsek je vzdálenost, z níž má 1 astronomická jednotka (střední vzdálenost Země od Slunce alias 149,6 milionu km) úhlový rozměr jedné vteřiny. 

1 pc = 3,262 světlených let

V případě hvězd výraznější změny v budoucnu očekávat nelze. Nejpočetnější skupinou jsou červení trpaslíci. Na obloze neuvidíte pouhým okem ani jednoho. Ve srovnání se Sluncem vyzařují jen velmi málo záření. Pro vesmírné přehlídky jsou ale poměrně dobře polapitelní a vzdálenost 10 parseků je relativně malá.

Hnědí trpaslíci vyzařují ještě méně záření. Jedná se o objekty na pomezí planet a hvězd. Jejich hmotnost se pohybuje od 13 po zhruba 80 Jupiterů, což je příliš málo na to, aby se v jejich nitru zažehly klasické termonukleární reakce.

Najít hnědého trpaslíka není snadné. Pokud je v páru s hvězdou, jsou metody stejné jako u exoplanet – vychází z vlivu trpaslíka na mateřskou hvězdu. Pokud se hnědý trpaslík pohybuje vesmírem osamocen, je jeho nalezení těžší. V případě blízkých hnědých trpaslíků se využívá především infračerveného záření.

Nejbližšími hnědými trpaslíky jsou Luhman 16. Dvojice hnědých trpaslíků se nachází jen 6,5 světelných let od nás. K objevu došlo díky snímkům z let 2010 a 2011.

Exoplanety se objevují především díky jejich vlivu na mateřskou hvězdu. Některé objevy jsou později zpochybněny, takže jejich počet v našem okolí může dokonce klesnout. 

Nejbližší exoplanetu najdeme rovnou u nejbližší hvězdy od Slunce – Proximy Centauri. Nejnovější pozorování ukazují, že okolo červeného trpaslíka obíhají planety možná dokonce dvě.

Mezi 375 hvězdami je 21 bílých trpaslíků (pozůstatků po hvězdách typu Slunce). Všechny objekty (hvězdy, hnědí trpaslíci a planety) se nachází v 339 systémech. Celkem 69 jsou dvojhvězdy, 19 trojhvězdy, tři systémy tvoří čtyři hvězdy a jeden pět hvězd.

Nejvíce hvězd jsou červení trpaslíci (249). Hvězd spektrální třídy G, jako je naše Slunce, je ve vzdálenosti 10 parseků osmnáct. 

Katalog

Katalog objektů naleznete na adrese https://gruze.org/10pc/. Začíná samozřejmě systémem Alfa Centauri, který obsahuje i Proximu Centauri.

Pokračuje Barnardovou hvězdou. Dobrý příklad „mizející planety“. V roce 2018 oznámili u této hvězdy astronomové objev planety, ale novější data její existenci zpochybňují. Následují zmínění hnědí trpaslíci Luhman 16.

Mnohem lepší je ale ortografická projekce, která je dostupná v zoomovatelném provedení na adrese gruze.org/galaxymap/10pc/

Jednotlivé kruhy znamenají 2 parseky (6,5 světelných let). Číslo v hranatých závorkách udává vzdálenost nad nebo pod galaktickou rovinou. Pokud je okolo hvězdy zelený kruh, obíhají okolo ní planety. Číslo udává počet planet. 

Diskuze (6) Další článek: Ministerstvo chce rychlý internet pro 47 tisíc domácností, uvolní na to 1,9 miliardy korun

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,