6 bizarních mírových jaderných detonací: Přístavy a jezera měly stavět termonukleární bagry

Svět druhé poloviny minulého století svírala studená válka a permanentní hrozba té horké – termonukleární. Jedna mocnost se snažila uzbrojit tu druhu a z povrchových a podzemních zkoušek na jaderných střelnicích se stala stejně všední událost jako současné starty raket Falcon s družicemi satelitního internetu Starlink.

Není tedy divu, že se na sklonku 50. let začala o sílu jádra zajímat i další ministerstva a v hlavách inženýrů se rodily bizarní nápady, jak budeme pomocí atomových výbuchů stavět přehrady, zavlažovací kanály, nebo třeba těžit uhlí (v Sovětském svazu).

Pojďme se podívat na ty nejbizarnější jaderné exploze pro mírové využití (PNE – Peaceful Nuclear Explosion), které nadobro skončily na přelomu 70. a 80. let poté, co obě strany barikády přišly na to, že to prostě nefunguje.

Jaderný přístav

Než se podíváme na skutečné jaderné detonace, připomeňme si na úvod jeden z nejambicióznějších nápadů, který se nakonec nikdy neuskutečnil. Docela dobře ilustruje myšlenkové pochody těch nejlepších mozků Ameriky konce padesátých let včetně otce vodíkové bomby Edvarda Tellera.

Klepněte pro větší obrázek
Schéma zátoky pro přístav  vyhloubené pomocí dvou velkých a třech menších detonací

Řeč je o projektu Chariot z roku 1958, který měl za úkol na aljašském pobřeží Čukotského moře vybudovat první jaderný přístav. Tedy umělou zátoku, kterou by místo bagrů vhloubila série přinejmenším pěti jaderných detonací.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Oblast Chariot v roce 2014  (Foto: Rtones, CC BY-SA 4.0)

Chariot byl předvojem celé řady dalších jaderných experimentů v následujícím desetiletí, sám ale nakonec zůstal jen na papíře. Proč? Teller, který patřil k velkým zastáncům jaderného stavebního inženýrství, totiž nedokázal pro věc nadchnout místní obyvatelstvo.

Aljaška se ale nakonec radioaktivního zamoření stejně neubránila. Vědci zde zkraje 60. let zkoumali, co se stane, když na místní pláně vysypou odpad po jaderných zkouškách v Nevadě. Některé části jsou slabě zamořené do dnešních dnů.

Pozice plánovaného experimentu Chariot na mapách Googlu:

Diskuze (19) Další článek: Přejídání není prvotní příčinou obezity. Důležité je i to, jaké potraviny konzumujeme

Témata článku: Technologie, Google, YouTube, Internet, Historie, Japonsko, USA, Starlink, Energie, PDF, Falcon, Sovětský svaz, Egypt, Kazachstán, Atomová bomba, Mínění, Jižní Dakota, Přístav, Středozemní moře, Výpomoc, Jezero, RTO, Nevada, Bagr, Přehrada



Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Zakázané názvy. Tyhle složky ve Windows nevytvoříte a můžou za to 70. léta

Zakázané názvy. Tyhle složky ve Windows nevytvoříte a můžou za to 70. léta

**Složky ve Windows si nepojmenujete libovolně. **Seznam rezervovaných názvů existuje kvůli kompatibilitě. **Kořeny této záležitosti sahají až do 70. let.

Petr Urban
Operační systémyWindows