V současnosti je sice většina mediální pozornosti věnována solárním a větrným elektrárnám, nicméně nesporným faktem je, že jaderná energetika je stále aktuální a má své nesporné výhody. K těm nejzásadnějším patří výkon – nejvýkonnější jaderná elektrárna na světě generuje pětkrát více energie než největší solární farma Tengger Desert Solar Park, zabírající 43 km2.
Jaderné elektrárny jsou nejčastěji provozovány jako náhrada elektráren tepelných, proti kterým bodují zejména výrazně ekologičtějším provozem bez produkce CO2. V jejich prospěch hovoří také dostupnost surovin s dlouhodobým výhledem do budoucnosti. K březnu 2019 bylo v provozu 445 jaderných reaktorů ve třiceti zemích světa a v tomto článku vám představíme nejvýkonnější jaderné elektrárny.
Kashiwazaki-Kariwa
Nejvýkonnější jadernou elektrárnu na světě najdete v Japonsku. Jmenuje se Kashiwazaki-Kariwa a jde o velký a moderní podnik, rozkládající se na ploše 4,2 km2. Závod je vlastněn a provozován společností Tokyo Electric Power Company (TEPCO).
Pozici nejvýkonnější jaderné elektrárny na světě získala díky instalovanému výkonu 7 965 MW, což je zhruba čtyřnásobek energie, dodávané naším Temelínem. Je vybavena sedmi reaktory BWR, její stavba byla zahájena v roce 1980 a o pět let později byl schválen provoz prvního bloku.
Jaderná elektrárna Kashiwazaki-Kariwa
V červenci 2007 se potýkala s následky druhého největšího zemětřesení v blízkosti jaderných reaktorů. Svědci poté viděli stoupat z areálu černý kouř, později se však ukázalo, že se jednalo pouze o požár jednoho z transformátorů. Elektrárna byla odstavena a následná inspekce ukázala, že bude nutné zajistit vyšší úroveň zabezpečení.
Všechny reaktory nadále používají jako jaderné palivo nízko obohacený uran. Elektrárna je nyní účinněji chráněna proti vlivům přírodních katastrof – součástí ochrany je mimo jiné 15 metrů vysoká zeď proti vlnám tsunami. Ačkoli se po havárii ve Fukušimě v roce 2011 uvažovalo o odklonu od atomové energie, v současnosti mají jaderné elektrárny v japonském energetickém mixu zásadní podíl.
Pokračování 2 / 8
Bruce
Ještě o jeden reaktor více než rekordman má kanadská jaderná elektrárna Bruce, která je tak podnikem s nejvíce aktivními reaktory na světě. Osm reaktorů CANDU je uspořádáno do dvou zařízení (A a B), z nichž každé má čtyři reaktory. Nachází se na východním břehu jezera Huron v Ontariu a celý areál zabírá 9,42 km2.
Stavba probíhala v letech 1971 až 1987, přičemž první reaktor byl uveden do provozu v roce 1977. Celkový instalovaný výkon je 6 384 MW. Elektrárnu má do letošního roku v pronájmu firma Ontario Power Generation s přednostní možností prodloužení o dalších 25 let až do roku 2044.
Jaderná elektrárna Bruce
S ohledem na to, že se jedná o bezmála padesát let starou elektrárnu, bude v nejbližších letech nezbytná její renovace. První dva bloky se dočkaly již v letech 1995 až 2012, na dalších by měla být modernizace zahájena v lednu příštího roku. Předpokládá se, že díky tomu se životnost protáhne o dalších až 35 let.
V roce 2007 doporučil Energetický úřad v plánu předloženém energetické radě Ontario vybudování nové jaderné elektrárny, sestávající alespoň ze dvou reaktorů. Přihlásil se i Bruce Power, nicméně po dvou letech stáhl svou žádost, ve které žádal komisi pro jadernou bezpečnost o možnost postavit třetí zařízení Bruce C.
Pokračování 3 / 8
Kori
Za třetí největší elektrárnou z hlediska výkonu se podíváme do Jižní Korey, konkrétně do přímořské obce Kori v Busanu. Je vlastněna a provozována společností Korea Hydro & Nuclear Power, dceřinou společností KEPCO. První reaktor zahájil komerční provoz v roce 1978.
Rozšíření závodu v roce 2006 přidalo čtyři nové reaktory, takže aktuálně má tato elektrárna celkem šest jaderných reaktorů jihokorejské výroby s celkovým výkonem 6040 MW. Celková kapacita výroby elektrické energie jaderných elektráren v Jižní Koreji je 20,5 GWe ze 23 reaktorů. To je 22 % celkové elektrické energie vyrobené v této zemi a 29 % celkové spotřeby.
Jaderná elektrárna Kori
V reakci na rozsáhlé obavy veřejnosti po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě, vysokému riziku zemětřesení v Jižní Koreji a skandálu z roku 2013, který se týkal používání komponent s padělanými certifikáty, se vláda prezidenta Moona Jae-ina zvolená v roce 2017 rozhodla postupně utlumovat používání jaderné energie.
Tři aktuálně rozestavěné jaderné reaktory budou sice dokončeny, ale vláda se rozhodla, že žádné další již budovat nebude. S ohledem na to, že předpokládaná životnost stávajících elektráren je 40 let, bude nutné do té doby najít jiné způsoby výroby elektrické energie.
Pokračování 4 / 8
Hanul
Také čtvrtá nejvýkonnější elektrárna stojí v Jižní Koreji, konkrétně v provincii Gyeongsangbuk. Zařízení má šest tlakovodních reaktorů (PWR) s celkovým instalovaným výkonem 5 928 MW, přičemž první zahájil provoz v roce 1988 ještě pod názvem Ulchin. V září 2002 byl proveden upgrade reaktorů Hanul 1 a 2, který přinesl zvýšení elektrického výkonu o 54 MW – z 1 003 MW na 1 057 MW.
Jaderná elektrárna Hanul
V roce 2013 došlo k přejmenování dvou jihokorejských jaderných elektráren Yonggwang a Ulchin. Důvodem ke změně názvu byl tlak místních rybářů, kteří tvrdili, že problémy v závodech poškodily obraz míst jejich tradičních lovů a způsobily pokles prodeje mořských produktů.
I tuto elektrárnu čeká nezvratný osud v podobě ukončení provozu po vypršení její životnosti. Nemůže tak počítat ani s novými reaktory, přistavováním dalších bloků ani se žádnou renovací. Vládní politika prezidenta Moona Jae-ina je v tomto směru nekompromisní.
Pokračování 5 / 8
Hanbit
Do třetice všeho dobrého máme na pátém místě jadernou elektrárnu v Jižní Koreji, konkrétně v provincii Jeollanam-do. Tentokrát se jmenuje Hanbit a má šest reaktorů tří různých typů, poskytujících celkový instalovaný výkon 5 875 MW. Provoz v tomto podniku byl zahájen v roce 1986.
Jaderná elektrárna Hanbit
V roce 2012 byly reaktory 3, 4, 5 a 6 dočasně odstaveny, protože se ukázalo, že některé z komponent použitých při výstavbě mají zfalšovanou certifikaci. Ačkoli se údajně nejednalo o součástky, jež by byly z hlediska bezpečnosti kritické, byla provedena jejich výměna. Na dalších 8 měsíců byl provoz přerušen v roce 2013 po zjištění zlomeniny v kontrolní trubici řídící tyče.
Pokračování 6 / 8
Záporoží
Šestou nejvýkonnější jadernou elektrárnu najdeme na jihovýchodě Ukrajiny u města Enerhodar. Byla uvedena do provozu v roce 1985 a má šest reaktorů typu VVER-1000, jejichž celkový instalovaný výkon činí 5 700 MW. Jedná se tak o největší jadernou elektrárnu v Evropě.
Záporožská jaderná elektrárna také nepatří k nejmladším – výstavba prvního bloku byla zahájena v roce 1980, o pět let později pak došlo k jeho spuštění. Další čtyři reaktory přibyly postupně v letech 1986 až 1989, poslední šestý reaktor začal vyrábět elektřinu až v roce 1996.
Záporožská jaderná elektrárna
Závod vyrábí téměř polovinu ukrajinské elektřiny pocházející z jaderné energie a více než pětinu z celkového objemu elektřiny vyrobené na Ukrajině. V roce 2017 byly dokončeny modernizační práce na třetím bloku, což umožnilo prodloužení jeho životnosti o deset let až do roku 2027.
Elektrárna stojí asi 200 kilometrů od míst, kde v ukrajinské části Donbasu již více než pět let probíhá ozbrojený konflikt mezi Ukrajinskou armádou a dobrovolnickými ozbrojenými silami na jedné straně a proruskými separatisty, podporovanými Ruskou federací. Ekologické organizace při této příležitosti opakovaně upozorňovaly na nebezpečí zasažení reaktorů těžkým dělostřelectvem.
Pokračování 7 / 8
Gravelines
Přesuneme se do západní Evropy, konkrétně do Francie, kde nedaleko města Gravelines ve francouzském departementu Nord najdeme jadernou elektrárnu Gravelines. Jejích šest reaktorů s maximálním výkonem až 5460 MW jí řadí na pozici druhé největší elektrárny tohoto typu na evropském kontinentě.
Budování této elektrárny bylo poměrně rychlé – první dva reaktory zahájily provoz v roce 1980, další dva o rok později a poslední dva v roce 1985. V současnosti tento energetický podnik dává práci 1680 zaměstnancům.
Jaderná elektrárna Gravelines
I tato elektrárna zaznamenala několik drobných incidentů. Například v srpnu 2009 během každoroční výměny palivových kazet v prvním reaktoru došlo k uvíznutí jednoho ze svazků. Následovalo zastavení provozu, evakuace a izolace budovy reaktoru.
Zajímavostí je, že chladicí vodu, která odvádí odpadní teplo z elektrárny, využívá místní komunita ke komerčnímu chovu ryb (například mořčáka evropského). Teplá voda totiž pomáhá rybám rychleji růst.
Pokračování 8 / 8
A kde je Česko?
V Česku mámě dvě jaderné elektrárny, které se ve světovém žebříčku pohybují v sedmé až osmé desítce. O něco výkonnější je Temelín, jehož dva reaktory jsou schopny produkovat výkon až 2110 MW, zatímco Dukovany se čtyřmi reaktory mohou dosahovat až 2040 MW.
Jaderná elektrárna Temelín
Stavba dukovanské jaderné elektrárny byla zahájena v roce 1978, první blok byl uveden do provozu v roce 1985, poslední pak o dva roky později. Temelín je podstatně mladší – jeho stavba začala v roce 1987 a zkušební provoz prvního bloku byl zahájen 10. června 2002.
Jaderná elektrárna Dukovany
V loňském roce vyrobil Temelín 15,66 TWh a Dukovany 14,25 TWh elektřiny. Díky tomuto výkonu českých jaderných elektráren se ročně do ovzduší nedostane úctyhodných 24 milionů tun oxidu uhličitého. Produkce obou podniků pokrývá zhruba 40 % domácí spotřeby elektrické energie.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně