NASA v současné době pracuje na nové raketě SLS o výšce 111 metrů a nosnosti až 130 tun (na nízkou oběžnou dráhu).  Foto: NASA

NASA v současné době pracuje na nové raketě SLS o výšce 111 metrů a nosnosti až 130 tun (na nízkou oběžnou dráhu).  | Foto: NASA

SLS bude kromě nákladu vynášet také novou kosmickou loď Orion. První start by měl proběhnout v roce 2020. Bezpilotní Orion se vydá na oblet Měsíce. První let s posádkou by mohl proběhnout nejdříve dva roky poté. Foto: NASA

SLS bude kromě nákladu vynášet také novou kosmickou loď Orion. První start by měl proběhnout v roce 2020. Bezpilotní Orion se vydá na oblet Měsíce. První let s posádkou by mohl proběhnout nejdříve dva roky poté. | Foto: NASA

SLS bude startovat ze startovacího komplexu LC-39B. Dříve z tohoto místa startovaly rakety Saturn V k Měsíci. Později využíval startovací komplex americký raketoplán. Sousední komplex 39A dnes používá SpaceX. Do vesmíru odtud odstartovala třeba raketa Falcon Heavy s vozem Tesla.  Foto: NASA

SLS bude startovat ze startovacího komplexu LC-39B. Dříve z tohoto místa startovaly rakety Saturn V k Měsíci. Později využíval startovací komplex americký raketoplán. Sousední komplex 39A dnes používá SpaceX. Do vesmíru odtud odstartovala třeba raketa Falcon Heavy s vozem Tesla.  | Foto: NASA

Na konci srpna vyvezla NASA na startovací komplex 39B k testům  Mobilní odpalovací plošinu  (Mobile Launcher Platform) s odpalovací věží. Foto: NASA

Na konci srpna vyvezla NASA na startovací komplex 39B k testům Mobilní odpalovací plošinu (Mobile Launcher Platform) s odpalovací věží. | Foto: NASA

Věž má výšku 119 metrů, což je skoro dvojnásobek výšky Petřínské rozhledny. Hmotnost celého kolosu je 4 762 tun. Foto: NASA

Věž má výšku 119 metrů, což je skoro dvojnásobek výšky Petřínské rozhledny. Hmotnost celého kolosu je 4 762 tun. | Foto: NASA

Věž bude raketě poskytovat veškeré zázemí – napájení, komunikaci apod. Foto: NASA

Věž bude raketě poskytovat veškeré zázemí – napájení, komunikaci apod. | Foto: NASA

Věž byla původně stavěna pro rakety Ares, které měly dopravit člověka na Měsíc. Program Constellation prezidenta George Bushe byl ale po nástupu nové administrativy zrušen.  Foto: NASA

Věž byla původně stavěna pro rakety Ares, které měly dopravit člověka na Měsíc. Program Constellation prezidenta George Bushe byl ale po nástupu nové administrativy zrušen.  | Foto: NASA

Součástí věže je také rameno, kterým bude posádka nastupovat do lodi Orion. Nachází se ve výšce 84 metrů. Foto: NASA

Součástí věže je také rameno, kterým bude posádka nastupovat do lodi Orion. Nachází se ve výšce 84 metrů. | Foto: NASA

Kanál pro odvod spalin Foto: NASA

Kanál pro odvod spalin | Foto: NASA

Takhle bude vypadat při startu (animace) Foto: NASA

Takhle bude vypadat při startu (animace) | Foto: NASA

Mobilní odpalovací plošina nedaleko startovacího komplexu 39B Foto: NASA

Mobilní odpalovací plošina nedaleko startovacího komplexu 39B | Foto: NASA

Motory rakety SLS budou využívat směs kapalného kyslíku a vodíku. Na snímku je nádrž na kapalný vodík nedaleko startovacího komplexu.  Foto: NASA

Motory rakety SLS budou využívat směs kapalného kyslíku a vodíku. Na snímku je nádrž na kapalný vodík nedaleko startovacího komplexu.  | Foto: NASA

NASA nedávno zjistila, že se věž částečně naklání. Podle úřadu to ale nepředstavuje velký problém. Věž je k dispozici jen jedna, ale NASA chystá stavbu druhé.  Foto: NASA

NASA nedávno zjistila, že se věž částečně naklání. Podle úřadu to ale nepředstavuje velký problém. Věž je k dispozici jen jedna, ale NASA chystá stavbu druhé.  | Foto: NASA

Raketa SLS na startovacím komplexu 39B (animace) Foto: NASA

Raketa SLS na startovacím komplexu 39B (animace) | Foto: NASA

Celý kolos a to včetně rakety SLS bude z montážní haly VAB na startovací komplex dopravovat transportér Crawler. Foto: NASA

Celý kolos a to včetně rakety SLS bude z montážní haly VAB na startovací komplex dopravovat transportér Crawler. | Foto: NASA

Historie pásového přepravníku se začala psát už v polovině 60. let, kdy ho NASA dostala pro přepravu raket Saturn V. Od roku 1979 do roku 2011 sloužil pro přepravu raketoplánu. NASA měla k dispozici dva nazvané Hanz a Franz. Foto: NASA

Historie pásového přepravníku se začala psát už v polovině 60. let, kdy ho NASA dostala pro přepravu raket Saturn V. Od roku 1979 do roku 2011 sloužil pro přepravu raketoplánu. NASA měla k dispozici dva nazvané Hanz a Franz. | Foto: NASA

O pohon se stará 16 trakčních motorů, které pohání čtyři generátory. Dva dieselové motory, které pohánějí tyto generátory, mají výkon 2 750 koní. Spotřeba činí 350 litrů na kilometr. Foto: NASA

O pohon se stará 16 trakčních motorů, které pohání čtyři generátory. Dva dieselové motory, které pohánějí tyto generátory, mají výkon 2 750 koní. Spotřeba činí 350 litrů na kilometr. | Foto: NASA

Rozměry přepravníku jsou 35 x 40 metrů a jeho hmotnost 2720 tun. Přepravník se pohybuje po speciální cestě z drceného říčního kamene. Foto: NASA

Rozměry přepravníku jsou 35 x 40 metrů a jeho hmotnost 2720 tun. Přepravník se pohybuje po speciální cestě z drceného říčního kamene. | Foto: NASA

Každý z pásů se skládá z 57 dílů o hmotnosti 900 kg.  Foto: NASA

Každý z pásů se skládá z 57 dílů o hmotnosti 900 kg.  | Foto: NASA

Rychlost s nákladem je asi 1,6 km/h. Přeprava raketoplánu z haly VAB, kde se raketoplán kompletoval, na startovací komplex trvala obvykle nejméně 5 hodin.   Foto: NASA

Rychlost s nákladem je asi 1,6 km/h. Přeprava raketoplánu z haly VAB, kde se raketoplán kompletoval, na startovací komplex trvala obvykle nejméně 5 hodin.
  | Foto: NASA

Přepravník prošel rozsáhlou modernizací a vylepšením. Jeho nosnost je 8 100 tun.   Foto: NASA

Přepravník prošel rozsáhlou modernizací a vylepšením. Jeho nosnost je 8 100 tun.
  | Foto: NASA

Jakmile pásový přeprarník dopraví celý kolos na startovní rampu, vyloží ho a vrátí se zpět k montážní hale.  Foto: NASA

Jakmile pásový přeprarník dopraví celý kolos na startovní rampu, vyloží ho a vrátí se zpět k montážní hale.  | Foto: NASA

Přesun Mobilní odpalovací plošiny s věží.  Foto: NASA

Přesun Mobilní odpalovací plošiny s věží.  | Foto: NASA

Pohled na Kennedyho vesmírné středisko a startovací komplex 39. Vlevo dole je montážní hala VAB. Komplex LC-39B je vpravo nahoře, dole je LC-39A. Velmi dobře patrná je i cesta, po které se pohybuje pásový přepravník –  odkaz ma mapu . Foto: Google Maps

Pohled na Kennedyho vesmírné středisko a startovací komplex 39. Vlevo dole je montážní hala VAB. Komplex LC-39B je vpravo nahoře, dole je LC-39A. Velmi dobře patrná je i cesta, po které se pohybuje pásový přepravník – odkaz ma mapu. | Foto: Google Maps

Z haly VAB na startovací komplex 39B je to celkem 6,8 km. Cesta pro přepravník má šířku 40 metrů.  Foto: NASA

Z haly VAB na startovací komplex 39B je to celkem 6,8 km. Cesta pro přepravník má šířku 40 metrů.  | Foto: NASA

Vývoj rakety probíhá v mnoha fázích. NASA nyní například testuje motory rakety, které se původně využívaly pro americký raketoplán. Více  v článku, který jsme věnovali nedávnému testu . Foto: NASA

Vývoj rakety probíhá v mnoha fázích. NASA nyní například testuje motory rakety, které se původně využívaly pro americký raketoplán. Více v článku, který jsme věnovali nedávnému testu. | Foto: NASA

SLS bude kromě nákladu vynášet také novou kosmickou loď Orion. První start by měl proběhnout v roce 2020. Bezpilotní Orion se vydá na oblet Měsíce. První let s posádkou by mohl proběhnout nejdříve dva roky poté. Foto: NASA
SLS bude startovat ze startovacího komplexu LC-39B. Dříve z tohoto místa startovaly rakety Saturn V k Měsíci. Později využíval startovací komplex americký raketoplán. Sousední komplex 39A dnes používá SpaceX. Do vesmíru odtud odstartovala třeba raketa Falcon Heavy s vozem Tesla.  Foto: NASA
Na konci srpna vyvezla NASA na startovací komplex 39B k testům  Mobilní odpalovací plošinu  (Mobile Launcher Platform) s odpalovací věží. Foto: NASA
Věž má výšku 119 metrů, což je skoro dvojnásobek výšky Petřínské rozhledny. Hmotnost celého kolosu je 4 762 tun. Foto: NASA
26
Fotogalerie

7500 tun v pohybu: NASA vyvezla odpalovací plošinu pro raketu SLS

  • NASA vyvezla na startovací komplex LC-39B Mobilní odpalovací plošinu pro raketu SLS
  • První start rakety proběhne v roce 2020
  • SLS bude do vesmíru vynášet loď Orion

NASA v současné době pracuje na nové super raketě SLS, která by měla do vesmíru dopravovat náklad i kosmickou loď Orion. První start se očekává v roce 2020 a přípravy jsou tak už v plném proudu.

Raketa SLS bude startovat ze startovacího komplexu LC-39B. Dříve z tohoto místa startovaly rakety Saturn V k Měsíci. Později využíval startovací komplex americký raketoplán. Sousední komplex 39A dnes využívá SpaceX. Do vesmíru odtud odstartovala třeba raketa Falcon Heavy s vozem Tesla.

Na konci srpna dopravil pásový přepravním na startovací komplex 39B k testům Mobilní odpalovací plošinu (Mobile Launcher Platform) s odpalovací věží.

Věž má výšku 119 metrů, což je skoro dvojnásobek výšky Petřínské rozhledny. Hmotnost celého kolosu je 4 762 tun. Věž bude raketě poskytovat veškeré zázemí – napájení, komunikaci apod. Rovněž disponuje ramenem, kterým se astronauti dostanou do lodi Orion.

Věž byla původně stavěna pro rakety Ares, které měly dopravit člověka na Měsíc. Program Constellation prezidenta George Bushe byl ale po nástupu nové administrativy zrušen.

Určitě si přečtěte

Články odjinud