Ve vesmíru: Apollo 10
Rychlost: 39 897 km/h
Úplně nejrychlejším strojem s lidskou posádkou je pochopitelně raketa, respektive raketou vynesená kosmická loď. V Guinessově knize rekordů drží v tomto ohledu prvenství americká mise Apollo 10, která byla generálkou před přistáním na Měsíci. Zatímco ostatní vesmírné lety s lidskou posádkou končí na orbitu Země, loď mise Apollo 10 musela vyvinou ještě vyšší rychlost, aby překonala gravitaci země a mohla putovat směrem k Měsíci. Ze všech měsíčních misí byla nejrychlejší a trojčlenná posádka se hnala rychlostí téměř 40 tisíc km/h.
Apollo 10 před odletem, 11. března 1969
Ve vzduchu: North American X-15
Rychlost: 7 274 km/h
Raketový letoun North American X-15 sloužil pro experimenty NASA v šedesátých letech minulého století. Dosahoval rychlosti 6 Machů a létal na okraj vesmíru. Byl vyroben pouze ve třech kusech a k jejich řízení se dostalo osm vybraných pilotů. Byla to létající laboratoř, která svými informacemi posloužila k dalšímu vývoji vysokorychlostních letadel, raketoplánů a vesmírných lodí. Ačkoli se první let uskutečnil v roce 1959, dodnes nebylo sestrojeno rychlejší letadlo s lidskou posádkou.
North American X-15. Experimentální pilotované letadlo s raketovým motorem.
Na zemi: Thrust SSC
Rychlost: 1228 km/h
Po zemském povrchu se doposud nejrychleji pohyboval britský bojový pilot Andy Green, když 17. října 1997 vyměnil stíhačku za Thrust SSC – jednomístný, tryskovým motorem poháněný vůz navržený cíleně pro pokoření rychlostního rekordu. Výkon mu zajišťují dva proudové motory Rolls-Royce Spey. Zrychlení z 0 na 1000 km/h proběhne za 16 s, spotřeba se v přepočtu šplhá až na 5 500 litrů na 100 km. Žádné extrémně velké nádrže však Thrust SSC nepotřebuje, pro uznání rekordu mu maximální rychlosti stočí prolétnout jeden kilometr.
Rekordman už nyní odpočívá v muzeu. Je to jediné „auto“, které oficiálně překonalo rychlost zvuku (zdroj: Wikimedia, CC BY-SA 3.0)
Na silnici: Hennessey Venom GT
Rychlost: 435 km/h
Zatím nepřekonaným rychlostním rekordmanem mezi auty, se kterými se můžete vydat běžně na silnici je americké auto Hennessey Venom GT, které však stojí na základě britského Lotusu Exige. Venom GT pohání sedmilitrový vidlicový osmiválec s dvojitým přeplňováním, kterým má výkon 928 kW (1 261 koní) a točivý moment 1 564 Nm. Auto dokáže s brutální akcelerací zrychlovat až na 435 km/h.
Na kolejích: Sonic Wind No. 1
Rychlost: 1017 km/h
Čekali byste v této kategorii nějaký moderní rychlovlak? Ba ne, po kolejích nejrychleji svištěl americký stíhací pilot John Stapp na raketových saních Sonic Wind No. 1. Stalo se tak už v roce 1957 a dosáhl rychlosti 1017 km/h. Zařízení sloužilo pro výzkum vlivu extrémních zrychlení na člověka a Sonic Wind No. 1 dosahoval až 4 G.
Ke křeslu byl přivázán pilot. Zkoumalo se, co s ním udělá extrémní zrychlení a zpomalení. Raketou poháněné saně klouzaly po kolejích rychlostí přes 1000 km/h
Na magnetech: Mitsubishi L0 Series
Rychlost: 603 km/h
U kolejí ještě zůstaneme, ale trochu jiných. Nejen konstruktéři experimentálních kolejových saní z předchozí kapitoly přišli na to, že klasická kola jsou velmi limitující. Nicméně prostý kluz je zas využitelný jen u jednorázových experimentů. Japonští konstruktéři proto začali vyvíjet vlaky levitující nad kolejemi díky magnetické síle, tzv. Maglev. Nejvyšší rychlosti se takovému vlaku povedlo dosáhnout na testovací trati v japonském Yamanashi, souprava L0 Series vyrobená v závodech Mitsubishi dosáhla rychlosti 603 km/h.
Rekordní vlak na testovací trati Yamanashi. Protáhlý aerodynamický tvar vlaku zvyšuje stabilitu ve vysokých rychlostech (Foto: Saruno Hirobano CC BY-SA 3.0)
Na vodě: Spirit of Australia
Rychlost: 511 km/h
Nejrychleji se po vodní hladině proháněl Australan Ken Warby, když svůj kluzák Spirit of Australia přiměl k rychlosti 511 km/h. Je to oficiální rychlostní rekord na vodní hladině platný už od roku 1978. Značně nestabilní a nebezpečná jízda skončila v tomto případě rekordem, jiní odvážlivci s podobnými ambicemi nezřídka skončili roztříštěni o zrádnou vodní hladinu.
Pod vodou: K-222
Rychlost: 83 km/h
Voda svou hustotou rychlý pohyb značně komplikuje. Nejrychlejší ponorka tak dosáhla rychlosti pouze 83 km/h. Ze suchozemského měřítka je to málo, pod vodou je ale všechno trochu jinak. Rekord patří ruské jaderné ponorce K-222, která už je historickým kusem techniky. Je dost možné, že ve vojenských arsenálech světových mocností jsou už i rychlejší podvodní plavidla, ale ze strategických důvodů se dosahovanými rychlostmi veřejně nechlubí.
Oficiální rychlostní rekord pod vodou patří ruské jaderné ponorce K-222