Africký slon, největší suchozemský savec, čelí každodenním výzvám spojeným s obrovskými energetickými nároky svého organismu. Aby přežil, musí zkonzumovat stovky kilogramů nízkokalorické vegetace, která není zrovna energeticky vydatná. Na první pohled se může zdát, že se sloni po africké savaně potulují nahodile – tedy že jdou prostě tam, kde je něco k snědku.
Nová studie odhalila, že tito obři mají překvapivě sofistikované a racionální strategie, jak minimalizovat výdej energie na pohyb. Výzkum, který po dobu 22 let sledoval 157 slonů v severní Keni, ukázal, že tito majestátní tvorové plánují své trasy podle náročnosti a dostupnosti zdrojů – volí cestu tak, aby je pohyb stál co nejméně energie. Jinými slovy: neputují náhodně, ani slepě za vodou, ale dělají si svou „energetickou kalkulačku“.
Cože, kopec? Tak tam tedy nejdu!
Jedním z hlavních zjištění je, že 94 % sledovaných slonů se vyhýbalo strmým svahům a náročnému terénu, což naznačuje jejich schopnost rozpoznat fyzické nároky prostředí. Kromě toho 93 % slonů preferovalo oblasti bohaté na vegetaci. Tyto volby ukazují na intuitivní schopnost optimalizovat energii při hledání potravy. Zajímavé je také to, že rozhodování ovlivňuje rychlost pohybu – čím rychleji se pohybují, tím více se vyhýbají energeticky náročnému terénu.
Podívejte se na přímý přenos z oblasti jezírka v Keni:
Důležitou roli v pohybu těchto zvířat hraje celkem pochopitelně voda, avšak její vliv se mezi jednotlivci liší. Někteří zůstávají blízko vodních zdrojů, zatímco jiní se vydávají dál. Tato variabilita ukazuje na složitost jejich rozhodování, která není omezena pouze na nejbližší dostupný zdroj vody. Záleží patrně na aktuální fyziologické potřebě – ať už jde o žízeň, ochlazení nebo dostupnost alternativních zdrojů vody.
Komu to prospěje?
K pochopení pohybu slonů vědci použili metodu ENERSCAPE – model, který odhaduje energetické náklady pohybu na základě tělesné hmotnosti a sklonu terénu. Kombinací těchto dat se satelitními snímky vegetace a dostupnosti vody vytvořili detailní mapy (tzv. „energy landscape“), které vysvětlují rozhodování slonů při výběru tras. Tento přístup je mnohem přesnější než tradiční ukazatele typu nadmořské výšky, protože přímo odráží fyzickou náročnost pohybu.
94 % slonů se vyhýbá strmým svahům a náročnému terénu
Zjištění mají zásadní význam pro ochranu přírody. Mohou pomoci při návrhu migračních koridorů a chráněných oblastí, které minimalizují konflikty mezi lidmi a slony. Zvláštní pozornost by měla být věnována individuálním rozdílům v preferencích stanovišť, zejména pokud jde o přístup k vodě. Studie také zdůrazňuje potřebu zohlednit preference při plánování ochrany přirozeného prostředí slonů. Navíc výsledky umožňují předpovídat, jak klimatické změny ovlivní pohyb slonů v budoucnosti.
Další výzkum bude zahrnovat sezónní změny a vliv lidské činnosti na pohyb slonů. Vědci plánují zdokonalit modely „energetických krajin“ tak, aby lépe odrážely dynamiku prostředí a poskytly ještě hlubší vhled do chování těchto majestátních tvorů. Tyto poznatky mohou být klíčové pro zachování ekosystémů závislých na migraci velkých savců.