Osobnosti vědy a techniky

A přece se točí! Příběh Galilea Galileiho

  • Jen málokterý vědec dosáhl takové slávy jako Galileo Galilei
  • V první polovině jeho života by přitom na jeho genialitu nikdo nepřísahal
  • A co se jeho nejslavnější věty týče, ta pravděpodobně vůbec nikdy nepadla

Jen málokterý vědec je i čtyři století po své smrti tak slavný, že jeho jméno zná snad každý a jeho nejslavnější výrok je příslovečný. Paradoxní přitom je, že v první polovině svého života by nikdo z jeho současníků na jeho genialitu nepřísahal. A co se jeho nejslavnější věty týče, ta pravděpodobně vůbec nikdy nepadla.

Galileo Galilei se narodil ve Florencii jako Galileo Bonaiuti. Účastnil se politického života, učil na univerzitě a své příjmení si dle dobové módy upravil dle svého jména. Ne, samozřejmě, toto ještě nebyl TEN Galileo. Byl to ale zakladatel rodového jména a na jeho počest byl „náš“ Galileo pojmenován, poté co se dne 15. února 1564 narodil Vincenzu Galileimu a jeho žene Giulii jakožto jejich první syn. Přišel na svět v Pise, kde Vincenzo vyučoval hudbě.

Jeho otec byl slavným hráčem na loutnu a skladatelem a Galileo po něm podědil nejen hudební nadání, ale především dokonalý smysl pro rytmus, což se mu později, jak si ještě povíme, mělo velmi hodit. Velice brzy se naučil hrát na loutnu a od deseti let pobýval ve Florencii, kam se rodina přestěhovala za otcem.

Zde také začal navštěvovat školu, protože jakkoliv měl velké hudební nadání, otec Vincenzo z něj chtěl mít pana doktora. V roce 1581 nastoupil na univerzitu v Pise a zde se setkal s něčím, co zcela změnilo jeho plány do budoucna.

Budu matematikem!

Galileo totiž vyslechl přednášku matematika Ostilia Ricciho o Eukleidově geometrii. Vlastně na té přednášce, která nebyla veřejná, vůbec být neměl, a proto poslouchal tajně za závěsem. Jenže to, co slyšel, jej naprosto nadchlo. Namísto jen planého teoretizování a Aristotelových mentorských pouček měl možnost se seznámit s jasným logickým systémem, kde pro filozofování nebylo místo.

Galileo se ponořil do Euklidových knih, a když si následně nechal radit od Ricciho při hloubání nad některými detaily, ten poznal jeho výjimečný matematický talent. Ukázal mu další matematické práce o balistice a mechanice a Galileo se poprvé seznámil s prací Archiméda.

Byla to láska na první pohled. Celý život Galileo tohoto starověkého Řeka bezmezně ctil a považoval za svůj vzor. Inspirován jeho prací sestavil svůj první vynález, hydrostatickou váhu pro měření malých množství. Další inspirací pro změnu životních plánů pro něj byl pohled na kývající se lustr v katedrále.

S překvapením zjistil, že doba kmitu nezávisí na velikosti výchylky, což si doma potvrdil na dvou malých testovacích kyvadélkách (ve skutečnosti toto není zcela pravdou). Až v dalším století dokázal Christiaan Huygens tohoto principu využít ve svém vynálezu mechanických hodin poháněných kyvadlem. Navzdory otcovým protestům se Galileo s konečnou platností rozhodl svůj život zasvětit matematice.

To se ale lehce řeklo, realita byla obtížnější. Po čtyřech letech mu došly peníze na studium a o stipendium žádal marně. Musel proto univerzitu opustit bez titulu a peníze si vydělával soukromými hodinami, přičemž pokračoval v samostudiu. Se svým otcem experimentoval se strunami, hledal závislost mezi jejich napětí a výškou tónu. Také se pustil do zkoumání pohybu, což byla práce na několik desetiletí.

Jedinou možností, jak se v matematice uplatnit, byla tehdy dráha akademická. Galileo však nebyl přijat jakožto profesor na florentskou univerzitu, naštěstí díky vlivným přímluvcům jej v roce 1589 přijali v Pise, odkud o tři roky později přestoupil na univerzitu v Padově. V Pise tedy strávil relativně krátký čas, který z velké části vyplnil výzkumem volného pádu těles.

Podle jeho prvního životopisce Vivianiho zde pouštěl ze šikmé věže různé předměty a dokazoval, že jejich rychlost pádu není úměrná jejich váze. Toto tvrzení však vypadá spíše jako legenda, neboť pro nedostatečnou tehdejší přesnost měření času bylo něco takového jen těžko uskutečnitelné.

V Padově se mu velice zalíbilo pro zdejší velmi svobodomyslné univerzitní prostředí, a i díky jisté dámě z Benátek, s níž se tu seznámil. Jmenovala se Marina Gamba a dala Galileovi tři děti, ačkoliv se s ní nikdy neoženil.

Dvě dcery – Virginia a Livia – se staly jeptiškami, jelikož pro svůj nemanželský původ by jen těžko hledaly ženicha, syna Vincenza později legitimizoval jakožto svého jediného dědice. Marina se v roce 1610 provdala a děti si vzal Galileo k sobě na vychování.

Pan profesor tedy léta přednášel a byl považován za brilantního vědce, ale stále nikoliv za génia. Jakkoliv si jej vážili, stále ještě nepřišel s ničím naprosto převratným. To nastalo až s nástupem nového sedmnáctého století, právě když se narodily jeho děti. Možná právě proto se nikdy se svou milenkou neoženil, neboť měl plnou hlavu svých pokusů, znamenajících zcela nový přístup ke zkoumání přírody.

Na dalším listu si povíme více o Galileově zkoumání pohybu.

Diskuze (10) Další článek: Noční starty raket jsou nejhezčí. SpaceX se svým Falconem poprvé úspěšně přistál v Kalifornii (výběr nejlepších fotek)

Témata článku: Astronomie, Matematika, Osobnosti vědy a techniky, Úsek, Zvětšení, Vychování, Malý test, Výslech, Náhrobek


Určitě si přečtěte

Modelářský zázrak: Maketa raketoplánu Columbia, která létá jako skutečná raketa

Modelářský zázrak: Maketa raketoplánu Columbia, která létá jako skutečná raketa

** Model raketoplánu Columbia od českého konstruktéra umí i létat ** Obdivuhodný model si vzal 1600 hodin práce ** Podívejte se na fotografie ze stavby a prvního letu

Karel Jeřábek | 20

Kde se bere elektřina v zásuvce? Poznejte 10 tajemství venkovních stožárů s dráty

Kde se bere elektřina v zásuvce? Poznejte 10 tajemství venkovních stožárů s dráty

Elektřina se vyrábí v elektrárnách, ale do zásuvek v našich domovech to pak má ještě hodně daleko. Dnes se na tuhle dlouhou cestu podíváme.

David Polesný | 85

Tucet nejrychlejší vlaků světa aneb o čem se Českým drahám může jen zdát

Tucet nejrychlejší vlaků světa aneb o čem se Českým drahám může jen zdát

** Na českých kolejích se smí jezdit maximálně 160 km/h ** Jinde ve světě se jezdí dvojnásobnou rychlostí ** Podívejte se, jaké vlaky v běžném provozu jsou nejrychlejší na světě

Karel Kilián | 36