Když se budete chtít podívat, co vám právě teď letí nad domem, stačí navštívit web Flightradar24 (nebo ještě lépe nefiltrovaný ADS-B Exchange), který pomocí sítě radioamatérů odposlouchává leteckou dopravu.
Systém AIS na webu VesselFinder
Podobný bezpečnostní systém existuje i na řekách, mořích a oceánech, jmenuje se AIS (Automatic Identification System) a pohyb lodí díky němu můžete sledovat třeba na stránkách VesselFinder, MarineTraffic a My Ship Tracking.
Vědci hledali skryté lodě pomocí družic
Praxe je ale mnohem složitější. Zdaleka ne každá rezivějící bárka je totiž vyzbrojená speciálním rádiovým vysílačem a některé velké koráby jej dokonce i vědomě vypínají, i když je to proti námořním předpisům. Důvodem je ilegální rybolov, pašeráctví a další lumpárny, které vyžadují co nejvyšší anonymitu.
Detailní záběry několika pobřežních lokalit. V modrých odstínech lodní doprava, o které se vědělo z veřejných dat AIS, červeně pak ta, kterou vědci dodatečně objevili analýzou družicových snímků
Nikdo proto nemá dokonalý přehled o tom, co vše se odehrává na mořích a oceánech. Experti z projektu Global Fishing Watch sponzorovaného Googlem a Wisconsinské univerzity tomu chtěli přijít na kloub, roztočili pevné disky a pomocí AI analyzovali více než dva petabajty dat z let 2017-2021.
67 milionů snímků
Pomohlo jim 53 miliard historických záznamů GPS ze systému AIS a 67 milionů snímků z evropských družic Sentinel-1 a Sentinel-2A/2B, které pomohly odhalit ony černé pasažéry s vypnutým hlásičem identifikace lodi, její aktuální polohy a kurzu.
Snímek Krymského mostu v umělých barvách z družicového radaru SAR od poskytovatele Iceye. Výhoda radarového snímkování spočívá v tom, že signál pronikne i skrze oblačnost
Zatímco Sentinely 2A/2B poskytnuly obrázky ve viditelném až infračerveném spektru, Sentinel-1 je vyzbrojený radarem (SAR), takže vytvoří snímek povrchu i když jej zahaluje oblačnost.
AI identifikovala lodě o velikosti 15 metrů
Trojice neuronek poté s přesností nad 90 % identifikovala jak statické objekty (ropné plošiny, farmy větrných elektráren), tak ty pohyblivé (lodě), pokud měly velikost alespoň 15 metrů (>70% úspěšnost pro 25metrové lodě a >90% úspěšnost pro 50metrová plavidla).
Snímek ústí Temže v pravých barvách ze zařízení na palubě družice Sentinel-2A, na kterém je zřetelně patrné velké nákladní plavidlo. AI rozpoznala a dle typu zařadila i mnohem drobnější lodě
Menší objekty už kvůli nízkému rozlišení družicových snímků neodkázala v datech rozpoznat ani umělá inteligence.
Většina lodí vůbec nehlásí svoji polohu
I s těmito omezeními se však podařilo zmapovat aktivitu v pobřežních vodách doposud nevídaným způsobem, vědci totiž zjistili, že okolo 75 % zaznamenaného průmyslového rybolovu a 25 % další aktivity na moři není vůbec v systému AIS.
Průmyslový rybolov v pobřežních vodách, jak ho zaměřili vědci pomocí AI. Modré odstíny patří lodím, které vysílaly zprávy AIS, zatímco ty červené byly doposud pro veřejnost neviditelné
Z rudých barev na mapce výše vystupuje snad jen modrá Evropa, kde můžeme sledovat pomocí AIS pohyb většiny komerčních lodí na moři. V rudých odstínech se utápí nejen Asie a Afrika, ale třeba i technologicky vyspělá Severní Amerika.
V Asii se často neví ani o poloze nákladních lodí
Jinak je tomu už ale u nákladní dopravy. Větší lodě a samozřejmě tankery zprávy AIS povětšinou vysílají, stejně jako obří airbus s turisty na cestě do Burgasu vyzařuje ADS-B. I zde ale na mapě světa přece jen najdeme určité území nikoho.
Pohyb nákladní dopravy a tankerů je už mnohem transparentnější. AIS vysílá většina lodi a rudá zůstala už jen jihovýchodní Asie, kde vědci pomocí AI idnetifikovali plavidla, která nemohli spráovat s historickými GPS záznamy ze systému AIS
Je to zvláště jihovýchodní Asii mezi pobřežím Číny a Austrálie, kde dokonce ani velké lodě převážející zboží a paliva nejsou mnohdy veřejně sledovatelné. Ať už kvůli nedodržování předpisů AIS, anebo jednoduše proto, že tyto zprávy nemá kdo přijmout – například z důvodu horšího pokrytí pobřežními přijímači a družicovým spojením.
V každém případě, hromada mapek zveřejněná v časopisu Nature a pod svobodnou licencí je pravděpodobně ten nejpřesnější přehled o námořní dopravě v pobřežních vodách za poslední roky.
Co se veřeného přístupu k poloze komerčních lodí týče, jediným premiantem je Evropa
Škoda jen, že analýza nezahrnuje i nejnovější data. Roky 2020-2021 byly totiž kovidové a nesly se v útlumu námořní dopravy z důvodu uzavírek čínských přístavů, nedostatku kontejnerů a obecně narušení dodavatelských řetězců.