Vědci z nizozemské Radboud univerzity v Nijmegenu dokázali zdánlivě jednoduchou věc. Vygenerovali přes AI několik různých obrázků, které ukázali makakovi se zavedenými sondami pro měření mozkové aktivity.
Následně tyto signály opět použili na vygenerování dalších obrázků, které se velmi blížily těm původním. Další kontrolní obrázky vznikly bez vah zdůrazňujících to, na co opice zaměřila svou pozornost.
Obrázky na řádku stim viděla opice a z jejího mozku vygenerovaly signály v řádku P. Kontrolní řádek L je vygenerovaný bez vah získaných z mozkových signálů
Použití generovaných AI snímků spočívá v jejich přesně zopakovatelném výpočtu a možnosti ovlivňování určitých vah během výpočtů. Díky tomu získali vědci lepší kontrolu nad vstupy a parametry ovlivňujícími výsledný obrázek.
Makak tady nepomohl zpřesnit pouze obrázky, se kterými by se mohl během svého života setkávat ve volné přírodě. Také obrázek lodě či sklenice s vodou pomohl jeho mozek interpretovat s využitelnou přesností pro následnou rekonstrukci.
Mozková aktivita se využila hlavně pro rozpoznání charakteristických prvků objektu, které nejvíce upoutávají pozornost.
Použití snímků generovaných přes AI samozřejmě neodpovídá reálným obrazům v běžném světě, ale je nezbytným krokem pro odfiltrování šumu a zjištění, jaké konkrétní signály se starají o jaké konkrétní výsledky. Postupně se tedy budou pravidla uvolňovat a časem se přejde na běžné reálné záběry.
Smyslem tohoto výzkumu je pokročit ve vývoji rozhraní mezi mozkem a počítačem zejména pro osoby se zhoršeným vnímáním. Místo posílání obrazových dat do očního nervu bude možné posílat data o úroveň výš, kde už dochází k analýze obsahu. Místo obrázku červené lodě se pošle červená loď už jako rozpoznaný objekt.
Díky analýze mozkové aktivity zodpovědné za analýzu viděné scény bychom se třeba mohli dočkat i vizualizace snů. To je ale zatím jen náplní sci-fi filmů a povídek.
Zdroj: Biorxiv