Airbus oznámil uzavření spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), v jejímž rámci navrhne a postaví družici Vigil pro sledování vesmírného počasí. Sonda bude poskytovat varování před přicházejícími slunečními bouřemi a výrony koronální hmoty, které mohou potenciálně narušit družice na oběžné dráze a elektronické a energetické distribuční systémy na Zemi.
Vedoucí oddělení vesmírných systémů Airbus Defence and Space Patrick Wood k tomu řekl: „Vigil je jednou z nejzajímavějších a nejdůležitějších vesmírných misí, která nejen zlepší naše chápání chování Slunce, ale především nám poskytne větší přesnost a včasnější varování před potenciálně škodlivým vlivem kosmického počasí. Vesmírní meteorologové budou moci sledovat, co ze Slunce přichází, a poskytovat přesnější výstrahy.“
Strážce v Lagrangeově bodě
Vesmírné počasí vytváří na jedné straně ohromující úkazy, jako byla nedávná polární záře viditelná i z území Česka. Na druhé straně ale představuje také reálné riziko pro naši společnost, která je stále více závislá na vesmírných a satelitních službách.
Vigil bude první evropskou nepřetržitě fungující družicí zaměřující se na kosmické počasí, která poskytne drahocenný čas pro ochranu kritické infrastruktury, jako jsou energetické sítě nebo mobilní komunikační sítě na Zemi, a také důležitých družic na oběžné dráze Země, včetně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Dle plánů bude satelit umístěn v Lagrangeově bodě L5. Lagrangeovy body jsou speciální body ve vesmíru, kde se gravitační síly dvou velkých těles (v tomto případě Země a Slunce) vyvažují s odstředivou silou pohybujícího se malého tělesa (družice). To znamená, že družice umístěná tomto bodě může zůstat relativně stabilní vzhledem k těmto dvěma velkým tělesům.
Škodlivé výrony koronální hmoty
Díky tomu bude mít Vigil možnost pozorovat Slunce při jeho rotaci a sledovat velikost a rychlost slunečních bouří a výronů koronální hmoty směřujících k Zemi. Později ho budou doplňovat další družice, které budou Slunce sledovat z menší vzdálenosti od Země.
Mezi nejškodlivější události patří výrony koronální hmoty (CME) ze Slunce, které se skládají z magnetizovaného plazmatu obsahujícího protony, elektrony a další nabité částice. V roce 1989 zasáhla Zemi velká geomagnetická bouře, která způsobila devítihodinový výpadek elektřiny v celém Quebecu.
Včasné varování před přicházející CME umožní energetickým společnostem dočasně vypnout systémy, aby je ochránily před přepětím a zajistily jejich rychlé obnovení poté, co nebezpečí pomine. Tím se předejde delším výpadkům proudu a velkým škodám na elektronických systémech používaných pro globální určování polohy a komunikační služby.
Satelit plný technologií
Součástí Vigilu, který bude postaven ve Velké Británii, bude celá řada přístrojů. V první řadě je kompaktní koronograf vyvinutý americkou Námořní výzkumnou laboratoří, heliografický zobrazovač od florentské společnosti Leonardo SpA a fotomagnetosférický zobrazovač pole z německého Institutu Maxe Plancka.
Kromě toho bude mít Vigil na palubě analyzátor plazmatu z Mullardovy laboratoře pro kosmické vědy v Londýně a magnetometr z Imperial College London. Šestým přístrojem bude zařízení pro pozorování v ultrafialovém spektru, který poskytne NASA.
Vigil má být vypuštěn v roce 2031 a bude první kosmickou sondou ESA umístěnou v Lagrangeově bodě L5. Je navržen tak, aby na oběžné dráze fungoval nejméně 7,5 let. Data z družice bude využívat například britská meteorologická služba Met Office, která má specializované oddělení pro předpovídání kosmického počasí.