Nová japonská studie však přináší překvapivé zjištění: mírná konzumace alkoholu může zlepšit hladinu cholesterolu v krvi. Vědci z několika japonských institucí ve spolupráci s odborníky z Harvardu analyzovali data téměř 58 000 Japonců, kteří pravidelně podstupovali zdravotní prohlídky.
Studie sledovala změny v konzumaci alkoholu a cholesterolu v průběhu času a zkoumala i další faktory, jako je BMI, kouření, stravovací návyky a fyzická aktivita. Ukázalo se, že u lidí, kteří začali pít alkohol, došlo ke snížení „špatného“ LDL cholesterolu a zvýšení „dobrého“ HDL cholesterolu. Naopak u těch, kteří s pitím přestali, se hladiny cholesterolu zhoršily.
Čím více alkoholu, tím lepší výsledky
Konkrétní výsledky jsou pozoruhodné: například u lidí, kteří začali pít 1,5 až 3 drinky denně, klesl LDL cholesterol o 4,4 mg/dl a HDL cholesterol stoupl o 2,49 mg/dl. U těch, kteří pili více než 3 drinky denně, byl efekt ještě výraznější – LDL klesl o 7,44 mg/dl a HDL stoupl o 6,12 mg/dl. Silnější asociace byla zaznamenána u žen, mladších účastníků a osob s nižším BMI.
Tyto změny byly v některých případech srovnatelné s účinky léků na snižování cholesterolu. Zajímavé je, že podobný efekt byl pozorován u všech typů alkoholických nápojů – piva, vína i destilátů. To naznačuje, že hlavní roli v těchto změnách hraje samotný etanol. Dřívější výzkumy potvrdily, že alkohol zvyšuje hladinu HDL cholesterolu, který je považován za ochranný faktor proti ateroskleróze a srdečním onemocněním.
Ve studii je jeden drink definován jako množství alkoholu obsahující 10 gramů čistého etanolu. Autoři uvádějí, že tato definice je v souladu s dotazníkem WHO AUDIT (Alcohol Use Disorders Identification Test). Pro lepší představu: 10 gramů čistého alkoholu odpovídá zhruba 250 mililitrům piva či 100 mililitrům vína.
Mechanismus účinku alkoholu na cholesterol není zcela jasný. Jednou z teorií je, že alkohol stimuluje játra k produkci HDL cholesterolu. Jiná hypotéza říká, že alkohol může ovlivňovat metabolismus tuků v těle. Je také možné, že svou roli hraje strava typická pro japonské konzumenty alkoholu – například vyšší příjem ryb bohatých na omega-3 mastné kyseliny, které snižují hladinu cholesterolu. Musíme také dodat, že mnoho Japonců má genetickou mutaci (ALDH2*2), která ovlivňuje metabolismus alkoholu, což může zkreslovat výsledky studie.
Možná za to mohou Japonci
Přestože výsledky naznačují možný pozitivní efekt, autoři studie varují před unáhlenými závěry. Alkohol má totiž i řadu negativních účinků na zdraví. Může zvyšovat krevní tlak, poškozovat játra a zvyšovat riziko některých typů rakoviny. Proto rozhodně nedoporučují, aby lidé kvůli cholesterolu začali konzumovat alkohol. Spíše by se měli zaměřit na celkově zdravý životní styl – vyváženou stravu, dostatek pohybu a případně přestat kouřit.
Poměrně zásadní může být skutečnost, že studie byla provedena na japonské populaci, která může mít odlišný metabolismus alkoholu než jiné etnické skupiny. Navíc se jednalo o observační studii, která nemůže prokázat přímou příčinnou souvislost mezi pitím alkoholu a změnami cholesterolu. Pro potvrzení těchto výsledků by bylo potřeba provést randomizované kontrolované studie.