Ze všech světů, které se nalézají ve Sluneční soustavě, by se v komiksovém příběhu jako sídlo superpadoucha asi nejlépe uplatnil Jupiterův měsíc Io. Na jeho povrchu neustále běsní množství vulkanických erupcí, které měsíc zalévají spoustou lávy. Díky tomu se tam neustále objevují nové geologické útvary, což dělá z měsíce Io trvale vděčný cíl pozorování.
Nový objev na Io hlásí americká meziplanetární sonda Juno, která od roku 2016 obíhá kolem Jupiteru, kde provádí výzkum plynného obra i jeho měsíců. Momentálně věnuje velkou pozornost právě sopečnému měsíci Io. Nové snímky kamery JunoCam, která pracuje na palubě sondy, zachytily celou řadu změn na povrchu měsíce, k nimž dochází za úžasně krátkou dobu.
Mezi jinými objekty sonda Juno objevila nový velký vulkán, po němž nebylo na snímcích sondy Galileo před 25 lety na povrchu Io ani stopy. Nachází se jižně od rovníku měsíce, poblíž déle existujícího vulkánu Kanehekili. Na dotyčném místě se objevil celý nový složitý vulkanický systém, kde se na více místech vylévá láva a čerstvý vulkanický materiál pokrývá plochu zhruba 180 na 180 kilometrů.
Io je pro nás stále velkou záhadou
Příčiny extrémního vulkanismu měsíce Io nejsou žádným tajemstvím. Jsou za ním drtivé slapové síly a s nimi spojené jevy, pocházející od gravitačního působení Jupiteru, a také blízkého měsíce Europa.

Zahřívají vnitřek měsíce Io, kde vzniká spousta magmatu. Roztavená hornina se dere na povrch Io mnoha aktivními vulkány, kterých je na měsíci více než 400. Povrch Io zbarvují vulkanické látky se sírou do jedovatě žluté.
Měsíc Io je pro nás stále velkou záhadou. Objev nového vulkanického systému na Io sondou Juno je velmi zajímavý a jeho pozorování je přínosem ke studiu Io. Pozornost sondy se teď ale obrátí jinam a vědci budou muset do budoucna využít k výzkumu měsíce Io jiné zdroje informací.
Striktně vzato, JunoCam není vědecké zařízení a neposkytne množství detailních údajů. V tomto případě ale vědcům dobře posloužily i snímky povrchu měsíce.