Odložení mise Artemis 3 o jeden rok vyvolalo pořádné pozdvižení v americkém Kongresu. Mnoho jeho členů totiž toto rozhodnutí vnímá jako velký geopolitický problém.
„Země, která přistane jako první, bude mít schopnost vytvořit precedens pro to, zda budoucí lunární aktivity budou prováděny otevřeně a transparentně nebo restriktivnější způsobem,“ konstatoval předseda House of Representatives Committee on Science, Space and Technology Frank Lucas.
Pokud by se touto zemí nakonec stala Čína – což mnozí považují za stále pravděpodobnější možnost – pro USA by to teoreticky mohlo znamenat pohromu.
Kdo bude řídit osud Země?
Republikán Bill Posey dokonce prohlásil, že podaří-li Spojeným státům obsadit „konečnou vojenskou výšinu“ – čímž měl na mysli vesmír – jako prvním, umožní jim to „řídit osud Země“.
Členka hodnotícího výboru Zoe Lofgren nicméně projevila obavu o bezpečnost dotyčné mise i jejích účastníků. „Řeknu to jasně: Artemis podporuji,“ konstatovala.
"Ale chci, aby byla úspěšná, zvláště s Čínou v patách. A my zde ve výboru chceme být nápomocni při zajišťování toho, aby byla Artemis silná a neskončila špatně, když ruku v ruce s našimi partnery chceme být světovým lídrem lidského průzkumu Měsíce i jiných míst.“