Americké letadlo s nejnebezpečnějším smrtícím poselstvím: Boeing E-6 Mercury

  • Vojenská letadla Boeing E-6 Mercury na první pohled nevypadají nijak nebezpečně
  • Zdání ovšem hodně klame
  • Jde totiž o vzdušná velitelská stanoviště a komunikační centra pro dobu krize, která mj. velí jaderným balistickým raketám

Na první pohled by to asi řekl jen málokdo. V leteckých silách země, která disponuje stealth stíhačkami F-22, tankobijci A-10 nebo strategickými bombardéry B-52 nevypadá vojenské letadlo Boeing E-6 Mercury, které vzniklo úpravou přizpůsobením civilního dopravního letounu Boeing 707-320, nijak zvlášť nebezpečně. Ale zdání v tomto případě klame.

Letouny Mercury sice na palubě nenesou žádné zbraně, přesto to jsou v jistém smyslu nejvíce smrtící stroje Pentagonu. Jsou to totiž ve skutečnosti vzdušná velitelská stanoviště a komunikační centra pro dobu krize, která řídí americké strategické síly. Velí jaderným balistickým střelám na souši i na moři. Jsou to hrozivé letouny Posledního soudu.

Velení strategickým silám má na starosti Centrum globálních operací (anglicky Global Operations Center, GOC), které je umístěno na letecké základně Offutt v Nebrasce. Jenže letouny Mercury, kterých bylo postaveno celkem 16, fungují jako vzdušná velitelská stanoviště Velitelství strategických sil USA (USSTRATCOM).

Jejich úkolem je převzít roli Centra globálních operací a hlavně udržet komunikaci mezi nejvyšším velením, počínaje prezidentem USA a ministrem obrany, s americkými jadernými silami – i kdyby došlo k nepřátelskému prvnímu jadernému úderu a zničení amerických pozemních velících center. V případě takového prvního úderu by právě letouny Mercury velely odvetnému útoku.

Stroje Boeing E-6 Mercury vstoupily do služby mezi lety 1989 a 1992, jako jedna z celé řady vojenských variant dopravního letounu Boeing 707. Jsou vybaveny čtyřmi výkonnými proudovými motory, přídavnými palivovými nádržemi a rozsáhlými komunikačními systémy. Ve vzduchu se udrží patnáct hodin, s doplňováním paliva za letu až tři dny. Jejich elektronika je chráněná před elektromagnetickými pulzy, které by vyvolaly blízké exploze jaderných zbraní.

Mercury byly původně určeny ke komunikaci s ponořenými jadernými raketovými ponorkami. Mezi lety 1997 a 2006 všechny tyto letouny prošly sérií vylepšení, díky nimž se z nich staly vzdušná velitelská stanoviště jaderných sil. Kromě ponorek teď mohou velet i jaderným balistickým raketám v podzemních silech. Jejich posádka se v takovém případě rozroste na 22 mužů a na palubě by měl být generál nebo admirál.

Pozoruhodné komunikační vybavení a schopnosti letounů Mercury jim dovolují úspěšně fungovat i v roli velitelských, řídících a komunikačních center nejaderných operací. Mají už za sebou rozmanitá operační nasazení, například v Evropě nebo v Asii.

Podle dostupných informací je v každou chvíli ve vzduchu minimálně jeden stroj Mercury a další z nich jsou v pohotovosti. Letouny by měly postupně procházet dalšími úpravami a ve službě zůstanou zřejmě až do roku 2040. V jejich případě je paradoxní, že největšího úspěchu dosáhnou, pokud nebudou nikdy muset naplnit svůj primární účel – velet devastujícímu odvetnému jadernému útoku.

Zdroj: Scout Warrior,

Diskuze (9) Další článek: YouTube má novou podobu! Přepněte si na Material Design a můžete si vyzkoušet i tmavý motiv

Témata článku: Technika, Vojenství, USA, Letadla, Evropa, Zbraně, Armáda, Boeing, Zajímavosti, Pentagon, Doplňování paliva, Poslední soud, Nádrž, Velitelství, Bombardér, Aircraft, Pulse, Legendární letoun, Dopravní letoun, Letadlo, Střela, USS, Puls, MER, Exploze



Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

**Meta má zjednodušit pravidla a být ke všem spravedlivá **Facebook s Instagram věnují samostatný odstavec bradavkám **Pravidla ale neřeší nebinární, transsexuální a intersexuální osoby

Petr Urban
InstagramFacebookSociální sítě
Vědci udělali průlom v jaderné fúzi. K elektrárnám je však stále ještě hodně daleko

Vědci udělali průlom v jaderné fúzi. K elektrárnám je však stále ještě hodně daleko

Vědcům se poprvé podařilo u jaderné fúze dosáhnout uvolnění většího množství energie, než bylo do pokusu vloženo. Jde o historický průlom, má však má celou řadu háčků.

Antonín Trčálek
Jaderná fúze
Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

** O bublinách v galaxiích toho víme jen velmi málo ** Theo O’Neill a jeho kolegové se to snaží zlepšit ** Zmapovali magnetická pole naší Lokální Bubliny

Stanislav Mihulka
Astronomie
Obnovitelné zdroje do 50 kW bez licence i stavebního povolení. Klíčová novela vstoupila v platnost
Filip KůželStanislav Janů
LegislativaObnovitelné zdrojeFotovoltaika
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2