Americké letadlo s nejnebezpečnějším smrtícím poselstvím: Boeing E-6 Mercury

  • Vojenská letadla Boeing E-6 Mercury na první pohled nevypadají nijak nebezpečně
  • Zdání ovšem hodně klame
  • Jde totiž o vzdušná velitelská stanoviště a komunikační centra pro dobu krize, která mj. velí jaderným balistickým raketám

Na první pohled by to asi řekl jen málokdo. V leteckých silách země, která disponuje stealth stíhačkami F-22, tankobijci A-10 nebo strategickými bombardéry B-52 nevypadá vojenské letadlo Boeing E-6 Mercury, které vzniklo úpravou přizpůsobením civilního dopravního letounu Boeing 707-320, nijak zvlášť nebezpečně. Ale zdání v tomto případě klame.

Letouny Mercury sice na palubě nenesou žádné zbraně, přesto to jsou v jistém smyslu nejvíce smrtící stroje Pentagonu. Jsou to totiž ve skutečnosti vzdušná velitelská stanoviště a komunikační centra pro dobu krize, která řídí americké strategické síly. Velí jaderným balistickým střelám na souši i na moři. Jsou to hrozivé letouny Posledního soudu.

Velení strategickým silám má na starosti Centrum globálních operací (anglicky Global Operations Center, GOC), které je umístěno na letecké základně Offutt v Nebrasce. Jenže letouny Mercury, kterých bylo postaveno celkem 16, fungují jako vzdušná velitelská stanoviště Velitelství strategických sil USA (USSTRATCOM).

Jejich úkolem je převzít roli Centra globálních operací a hlavně udržet komunikaci mezi nejvyšším velením, počínaje prezidentem USA a ministrem obrany, s americkými jadernými silami – i kdyby došlo k nepřátelskému prvnímu jadernému úderu a zničení amerických pozemních velících center. V případě takového prvního úderu by právě letouny Mercury velely odvetnému útoku.

Stroje Boeing E-6 Mercury vstoupily do služby mezi lety 1989 a 1992, jako jedna z celé řady vojenských variant dopravního letounu Boeing 707. Jsou vybaveny čtyřmi výkonnými proudovými motory, přídavnými palivovými nádržemi a rozsáhlými komunikačními systémy. Ve vzduchu se udrží patnáct hodin, s doplňováním paliva za letu až tři dny. Jejich elektronika je chráněná před elektromagnetickými pulzy, které by vyvolaly blízké exploze jaderných zbraní.

Mercury byly původně určeny ke komunikaci s ponořenými jadernými raketovými ponorkami. Mezi lety 1997 a 2006 všechny tyto letouny prošly sérií vylepšení, díky nimž se z nich staly vzdušná velitelská stanoviště jaderných sil. Kromě ponorek teď mohou velet i jaderným balistickým raketám v podzemních silech. Jejich posádka se v takovém případě rozroste na 22 mužů a na palubě by měl být generál nebo admirál.

Pozoruhodné komunikační vybavení a schopnosti letounů Mercury jim dovolují úspěšně fungovat i v roli velitelských, řídících a komunikačních center nejaderných operací. Mají už za sebou rozmanitá operační nasazení, například v Evropě nebo v Asii.

Podle dostupných informací je v každou chvíli ve vzduchu minimálně jeden stroj Mercury a další z nich jsou v pohotovosti. Letouny by měly postupně procházet dalšími úpravami a ve službě zůstanou zřejmě až do roku 2040. V jejich případě je paradoxní, že největšího úspěchu dosáhnou, pokud nebudou nikdy muset naplnit svůj primární účel – velet devastujícímu odvetnému jadernému útoku.

Zdroj: Scout Warrior,

Diskuze (9) Další článek: YouTube má novou podobu! Přepněte si na Material Design a můžete si vyzkoušet i tmavý motiv

Témata článku: Technika, Vojenství, USA, Evropa, Letadla, Boeing, Zbraně, Armáda, Zajímavosti, Pentagon, Let, B 52, Balistická raketa, Boeing 777, Velitelství, Jaderná zbraň, Mercury, Legendární letoun, Komunikační systém, Stealth, USS, Letadlo, Souš, První pohled, Asie



Icarus zjemňuje podmínky. Permanentní ztráta postavy se hráčům nezamlouvala

Icarus zjemňuje podmínky. Permanentní ztráta postavy se hráčům nezamlouvala

Už jste také zařvali na nehostinné planetě bez možnosti pokračovat?

Michal Maliarov
IcarusSurvival
Pitva Samsungu Galaxy Z Fold2. Vnitřnosti ohebného telefonu, to je technologický koncert

Pitva Samsungu Galaxy Z Fold2. Vnitřnosti ohebného telefonu, to je technologický koncert

Skládací telefony jsou stále docela nové a drahé, takže se nepoštěstí narazit na kus k popravě každý den. Tento má zničený vnitřní displej, ale jinak je funkční. Tak se pojďme podívat, jak to Samsung uvnitř vyřešil.

Jakub Michlovský
Ohebný displejSamsungPitva
Izrael díky speciální kamufláži zařídil pro své vojáky „neviditelnost“

Izrael díky speciální kamufláži zařídil pro své vojáky „neviditelnost“

** Materiál „Kit 300“ představuje vizuální i termální kamufláž ** Dokáže zablokovat tepelné vyzařování maskovaného vojáka či třeba stroje ** Velký kus materiálu Kit 300 může ukrýt vozidlo až do velikosti Hummeru

Stanislav Mihulka
IzraelMateriálArmáda
Samsung The Frame – co umí a jak se ovládá unikátní řada televizorů

Samsung The Frame – co umí a jak se ovládá unikátní řada televizorů

Vyzkoušeli jsme si The Frame (2021), který má stále co nabídnout. Chlubí se sice hlavně režimem uměleckých děl, ale rozhodně je více důvodů, proč jej zvolit místo klasiky.

Tomáš Holčík
SamsungTelevizory
Ford nevěří autům bez řidiče. Více než polovina energie prý padne na náročné výpočty

Ford nevěří autům bez řidiče. Více než polovina energie prý padne na náročné výpočty

** Má smysl vyrábět autonomní elektromobily, nebo hybridy? ** Ford je přesvědčen, že elektromobily zatím nedávají smysl ** Jiné automobilky to ale vidí přesně obráceně

Karel Kilián
FordAutonomní vůzElektromobily
Nový americký dělostřelecký systém zlomil rekord nejrychleji vystřeleným projektilem

Nový americký dělostřelecký systém zlomil rekord nejrychleji vystřeleným projektilem

** Nový dělostřelecký systém U.S. Army před časem zlomil rekord v rychlosti výstřelu ** Umožnila to speciální hnací náplň munice ** Za účelem jejího vývoje byl postavený pozoruhodný balistický simulátor (BSIM)

Stanislav Mihulka
RekordyZbraněArmáda
Černobyl po 35 letech: Stále vypadá děsivě, elektřina se tu ale vyrábí dál

Černobyl po 35 letech: Stále vypadá děsivě, elektřina se tu ale vyrábí dál

** Uběhlo 35 let od tragické nehody v černobylské elektrárně ** Celá oblast je událostí stále silně poznamenaná ** Z Černobylu ale znovu teče elektřina – tentokrát solární

David Polesný
Elektrárna