Sliznatky (anglicky „hagfish“) jsou podivuhodní primitivní mořští obratlovci, kteří ani nemají pravá ústa. Mají blízko mihulím, i když jejich příbuzenské vztahy ještě nejsou zcela jasné.
Jak jejich jméno naznačuje, jsou to doslova továrny na sliz. Kůže sliznatek obsahuje množství slizových žláz, které vylučují ohromné množství lepkavého slizu. Pokud někdo sliznatku chytí, tak musí počítat s tím, že rychle vytvoří až 20 litrů slizu. Sliznatky sliz používají, když se chtějí vysmeknout predátorovi. V poslední době se také ukázalo, že sliz mají i jako zbraň.
Mohou se slizem zasáhnout žábry, ústa nebo jiná zranitelná místa útočníka a tím ho vyřadit z provozu. Když se sliz sliznatek dostane do mořské vody, tak svůj objem zvětší deset tisíckrát. Podle vědců je tenhle sliz jedním z nejvíce unikátních biomateriálů, jaké jsme zatím našli.
Sliznatek a jejich slizu si všimli vědci a vývojáři US Navy, které inspiroval k vývoji syntetického bojového slizu. Zajímavé je pro ně především to, že jde o materiál, který může změnit vlastnosti velkého objemu vody, a to prakticky okamžitě. To může přinést taktickou výhodu v námořním boji.
Jak využít sliz k boji?
Sliz sliznatek se skládá ze dvou proteinových složek: vláken a glykoproteinového hlenu. Vlákna jsou ve slizu stočená a při kontaktu s vodou se uvolní. Materiál vláken slizu je podobný pavoučímu hedvábí nebo Kevlaru a je mechanicky velmi pevný.
Když sliznatka zaslizí, tak se hlen naváže na vodu a omezí její proudění kolem vláken. Výsledkem interakce mezi vlákny, hlenem a mořskou vodu je trojrozměrná síť materiálu, který je jak lepkavý, tak i elastický. Taková síť ve vodě nevydrží věčně a postupem času se rozpustí.
Specialisté amerického námořnictva vyvíjejí syntetickou verzi slizu sliznatek. Hodlají ji používat k zastavování podezřelých či vyloženě nepřátelských plavidel. Námořníci použijí slizové dělo nebo podobnou zbraň a zasáhnou s ní lodní šroub takového plavidla.
Sliz ho zaslizne a cizí loď se už ani nepohne. V dnešní době to US Navy dělá s plastovým lanem, které vystřeluje pneumatickým dělem. Je to ale nebezpečné a hlavně nepříliš účinné.
A nejde jenom o zastavování lodí. Syntetický sliz by mohl nalézt využití v řadě zajímavých aplikací. Jeho vlastnosti ho předurčují pro balistickou obranu, protipožární systémy, povrchy odolávající znečištění, ochranu potápěčů nebo třeba spreje proti žralokům. Možnosti jsou prý opravdu veliké.
Foto: U.S. Navy