V zoufalé snaze zachránit život 57letého Davida Bennetta se chirurgům z lékařské fakulty Marylandské univerzity podařil unikátní zákrok – vůbec poprvé úspěšně transplantovali srdce z geneticky upraveného prasete lidskému příjemci. Marylandská nemocnice v pondělí oznámila, že tři dny po operaci se pacientovi daří dobře.
V tuto chvíli je pochopitelně příliš brzy na jakékoli závěry – stále se mohou objevit komplikace s přijetím orgánu. Přesto již nyní zákrok představuje důležitý krok v mnoho desetiletí trvající snaze o to, abychom v budoucnosti mohli používat zvířecí orgány k život zachraňujícím transplantacím.
Srdce z prasete
Úspěšná transplantace nyní ukázala především fakt, že srdce z geneticky modifikovaného zvířete může v lidském těle fungovat, aniž by bylo okamžitě odmítnuto imunitním systémem. Rozhodující ale budou následující dny a týdny, kdy stále může organismus transplantovaný orgán odmítnout.
Pacient, který pracoval jako údržbář, byl seznámen se skutečností, že se jedná o experimentální zákrok, který nemusí vyjít. S ohledem na skutečnost, že fakticky umíral, a protože neměl nárok na transplantaci lidského srdce, však v podstatě neměl jinou možnost.
„Bylo to buď zemřít, nebo provést tuto transplantaci. Chci žít. Vím, že je to výstřel do tmy, ale je to moje poslední možnost,“ řekl podle prohlášení, které poskytla lékařská fakulta Marylandské univerzity, Bennett den před operací.
Operace se zdařila, pacient žije
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který na podobné experimenty dohlíží, povolil zákrok na základě tzv. nouzového povolení „soucitného použití“. To je k dispozici v případě, kdy pacient s život ohrožujícím stavem nemá jiné možnosti.
V pondělí byl pacient naživu a dýchal sám, nicméně byl stále připojen k přístroji na podporu činnosti nového srdce a plic. Několik následujících týdnů bude rozhodujících, protože Bennett se bude zotavovat z operace a lékaři budou pečlivě sledovat, jak se jeho srdci daří.
Předchozí pokusy o takzvané xenotransplantace selhaly především proto, že tělo pacientů zvířecí orgán rychle odmítlo. K nejznámějším případům patří operace z roku 1984, kdy holčička Stephanie Fae Beauclair, která se narodila se syndromem hypoplastického levého srdce, žila 21 dní se srdcem z paviána. Její tělo však transplantovaný orgán nakonec odmítlo.
Geneticky upravené prase
Tentokrát je rozdíl v tom, že chirurgové použili srdce z prasete s upravenými geny. V rámci modifikací byly odstraněny čtyři geny, které způsobují odmítání orgánu, a vloženo šest lidských genů, aby imunitní systém cizí tkáň lépe snášel. Prasečí orgány pro transplantace vyvíjí několik biotechnologických společností – srdce, které bylo použito při páteční operaci, pochází od společnosti Revivicor.
„Pokud se to podaří, pak bude k dispozici nekonečná zásoba těchto orgánů pro pacienty,“ řekl doktor Muhammad Mohiuddin, který na marylandské univerzitě působí jako vědecký ředitel programu transplantace ze zvířat na člověka.
V září loňského roku provedli vědci v New Yorku pokus, který naznačuje, že geneticky upravená prasata mohou být slibným zdrojem orgánů pro transplantaci ze zvířete na člověka. Lékaři dočasně připojili prasečí ledvinu k tělu zemřelého pacienta a několik hodin sledovali, jak úspěšně funguje.
Lidských orgánů k transplantaci je obrovský nedostatek, což vede vědce k tomu, že hledají cestu, jak použít orgány zvířecí. Podle organizace United Network for Organ Sharing, která dohlíží na národní transplantační systém, bylo v loňském roce ve Spojených státech provedeno něco přes 3 800 transplantací srdce, což je rekordní počet. Přesto každý den zemře 17 osob čekajících na transplantaci.