Vědecký tým, který počátkem letošního roku transplantoval první geneticky modifikované prasečí srdce do živého člověka, dokončil další dvě xenotransplantace. Srdce opět pocházela od firmy Revivicor, která pomocí genetického inženýrství odstraňuje z prasat specifické geny s cílem omezit odmítání transplantátu, a zároveň přidává geny, díky nimž jsou orgány kompatibilnější s lidským organismem.
V lednu letošního roku se 57letý David Bennett stal prvním (a dosud jediným živým) člověkem na světě, který dostal srdce z geneticky modifikovaného prasete. Před tímto zákrokem vědci úspěšně transplantovali ledviny z podobně modifikovaných prasat pacientům po mozkové smrti.
Další dvě xenotransplantace
Vědci z NYU Langone provedli další dvě operace – jednu v červnu a druhou v červenci – s cílem připravit klinický protokol pro tento typ transplantací. Odběr, transport, transplantace a potlačení imunity byly provedeny v souladu se současnými klinickými standardy pro transplantaci srdce, informuje Interesting Engineering.
„Našim cílem je integrovat postupy používané při běžné, rutinní transplantaci srdce, ovšem s orgánem, který není lidský a který bude normálně fungovat bez další pomoci přístrojů nebo léků,“ řekl Nader Moazami, který vedl výzkum.
Obě operace byly provedeny na pacientech po mozkové smrti a nově transplantovaná srdce byla udržována na ventilační podpoře po dobu 72 hodin. Během toho nebyly zaznamenány žádné známky odmítnutí orgánu imunitním systémem příjemce.
V případě Bennetta, který zemřel dva měsíce po operaci, se později ukázalo, že transplantovaný orgán byl infikován prasečím virem. Ředitel Transplantačního institutu na NYU Langone Robert Montgomery uvedl, že studie se zemřelými dárci jsou zásadní pro získání dalších údajů, jež mohou posunout tento obor kupředu.
Transplantace na mrtvolách
„Za normálních okolností může jeden dárce zachránit až osm životů. V těchto zvláštních případech však mají dobrovolníci z řad dárců potenciál zachránit nespočet životů tím, že se podílejí na převratném výzkumu,“ uvedl v tiskové zprávě výkonný ředitel organizace LiveOnNY Leonard Achan.
„Studie ukázaly, že prasečí cytomegalovirus může být faktorem ovlivňujícím úspěšnost xenotransplantovaných orgánů,“ uvedl Montgomery. Pro toto kolo operací výzkumný tým přidal nový protokol o infekčních chorobách, který má odhalit přítomnost potenciálního zdroje virové infekce.
Kromě toho byly zavedeny také další protokoly pro kontrolu a sledování přenosu prasečího endogenního retroviru. Operační sál, kde byla operace provedena, byl v této souvislosti vyřazen z běžného provozu a v budoucnosti bude využíván pouze pro výzkum xenotransplantací.
„Jedná se o první krok k hlubokému pochopení mechanických, molekulárních a imunologických aspektů xenotransplantace srdce a možnosti využít k tomu standardní klinickou praxi a nástroje,“ dodal ředitel programu pokročilého srdečního selhání na NYU Alex Reyentovich.