Kvantová teleportace na 44 kilometrů. Američané zprovoznili základní princip kvantového internetu

Hm, vy taky věříte všemu... 😀

V článku se jasně píše, že jde o nadsvětelnou rychlost.Píše se, pokud ovlivníme foton na jedné straně, stav se teleportuje i na foton na druhé straně.Toto je podle mě nadsvětelná rychlost.
Otázka zní, zda to opravdu takto funguje.

Patláma paprťála, investoři sypte penízky do děravého vědra. Kvantová logika je nesmysl.

Nevím, kvantová terie mne fascinuje....ale někde jsem četl, že kvantovou provázanost nelze použít na přenos informace nadvětelnou rychlostí i když reálně jsou částice provázány i na miliardy světelných let a to okamžitě.Pro přenos informace prý stále platí max. rychlost světla, která v našem vesmíru hraje prim ve smyslu nekonečné rychlosti a vlastně je na ní navázána hmota, prostor i čas. Pokud by člověk letěl rychlostí světla, což prý není možné, neboť by měl nekonečnou hmotnost (člověk není světlo které nemá klidovou hmotnost) tak by vlastně snad viděl celou budoucnost, prostě vše.....A teorie relativity je také drsná....v nízké nadmořské výšce stárne člověl pomaleji než ve vysoké a v extrémně silných gravitačních polích se může stárnutí extrémně zpomalit u černé díry, neutronových hvězd......takže se člověk může z vesmírné cesty třeba ve věku 20 let a na zemi ho čeká jeho osmdesátileté dvojče....ale může to být ještě extrémnější..nebo při vysokých rychlostech se také zpomaluje stárnutí.....a pokud se se rychlost blíží rychlosti světla tak je taky efekt zpomalení stárnutí velmi výrazný a další a další paradoxyNěkdy si myslím, že třeba Musk má pravdu a že vesmír je simulace..vše je na sebe přesně navázáno a řada konstant musí být taková jaká je, aby se to nerozpadlo....je tady ale i teorie multivesmíru, která mluví o mnohých vesmírech

Názor byl 4× upraven, naposled 16. 12. 2020 22:55

Psát takový článek a nezmínit EPR paradox?
Věc se má takto. Např. laserový paprsek rozdělíte na dva svazky buď hranolem, nebo polopropustným zrcadlem. Jedna část paprsku (fotonu) bude směřovat doleva, druhá doprava. V tomto stavu bude jak levý, tak pravý tok fotonů obsahovat všechny známé stavy fotonu - to znamená všechny polarizace, spiny, atd. Pro jednoduchost si vezmeme třeba ten spin - představte si to jako například otáčky kolem osy.
Jelikož oba fotony, směřující doprava a doleva, měly stejný zdroj,(laser), foton byl rozdělen na dva kusy jako částice, (hranolem nebo zrcadlem), tak vlnový charakter obou nových fotonů je stejný. Je to jako dvojčata se stejnou DNA. Oba dva "paprsky" mají např. spin jak kladný, tak záporný. Je to padesát na padesát. Zajímavé je na tom to, že oba fotony o sobě "vědí", i když jeden letí doprava a druhý doleva. Pokud začneme měřit foton na levé straně - naměříme kladný spin, vpravo u jeho dvojčete naměříme záporný spin. Našim měřením jsme ovlivnili časoprostor - takzvaně zkolabuje vlnová funkce v celém vesmíru, a to okamžitě, nebo chcete-li nekonečně rychle.
V praxi to znamená, že pokud ovlivníme měřením foton na levé straně, to znamená, že zjistíme že má např. kladný spin, tak na pravé straně, kde foton doposud obsahoval všechny stavy spinu se okamžitě překlopí do stavu záporného spinu. Doslova vzniká zrcadlový obraz stavu fotonu z levé strany na pravou. Rychlost tohoto překlopení je okamžitá. To znamená, že druhý foton může být v sousední galaxii vzdálený 33 mil. světelných let, i přesto se změna stavu provede okamžitě. Teorie relativity sice říká, že nemůže nastat jeden jev současně ve dvou inerciálních soustavách, ale jak vidíme, nastává. Tento pokus byl laboratorně ověřen a je platný.
V budoucnosti by se toho mohlo využívat např. ke komunikaci nebo k transportování. V komunikaci by to vypadalo asi takhle.
Na poloviční cestě, mezi Zemí a Marsem by byla kosmická loď, která by nesla výkonný laser. Jeho paprsek by byl rozdělen na dva paprsky. Jeden by směřoval k Zemi, druhý na Mars. Po deseti minutách bychom mohli přejít k okamžité komunikaci. Na Zemi bychom ovlivnili foton např. interferencí ze speciálního mikrofonu, a okamžitě na Marsu by se druhý foton změnil na tentýž stav s opačným znaménkem. Jednoduchou inverzní funkcí bychom dostali stejný stav jako na Zemi, a z reproduktoru bychom slyšeli zprávu v přímém přenosu bez zpoždění. Komunikace by probíhala v obou směrech, jelikož je jedno, na které straně modulujeme-překlápíme foton.
Všechno by fungovalo bezvadně, ale je tady malý háček. Neumíme totiž vyrobit foton, který by měl například ten daný spin u zdroje. Umíme jej pouze snímat, a právě tím snímáním narušíme časoprostor, který se postará o to, že na naší pozemské vysílací stanici máme ke zpracování fotony spinů jak kladných tak záporných stavů, které musíme ovlivnit tak, aby jejich stavy dávaly smysl a aby byly dešifrovatelné na Marsu. To znamená, že jednu chvíli musíme na Zemi kvůli duchaplné komunikaci změnit stav zdrojových spinů např. z kladných na záporné, za okamžik z kladných na kladné, záporné na kladné, atd. Na Marsu opravdu dostanou okamžitý - nekonečně rychlý - přesný stav fotonů jako na Zemi, (opravdu to tak funguje), ale kvůli dešifrování zprávy nebudou vědět, z jakých stavů byly obdržené fotony překlopeny a které mají invertovat. To znamená, že základna na Marsu "obdrží" foton s kladným spinem.(Ten foton nepřiletí, ale doslova se před očima přetvoří na odpovídající stav způsobený vysílací stranou) Logicky se domnívají, že ze Země byl "odeslán" foton se záporným spinem. Osádka na Marsu provede automaticky inverzi svého fotonu - z kladného na záporný, protože vědí, že na druhé straně je vždy foton s opačným spinem než na straně první. Stav fotonu je tedy po úpravě identický s tím jako na Zemi. Ale teď nastává problém. Na Zemi umějí pouze překlopit stav svého fotonu. Pro jednoduchost např. pouze na dva stavy.( V praxi jich existuje více). Z plus na minus, z minus na plus, z plus na plus, z minus na minus. Stanice na Marsu by požadovala nějaký klíč, podle kterého by dešifrovala stavy, které že to fotony byly překlopeny, a které ne. Takový klíč by musel být neustále aktualizován z důvodu, že Země nemůže ovlivnit posloupnost spinů zdroje, ale pouze jej překlápět. Takový klíč by musel být poslán "normální cestou", to znamená rádiem, ale to by trvalo přes 20 minut. Okamžitá komunikační nadsvětelná rychlost by samozřejmě ztratila význam. Pokud by někdo z vás teoreticky vyřešil problém distribuce klíče v komunikaci pomocí EPR Paradoxu, Nobelovka vás nemine.

To že se jim podařilo přenést kvantovou informaci na 44km s úspěšností 90% je určitě fajn, ale k v článku zmíněným nesmyslům to má daleko.
Kdyby ste si raději dali práci a podrobněji popsali ten pokus, aby z toho neměli lidi v hlavách bordel.

A stejne tomu nerozumim, co to teda presne merili. 90% presnost ceho? Teleportovali 100 souboru a jen u deseti nesedel hash?

Takže pomocí repeaterů se musí někam stav převést, to znamená, že se stejně vyšle signál, nespočívá zabezpečení v tom, že pokud se detekuje stav částice, tak pak už vlastně nejde znovu zjistit?

Jen malá poznámka, když vidím ty spekulace v diskuzi. Pomocí kvantové provázanosti nejde a nikdy nepůjde přenést informaci nadsvětelnou rychlostí. Porušovalo by to kauzalitu.

Názor byl 1× upraven, naposled 16. 12. 2020 17:03

Článek naznačuje, že je možné a podařilo se využít kvantového provázíní k přenosu dat. Jelikož by znamenalo přenos dat rychlostí větší jak rychlost světla a dopad na technologický vývoj by byl neskutečný tak o obsahu pochybuji. Věřím, že se podařilo využít kvantového provázání k změně spinu na druhé straně, ale vzhledem k povaze měření nevěřím, že se podařilo pokročit směrem, který by dokázal tuto vlastnost využít, ale rád si nechám vysvětlit opak.

Jaké bylo transportní zpoždění přenosu kvantového stavu mezi dvěma provázanými qubity? Bylo> vzdálenost/rychlost světla nebo menší? A jak dlouhou dobu se podařilo kvantové provázání udržet? To jsou informace, které mi v článku chybí.

tak dohnali tim Číňany a Rakušany, kteří toto ve spolupraci provedli minuly rok v srpnu