Elektromagnetická munice není určení k zabíjení, alespoň ne k zabíjení lidí a dalších biologických organismů. Účelem takové munice je vyslat elektromagnetický pulz (EMP), který zaútočí na elektroniku. Obětí jsou počítače, chytré telefony, rádiové spojení, internet a další vymoženosti moderního věku. Naopak stavby, infrastruktura i lidé přežijí takový útok obvykle bez úhony.
EMP munice je vlastně taková nová verze neutronové bomby, která byla vyvíjena v dobách Studené války pro útoky na vojáky bez větších fyzických škod. Dneska už vojáky nahrazuje elektronika, takže je jenom otázkou času, kdy se rozšíří zbraně právě proti elektronice.
Palba municí ráže 155 mm z houfnice M777 82. výsadkové divize US Army v Afghánistánu (Foto: U.S. Army.)
Ze zadání americké armády pro výzkum plyne, že časté používání bezdrátových sítí v kritické infrastruktuře a komunikačních systémech teď vlastně nabízí nový typ cíle. Útokem na elektroniku lze neutralizovat vojenské, průmyslové i civilní sítě, aniž by bylo nutné takové sítě fyzicky zlikvidovat. Proto by US Army ráda měla k dispozici dělostřeleckou munici pro elektronický boj, kterou bude možné využívat cíleně a v omezeném rozsahu účinků.
Vhodné technologie už prý jsou k dispozici, teď už jen stačí takové dělostřelecké náboje postavit. Prozatím není jasné, jak konkrétně by taková munice měla fungovat, ale se vší pravděpodobností půjde o nějaký typ vyvolání elektromagnetického pulzu.
Pro využití stávajícími dělostřeleckými systémy bude velmi žádoucí, aby se elektromagnetická munice vešla do standardního dělostřeleckého náboje ráže 155 milimetrů. Časem by se mohla účinná elektromagnetická munice zmenšit natolik, že by jeden dělostřelecký náboj mohl nést elektromagnetickou submunici s více zdroji elektromagnetického pulzu. Výstřel takovým nábojem by pak způsobil doslova elektronickou spoušť.
Spojené státy se po dlouhou dobu obávaly, že by je mohl těžce zasáhnout elektromagnetický pulz jaderné exploze, obzvlášť pokud by k explozi došlo vysoko v atmosféře. Ničivý EMP ale mohou vyvolat i speciálně upravené konvenční zbraně, jako jsou bomby nebo rakety. Takové zbraně by údajně měla mít Severní Korea a také Rusko. Je ovšem otázkou, jak jsou takové zbraně účinné a spolehlivé.
Dělostřelecká munice ráže 155 mm. Kdo v této velikosti první vyrobí elektromagnetickou „nálož“? (Foto: US Army)
Na dělostřelecké EMP munici je zajímavé právě to, že bude určena pro dělostřelectvo. Ať už jsou jaderné nebo nejaderné, EMP bomby a rakety bývají určeny pro cíle vzdálené stovky nebo tisíce kilometrů. EMP munice vystřelená 155 milimetrovou houfnicí se ale dostane maximálně pár desítek kilometrů daleko. Z dostupných informací vyplývá, že armádní výzkum elektromagnetickou municí necílí ani tak na elektroniku nepřátelských vojenských sil, jako spíše na nepřátelská města a sídla.
V tomto pojetí se nasazení EMP munice podobá strategickému bombardování, jehož účelem bude vyvolat chaos před útokem nebo zahájením obléhání americkými jednotkami. Nasvědčuje tomu i zaměření požadavku armády na velmi přesné EMP útoky, které zasáhnou jen dost omezené území, také jen část elektromagnetického spektra. Pentagon se podle všeho chce v maximální míře vyhnout vedlejším škodám.
