Američti hygienici zaznamenali vysoce patogenní kmen chřipky H7N9 – první případ od roku 2017. Nákaza se obejvila počátkem března na farmě v Mississippi a cena byla krutá, odneslo to totiž 47 654 kuřat. Není ale divu, virus je totiž pro člověka mimořádně nebezpečný. Od roku 2013, kdy jsme jej poprvé zachytili v Číně, se jím nakazilo 1568 lidí a 616 zemřelo. To znamená smrtnost téměř 40 %.
Potvrzení přítomnosti viru H7N9 proběhlo pomocí laboratorních metod. Klíčovou roli sehrála real-time reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce (rRT-PCR), která umožňuje rychlou a přesnou detekci virové RNA. Tuto metodu používáme k identifikaci chřipkových virů, protože dokáže odhalit infekci ještě před objevením klinických příznaků.
Výsledky testu následně potvrdilo genetické sekvenování, které analyzovalo virový genom a umožnilo určit, že jde o severoamerickou linii H7N9.
Virus s pandemickým potenciálem
USA se kromě H7N9 potýkají i s epidemií kmene H5N1. Ten se rozšířil nejen mezi drůbeží, ale též mezi dojnicemi, což vyvolalo obavy z možné pandemie. Od dubna 2024 bylo v USA zaznamenáno deset případů nákazy člověka virem H5N1, z toho čtyři byli spojeni s nemocnými krávami a šest s nakaženou drůbeží. Chřipka H5N1 se však šíří i v dalších částech světa a způsobuje rekordní počty případů u divokých i domácích ptáků.
Trh s živou drůbeží v Xiningu, Čína, 2008
Ačkoli se H7N9 zatím mezi lidmi nešíří, odborníci varují před jeho pandemickým potenciálem. Populace proti němu nemá žádnou imunitu a virus má značnou schopnost vyvolat onemocnění u člověka. Navíc se ukázalo, že dokáže infikovat myši, fretky a primáty. U fretek byla dokonce pozorována omezená schopnost přenosu vzduchem, což je znepokojivé zjištění. Také v Číně docházelo ke sporadickému přenosu mezi blízkými osobami, což bylo jedním z důvodů obav ohledně pandemického potenciálu.
Šíření H7N9 mezi ptáky probíhá především skrze kontaminovaný trus, sliny a sekrety. Divocí ptáci, kteří migrují na velké vzdálenosti, mohou virus rozšířit do dalších oblastí. Tento konkrétní kmen pochází z linie severoamerických divokých ptáků, což znamená, že se liší od čínského H7N9, který způsobil epidemie u lidí.
Zatím není důvod k panice
Léčba chřipky H7N9 je podobná jako u klasické chřipky. Spočívá v podávání antivirotik, zejména oseltamiviru (komerčně dostupný pod názvem Tamiflu). U těžkých případů je nutná kyslíková terapie a někdy i umělá plicní ventilace. Bohužel zatím neexistuje vakcína proti H7N9, ale na její výrobě se pracuje. Z hlediska prevence je klíčové vyhýbat se kontaktu s nemocnými ptáky a dodržovat základní hygienická opatření.
Potenciálním zdrojem vzniku nových variant viru H7N9 jsou především drůbeží farmy. Kontakt různých druhů ptáků a neustálý přísun nových zvířat vytváří ideální podmínky pro genetickou rekombinaci virů. To může vést ke vzniku nových, potenciálně nebezpečnějších kmenů. Proto je nezbytné důkladné sledování situace na farmách a v případě výskytu infekce rychlá reakce včetně utracení nakažených zvířat.
Podle odborníků zatím není důvod k panice. Riziko přenosu na člověka zůstává nízké a virus H7N9 není považován za hrozbu pro potravinovou bezpečnost. Pokud je drůbeží maso správně tepelně upraveno, nehrozí žádné riziko nákazy.