Antibiotika jsou mocným nástrojem v boji proti bakteriálním infekcím. Většina z nás si je spojuje s rychlou úlevou od angíny nebo zánětu močového měchýře, avšak už nějakou dobu se nahlas mluví o tom, že mají také významný dopad na střevní mikrobiom, tedy složitý ekosystém mikroorganismů v našich střevech.
Tento mikrobiom přitom hraje klíčovou roli v celkové imunitě, trávení, a dokonce i v psychické pohodě. Jak ukazuje nejnovější výzkum provedený vědci pod vedením Gabriela Baldanziho, dlouhodobé užívání antibiotik může zásadně narušit složení střevní mikrobioty a ovlivnit tak naše zdraví na dlouhé roky.
Více než 15 tisíc účastníků
Střevní mikrobiota je složitý systém sestávající z miliard mikroorganismů, z nichž většinu tvoří prospěšné bakterie. Ty napomáhají trávení, chrání sliznice střev před patogeny a posilují imunitní reakce organismu. Vědci navíc stále více odhalují spojení mezi střevními bakteriemi a řadou onemocnění, včetně obezity, cukrovky či autoimunitních poruch. Střevní bakterie tedy představují jakýsi „skrytý orgán“, který je zásadní pro zdraví.
Antibiotika bojují proti infekcím tím, že ničí bakterie, bohužel však nedokážou rozlišit mezi těmi škodlivými a prospěšnými. To vede k narušení rovnováhy mikrobioty, čímž dochází k poklesu její druhové rozmanitosti, což znamená menší počet různých typů bakterií. Taková situace zanechává střeva náchylnější k osídlení nežádoucími patogeny, a právě to může vést ke zdravotním komplikacím jako je například zánět střev.
Vědci zjistili, že už jednorázová dávka antibiotik může ovlivnit složení mikrobioty až na několik let. Studie vycházela z dat shromážděných ze švédských národních registrů a výzkum vycházel z metagenomických analýz 15 131 účastníků z různých studií (SCAPIS, MOS, SIMPLER).
Následky přetrvávají až osm let
Výsledky ukázaly, že u lidí, kteří užívali antibiotika, se snížila rozmanitost střevní mikrobioty, přičemž tento stav se projevoval i po čtyřech, a dokonce až osmi letech. Tento jev byl obzvláště patrný u antibiotik jako je klindamycin, fluoroquinolony nebo flucloxacilin, které mají široké spektrum účinku a současně s tím obzvláště silně narušují mikrobiální rovnováhu.
Výzkum také ukázal, že různé typy antibiotik ovlivňují mikrobiotu odlišnými způsoby. Například širokospektrá antibiotika, jako jsou zmíněné fluoroquinolony, cílí na širokou škálu bakterií, čímž zasahují i do významné části prospěšných druhů.
Na druhou stranu některá antibiotika, která se používají méně často nebo mají úzké spektrum účinku, ovlivňují mikrobiotu citelně méně. To je důvod, proč by lékaři měli volit antibiotika co nejšetrnější k pacientově střevnímu prostředí.
Vztah mezi změnami mikrobioty a rozvojem nemocí je stále předmětem výzkumů. Například některé bakterie, které zůstávají v převaze po podání antibiotik, jsou spojovány s vyšším rizikem obezity a cukrovky. Lidé, kteří dlouhodobě užívají antibiotika, mají podle výzkumů častěji problémy s nadváhou, zvýšenou hladinou krevního cukru, a dokonce i vyšším krevním tlakem. To je dáno skutečností, že mikrobiota ovlivňuje metabolismus tuků a cukrů.
Obnova mikrobioty trvá dlouho
Otázkou zůstává, zda a jak rychle se střevní mikrobiota může po ukončení léčby antibiotiky zregenerovat. Zatímco u některých pacientů se mikrobiální rozmanitost obnoví během pár měsíců, jiní potřebují k úplnému zotavení celé roky. Obnovení mikrobioty může po některých antibiotikách, jako je klindamycin, trvat i více než rok. Úplná regenerace je navíc individuální a závisí na faktorech, jako je životní styl nebo strava.
Pokud antibiotika opravdu potřebujeme, existuje několik možností, jak minimalizovat jejich negativní dopad na střevní mikrobiotu. Lékaři doporučují užívat probiotika, která pomáhají obnovit střevní mikroflóru. Pomáhá také vyhýbat se opakovanému užívání širokospektrých antibiotik, pokud to není nezbytně nutné. Důležité je rovněž zaměřit se na pestrou stravu bohatou na vlákninu, která podporuje růst zdravých střevních bakterií.
I když antibiotika zůstávají nepostradatelnou součástí medicíny, měli bychom je užívat s rozvahou. Jejich účinky na střevní mikrobiotu totiž mohou být dlouhodobé a vést k nečekaným zdravotním komplikacím. Výzkumy, jako je tento, nám umožňují lépe chápat, jak důležitá je rovnováha střevní mikrobioty, a ukazují nám, že každý zásah do tohoto křehkého ekosystému má své následky.
Opět jsou tu určitá „ale“
Jak už tomu u vědeckých studií bývá, i tato, byť rozsáhlá a průkopnická, čelí některým omezením, která mohou ovlivnit přesnost závěrů. Jedním z klíčových nedostatků je, že data o užívání antibiotik pocházejí výhradně z registru léků předepsaných ambulantním pacientům. To znamená, že zde nejsou zanesena antibiotika podávaná během hospitalizací, což může vést k podhodnocení skutečné expozice antibiotikům u některých účastníků.
Navíc registr neuvádí důvod, proč byla antibiotika předepsána, což komplikuje analýzu – nelze totiž rozlišit mezi účinkem samotného antibiotika a případnými dlouhodobými důsledky infekcí, které antibiotika léčila. Dalším omezením studie je geografická a demografická specifičnost vzorku, který se skládal převážně ze švédské populace. Švédsko je přitom zemí s poměrně restriktivními pravidly pro předepisování antibiotik.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány ve veřejném online archivu medRxiv, což je platforma sloužící pro publikaci preprintů v oblasti zdravotních věd, která umožňuje vědcům sdílet předběžné výsledky svého výzkumu před tím, než projdou formálním recenzním řízením a jsou publikovány v odborných časopisech. Je tedy na místě zdůraznit, že na rozdíl od vědeckých časopisů medRxiv neprovádí plnohodnotné recenzní řízení.
Zdroje: medrxiv.org, researchgate.net, newscientist.com.