V současné době probíhá klíčové řízení týkající se výstavby nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany, což je pro českou energetiku velmi zásadní projekt. Stavební zakázku v hodnotě stovek miliard korun získala korejská firma KHNP, ale celý proces se nyní zkomplikoval, když Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal předběžné opatření, které ČEZu zakazuje uzavřít smlouvu s KHNP.
Toto opatření je reakcí na stížnosti dvou neúspěšných uchazečů – francouzské EDF a amerického Westinghouse. Je ale nutné zdůraznit, že vydání předběžného opatření samo o sobě neznamená, že ÚOHS shledal nějaké pochybení. Jde o čistě procesní opatření, které nemá vliv na konečný verdikt.
Neúspěšní konkurenti napadli výběrové řízení
K vydání předběžného opatření došlo poté, co EDF a Westinghouse napadly výběrové řízení kvůli údajnému porušení pravidel veřejných zakázek. Podle mluvčího ÚOHS je takové opatření běžné, zejména u komplexních případů, kdy hrozí, že po uzavření smlouvy už nebude možné efektivně zasáhnout.
Úřad si tímto opatřením zajišťuje možnost komplexního přezkoumání výběrového procesu. Pokud by se totiž ukázalo, že v průběhu výběrového řízení skutečně došlo k nějakým chybám, bylo by zpětné sankcionování náročné, komplikovanější a méně efektivní.
Společnost ČEZ, která měla na starosti výběr dodavatele, se hájí tím, že celý proces již v roce 2020 konzultovala s ÚOHS i s Evropskou komisí. Podle ČEZu byly veškeré podmínky tendru předem dohodnuty, včetně tzv. bezpečnostní výjimky.
Westinghouse a EDF sice tyto podmínky dříve akceptovaly, ovšem nyní se proti nim postavily. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu jde o běžný postup, kdy neúspěšní uchazeči hledají cesty, jak napadnout vítězství konkurence, což je u velkých projektů často očekávatelné.
Znamená to odklad podpisu smlouvy?
Klíčovým tématem se stala bezpečnostní výjimka, která umožňuje vést výběrová řízení mimo režim zákona o veřejných zakázkách. Westinghouse napadl především tento aspekt, přestože ho původně odsouhlasil. Podle MPO i ČEZu byla ale bezpečnostní výjimka předem projednána s Evropskou komisí. ÚOHS si nyní vyhrazuje čas na zhodnocení, zda byla tato výjimka uplatněna správně, což může celý proces prodloužit o několik měsíců.
Smlouva s KHNP měla být původně podepsána do března 2025, aby mohly podle plánu začít přípravné práce na nových reaktorech. ČEZ doufá, že ÚOHS stihne rozhodnout včas, aby nebylo nutné posouvat harmonogram výstavby. První z nových reaktorů měl být uveden do provozu v roce 2036, což je klíčový termín vzhledem ke stáří současných bloků v Dukovanech, které slouží už od 80. let minulého století.
Projekt dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech má také silný politický rozměr, protože se o zakázku ucházejí velké zahraniční společnosti s podporou svých vlád. Například francouzská EDF se těší podpoře prezidenta Macrona, který vnímá jadernou energii jako klíčový prvek pro energetickou bezpečnost Evropy a součást širší „evropské jaderné renesance“. I proto se Francie snaží co nejvíce angažovat v evropských jaderných projektech.
Musíme počkat na rozhodnutí
Projekt Dukovany II je pro Česko zásadní nejen z hlediska náhrady dosluhujících reaktorů, ale také kvůli rostoucím požadavkům na energetickou soběstačnost a stabilitu dodávek. Nové jaderné bloky mají pokrýt významnou část energetické spotřeby a zároveň snížit závislost na dovozu plynu. Bez ohledu na výsledek sporu s EDF a Westinghouse zůstává pro vládu jasným cílem, aby celý projekt pokračoval co nejrychleji.
V současnosti se odhaduje, že náklady na výstavbu jednoho reaktoru dosáhnou 200 miliard korun. Pro projekt s tak velkým rozpočtem je důležité dodržení předpokládaných nákladů, což se u jaderných elektráren ne vždy daří. I proto ČEZ a vláda trvají na původním harmonogramu. Každý měsíc odkladu by mohl způsobit výrazné prodražení, a tím i zvýšený tlak na konečného odběratele – české domácnosti a podniky.
ÚOHS zatím nevydal finální rozhodnutí, a tak zůstává výstavba nových bloků v Dukovanech otevřeným tématem. V případě potvrzení předběžných opatření by se ČEZ musel vrátit k vyjednávání, což by mohlo znamenat výrazné zdržení. Stát ale zůstává optimistický a věří, že se podaří projekt včas dokončit a tím zajistit další krok k energetické stabilitě v Česku.
Zdroje: x.com, ct24.ceskatelevize.cz, ceskenoviny.cz.