Archimédes: Příběh muže, který chtěl pohnout Zemí

Názory k článku

ehlo  |  30. 06. 2017 14:53  |  Microsoft Windows XP IE 6.0

Jako vždy bravurní text. Děkuji, pane Tronnere! O Archimédovi jsem již nejednou četl, ale nikdy tak výstižně a zajímavě.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
12. 05. 2019 21:36 | Microsoft Windows XP Firefox 52.0

Tak, zcela určitě se nepokoušel zapálit lodě pomocí zrcadel, ale měli tzv. řecký oheň, snad směs ropy, síry a fosforu. Takže daleko rozumější je verze, že nejprve je oslepili, což není takový problém, na bezpečnou vzdálenost, zrcadly, spíše leštěnými štíty, aby posádky lodí desorientovaly a tím zmařili jejich pozornost, Dále měli již připravené katapulty a nejspíše dávno vyzkoušené, na jakou vzdálenost je možný účinný dostřel. Takže k oslepení posádek lodí došlo nejpíš v příhodné vzdálenosti, kterou dokázali také opticky změřit (cosi jako optický dálkoměr) a pak byly vypáleny střely z katapultů, kterých mohlo být několik a jejich náplň byla tvořena hliněnými koulemi z pálené hlíny, naplněnými zmíněným řeckým ohněm. nádoby při dopadu na hladinu či na lodě, to je celkem lhostejné, se rozbily a obsah začal hořet, jelikož směs ropy, síry a fosforu takto na vodě hoří, plameny brzy obklopily galéry a ty shořely a po celou dobu přitom posádky desorientovány odrazem Slunečních paprsků . Co se týče Archiméda samotného, tak v případě první verze, vojáci byli poněkud pověrčiví a jelikož dobře věděli, že vlastně celé město hájí především jediný člověk, (tak asi od zvědů) tak se mohl onen legionář domnívat, že když kreslil kruhy, chtěl jej očarovat a tudíž jej z pověrčivosti zabil, ačkoliv graficky řešil úlohu v písku. Co se týče samotného dobytí města, byl použit podobný úskok, jako v trojské válce. Nikoliv, že slaviili nějaký svátek, ale válka trvala již dlouho a Římané ji nemohli vyhrát běžným zoůsobem, tak učinili trik, jako se vzdálili a sehráli kino, že obléhání Syrakus vzdali a odešli i s vojskem. Bohužel, válkou unavení Syrakusané, místo aby tomu nevěřili a počkali a šli to prověřit, zda to není lest, se začali z radosti nad "odchodem" Římanů opíjet. Římané samozřejmě nic neponechali náhodě a měli asi v blízkosti své špehy a když jim ohlásili, že jsou téměř všichni namol opilí, tak rychle připochodovali a zaútočili. Obránci, jelikož byli opilí, nebyli bojeschopní a město padlo.
Dále co se týče Archiméda samotného, tak jelikož oni ti učenci se neměli mezi sebou vůbec rádi a dělali si naschvály a dost surovým způsobem, tak došlo k nemilé věci, ovšem dříve. Učenec Aristarchos vypracoval postup, jelikož měl teorii, niloliv, že Slunce kolem Země obíhá, ale přesně naopak, tak stanovil také v souladu s touto terií postup, jímž zjistil vzdálenost Slunce od Země. Tento postup se používá v podstatě dodones. V tom tkví genialita Aristarcha Země obíhá kolem Sunce a způsob, jak určit vzdálenst obou těles. Ovšem Archimédes a další jeho společnci, tohoto Aristarcha velmi, velmi urážlivě dehonestovali a byl proti němu zosnován komplot, že prý pobuřuje lid totuo teorií a je nutno jej odstranit jako buřiče. Takže se tu Archimedes, vášnivý stoupenec geocentrického modelu, vůberc nevyznamenal a tak si lidstvo musilo počkat dalších více než 1800 let, než se dostalo Aristarchovi zadostiučinění. Inu i mistr tesař se prostě utne. Ale zesměšňovat jej nemusil, to jen dokládá, že zas tak skvělí lidé to nebyli. Dost podobně se, na což se rádo zapomíná, také zachoval učitel národů, J.A. Komenský, který Koperníkovu teorii také zesměšňoval. Daleko lépe by učinil, kdy se držel toho, v čem vynikal, jelikož, nevadilo by, že si nedovedl představit, že Země obíhá kolem Slunce, ale že to zesměšňoval a popíral, v tomto případě Koperníka. Jako učitel mohl předpokládat, že se věda vyvíjí a čas mu (Komenskému) nemusí dát za pravdu, což se vskutku stalo. Jen s tím rozdílem, že jej nikdo za to nedehonestuje. Takže s těmi vědci to bylo také všelijak. Po lidské stránce dosti nepěkné.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor