Epidemie západonilského viru, která proběhla v americké Arizoně v roce 2021, překonala všechny dosavadní rekordy. Na následky horečnatého onemocnění zemřelo 101 lidí, uvádí Ars Technica s odkazem na aktuální zprávu Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Příčina je nejasná, ale svou roli pravděpodobně sehrála i klimatická změna.
Zatímco v létě 2021 řádila po celém světě pandemie vyvolaná virem SARS-CoV-2, způsobujícím onemocnění covid-19, v jednom arizonském okrese se potýkali s epidemií viru šířeného komáry. Jednalo se o západonilský virus, způsobující západonilskou horečku, který se na člověka se přenáší slinných žláz infikovaných komárů.
Epidemie západonilské horečky
Dobrou zprávou je, že převážná většina nakažených (přibližně 80 %) nepociťuje žádné příznaky. U zbývajících nešťastníků se však po uplynutí inkubační doby dlouhé 3 až 14 dní projeví ve formě onemocnění doprovázeného horečkou, bolestmi hlavy, těla, kloubů, zvracením, průjmem nebo vyrážkou.
Únava a slabost v důsledku symptomatického onemocnění může přetrvávat celé týdny až měsíce. U malé části symptomatických případů se onemocnění vyvine v závažné, život ohrožující neuroinfekční onemocnění v podobě meningitidy, encefalitidy, meningoencefalitidy, hepatitidy, akutní paralýzy lícního nervu či obrny.
Západonilský virus byl v USA objeven v roce 1999 a poprvé byl zjištěn v Arizoně v roce 2003, kdy bylo zaznamenáno pouhých 12 případů. Od té doby se roční počet případů v tomto státě většinou pohybuje kolem stovky, přičemž největší podíl má vždy okres Maricopa. Rekordní epidemie byla zaznamenána v roce 2004, kdy bylo v Arizoně zachyceno 391 případů, přičemž z nichž 355 pocházelo z Maricopy.
Rekordní počet nakažených
Ve stínu koronavirové vlny dosáhla epidemie západonilského viru v Maricopě v létě 2021 neuvěřitelných 1 487 symptomatických případů. Překonala tak rekord z roku 2004 více než čtyřnásobně. Jedná se o absolutně největší ohnisko tohoto viru ve všech amerických okresech. V té době se běžně stávalo, že jednotky intenzivní péče byly z poloviny zaplněny nemocnými s covidem-19 a ze druhé poloviny případy západonilské horečky. Zaznamenané počty jsou navíc pravděpodobně podhodnocené.
Z celkového počtu 1 487 zachycených nemocných bylo 1 014 (68 %) hospitalizováno a u 956 (64 %) se rozvinulo neuroinfekční onemocnění. Celkem 101 lidí zemřelo, přičemž ve všech případech se jednalo o pacienty, u nichž se nemoc vyvinula v neuroinfekci. Průměrný věk všech nemocných byl 66 let, přičemž zemřelým bylo v průměru 79 let.
Obrovský podíl neuroinfekčních případů naznačuje, že značné množství nemocných nemuselo být vůbec zachyceno. Dřívější odhady ukazují, že na jeden neuroinfekční případ připadá 30 až 70 symptomatických případů, které nejsou neuroinfekční. To by znamenalo, že se skutečný počet nakažených v okrese, který má přibližně 4,5 milionu obyvatel, pohyboval mezi 28 700 a 67 000.
Není zřejmé, co bylo příčinou rozsáhlého propuknutí nákazy. Je pravděpodobné, že ji lze vysvětlit souhrou několika faktorů. Arizonští zdravotníci spekulují, že by to mohlo souviset se zvýšeným množstvím dešťů a rostoucími teplotami, které prodlužují sezónu západonilského viru, nedávným nárůstem počtu obyvatel a rozvojem bydlení v Maricopě. Roli mohly sehrát i změny v chování při vyhledávání zdravotní péče během pandemie covidu-19.