Zdroj:  NASA

Zdroj: NASA

Mezinárodní tým vědců z univerzity v Kentu publikoval výsledky studie, ze které vyplývá, že před 430 tisíci lety explodoval nad územím Antarktidy asteroid. K tomuto závěru došli na základě výzkumu částic získaných na vrcholu hory Walnumfjellet v pohoří Jižní Rondane v oblasti označované jako Země královny Maud.

Mezinárodní tým vědců z univerzity v Kentu publikoval výsledky studie, ze které vyplývá, že před 430 tisíci lety explodoval nad územím Antarktidy asteroid. K tomuto závěru došli na základě výzkumu částic získaných na vrcholu hory Walnumfjellet v pohoří Jižní Rondane v oblasti označované jako Země královny Maud.

Těleso velké minimálně sto metrů, považované za středně velký asteroid, vstoupilo do atmosféry, kde během průchodu došlo k explozi a odpaření materiálu. Proud roztavených částic pak dopadal do širokého okolí. Vědci prokázali zvýšenou koncentraci stopových prvků a vysoký obsah niklu, což naznačuje mimozemskou povahu získaných částic.

Těleso velké minimálně sto metrů, považované za středně velký asteroid, vstoupilo do atmosféry, kde během průchodu došlo k explozi a odpaření materiálu. Proud roztavených částic pak dopadal do širokého okolí. Vědci prokázali zvýšenou koncentraci stopových prvků a vysoký obsah niklu, což naznačuje mimozemskou povahu získaných částic.

Dle dosavadních zjištění se asteroid během svého průletu atmosférou rozpadl a následně ještě na obloze explodoval. Roztavené úlomky a žhavé plyny pak zasáhly oblast Antarktidy. Tento typ exploze sice nezpůsobuje na Zemi masivní impaktní krátery, ale přesto může vyvolat velké škody.

Dle dosavadních zjištění se asteroid během svého průletu atmosférou rozpadl a následně ještě na obloze explodoval. Roztavené úlomky a žhavé plyny pak zasáhly oblast Antarktidy. Tento typ exploze sice nezpůsobuje na Zemi masivní impaktní krátery, ale přesto může vyvolat velké škody.

Matthias Van Ginneken z fakulty astronomie a planetárních věd upozorňuje, že dle některých studií je takový incident nebezpečnější než srážka s velkým asteroidem. Zatímco ke kolizi Země s velkým objektem dochází relativně vzácně, stometrové balvany se v blízkosti naší planety objevují podstatně častěji.

Matthias Van Ginneken z fakulty astronomie a planetárních věd upozorňuje, že dle některých studií je takový incident nebezpečnější než srážka s velkým asteroidem. Zatímco ke kolizi Země s velkým objektem dochází relativně vzácně, stometrové balvany se v blízkosti naší planety objevují podstatně častěji.

K explozím vesmírných vetřelců v zemské atmosféře došlo v uplynulých letech hned několikrát. Zmínit můžeme dosud zcela neobjasněný tunguzský meteorit z roku 1908 či meteor, jehož exploze nad ruským Čeljabinskem v roce 2013 způsobila značné materiální škody a zranění asi 1500 lidí.

K explozím vesmírných vetřelců v zemské atmosféře došlo v uplynulých letech hned několikrát. Zmínit můžeme dosud zcela neobjasněný tunguzský meteorit z roku 1908 či meteor, jehož exploze nad ruským Čeljabinskem v roce 2013 způsobila značné materiální škody a zranění asi 1500 lidí.

Spoluautor studie Matthew Genge říká, že následky exploze asteroidu nebo komety o velikosti pouhých několika desítek metrů v malé nadmořské výšce mohou odpovídat jadernému výbuchu s uvolněnou energií v řádech megatun. Dodává, že asteroidy explodující v atmosféře jsou častější než ty, které vytvářejí krátery, ale je mnohem obtížnější je předem detekovat.

Spoluautor studie Matthew Genge říká, že následky exploze asteroidu nebo komety o velikosti pouhých několika desítek metrů v malé nadmořské výšce mohou odpovídat jadernému výbuchu s uvolněnou energií v řádech megatun. Dodává, že asteroidy explodující v atmosféře jsou častější než ty, které vytvářejí krátery, ale je mnohem obtížnější je předem detekovat.

Odborníci varují, že pokud by k podobné události, jaká se odehrála před 430 tisíci lety nad Antarktidou, došlo nad hustě obydlenou oblastí, mohly by být její následky nedozírné. Dle Ginnekena by kromě obrovských materiálních škod v okruhu stovek kilometrů mohly o život přijít až miliony lidí.

Odborníci varují, že pokud by k podobné události, jaká se odehrála před 430 tisíci lety nad Antarktidou, došlo nad hustě obydlenou oblastí, mohly by být její následky nedozírné. Dle Ginnekena by kromě obrovských materiálních škod v okruhu stovek kilometrů mohly o život přijít až miliony lidí.

Riziko je o to větší, že menší asteroidy často až do poslední chvíle před nárazem unikají pozornosti astronomů. I v případě včasné detekce je pak otázkou, nakolik a jakým způsobem by bylo možné na jejich kolizní trajektorii vlastně reagovat.

Riziko je o to větší, že menší asteroidy často až do poslední chvíle před nárazem unikají pozornosti astronomů. I v případě včasné detekce je pak otázkou, nakolik a jakým způsobem by bylo možné na jejich kolizní trajektorii vlastně reagovat.

Před 430 tisíci lety explodoval nad Antarktidou stometrový asteroid, odhalili vědci

Před 430 tisíci lety explodoval nad Antarktidou stometrový asteroid, odhalili vědci

Mezinárodní tým vědců z univerzity v Kentu publikoval výsledky studie, ze které vyplývá, že před 430 tisíci lety explodoval nad územím Antarktidy asteroid. K tomuto závěru došli na základě výzkumu částic získaných na vrcholu hory Walnumfjellet v pohoří Jižní Rondane v oblasti označované jako Země královny Maud.
Těleso velké minimálně sto metrů, považované za středně velký asteroid, vstoupilo do atmosféry, kde během průchodu došlo k explozi a odpaření materiálu. Proud roztavených částic pak dopadal do širokého okolí. Vědci prokázali zvýšenou koncentraci stopových prvků a vysoký obsah niklu, což naznačuje mimozemskou povahu získaných částic.
Dle dosavadních zjištění se asteroid během svého průletu atmosférou rozpadl a následně ještě na obloze explodoval. Roztavené úlomky a žhavé plyny pak zasáhly oblast Antarktidy. Tento typ exploze sice nezpůsobuje na Zemi masivní impaktní krátery, ale přesto může vyvolat velké škody.
Matthias Van Ginneken z fakulty astronomie a planetárních věd upozorňuje, že dle některých studií je takový incident nebezpečnější než srážka s velkým asteroidem. Zatímco ke kolizi Země s velkým objektem dochází relativně vzácně, stometrové balvany se v blízkosti naší planety objevují podstatně častěji.
10
Fotogalerie

Asi jste si toho ani nevšimli: o víkendu proletěl mezi Zemí a Měsícem dvacetimetrový asteroid

V sobotu 10. dubna proletěl v nočních hodinách kolem naší planety asteroid označovaný jako 2021 GT3. Jeho trajektorie protínala orbitu Měsíce a nejblíže byl k Zemi 255 667 kilometrů (pro lepší představu: vzdálenost Země-Měsíc je 384 400 kilometrů).

Z hlediska vzdálenosti sice objekt nepředstavoval žádné riziko, ve vesmírném měřítku se však jednalo o relativně blízký průlet. Ani v případě srážky by však 2021 GT3 neměl způsobit vážnější škody – dle dostupných údajů měří kolem dvaceti metrů, takže by s největší pravděpodobností shořel v atmosféře.

Jako na vesmírné střelnici

Astronomové objevili 2021 GT3 v úterý 6. dubna, tedy pouhé čtyři dny před jeho maximálním přiblížením. Následně vypočítali jeho oběžnou dráhu a klasifikovali ho jako „objekt blízký Zemi“ (Near-Earth Object; NEO). S ohledem na malé rozměry ho nedefinovali jako nebezpečný.

Při průletu kolem naší planety se balvan pohyboval rychlostí kolem 87 000 km/h. S ohledem na velikost a další parametry však byl příliš slabý na to, aby bylo možné pozorovat ho pouhým okem nebo amatérským dalekohledem.

Asteroid 2021 GT3

Asteroid se pohybuje po eliptické oběžné dráze kolem Slunce, přičemž jeden oběh mu trvá 650 dní (1,78 let). Během své cesty kolem Slunce protíná oběžnou dráhu Marsu, Země, Venuše a Merkuru, takže ve vzdálenější budoucnosti nelze vyloučit kolizi s kteroukoli z těchto planet.

Oběžná dráha asteroidu 2021 GT3 
Oběžná dráha asteroidu 2021 GT3

Nejblíže se Slunci přibližuje na vzdálenost 61 105 004 kilometrů (tj. 0,4 astronomické jednotky), kdy se nachází blíže než Merkur. Nejdále se dostává až za oběžnou dráhu Marsu – maximální vzdálenost od Slunce je 378 305 476 milionů kilometrů (tj. 2,5 astronomické jednotky).

Za necelý měsíc, konkrétně 4. května, by měl naši planetu minout podstatně větší asteroid 2021 AF8. Jeho velikost astronomové odhadují na 260 až 580 metrů, nicméně ani tentokrát se nemáme čeho obávat, neboť proletí v bezpečné vzdálenosti více než 3 miliony kilometrů.

Určitě si přečtěte

Články odjinud