Krávy, konkrétně jejich říhání, hrají překvapivě velkou roli v globálním oteplování. Metan, který vzniká při trávení v jejich žaludku, má totiž během dvaceti let osmdesátkrát a během sta let 27× silnější oteplovací účinek než oxid uhličitý. Vědci hledají způsoby, jak tyto emise omezit, a jedním z aktuálně nejslibnějších řešení je přidávání mořských řas do krmiva.
Chov dobytka představuje zhruba 14,5 % všech emisí skleníkových plynů způsobených lidmi, přičemž hlavní část tvoří metan z říhání krav. Na rozdíl od oxidu uhličitého má metan v atmosféře krátkou životnost, což z něj dělá efektivní cíl pro rychlé snížení globálního oteplování. Zajímavé je, že až 90 % metanu vyloučeného dobytkem pochází z procesu trávení v jejich žaludku, přičemž většina vzniká díky specifickým mikroorganismům, zejména archaím.
Mořské řasy redukují produkci metanu
Mořská řasa Asparagopsis taxiformis obsahuje sloučeninu zvanou bromoform, která narušuje enzymy produkující v žaludku krav metan. Studie z Kalifornské univerzity v Davisu ukázala, že přidáním této řasy do krmiva dobytka lze snížit emise metanu o 37,7 %, a to bez negativního vlivu na zdraví nebo růst zvířat.
Vědci testovali účinky této řasy na 24 kusech dobytka plemene Wagyu-Angus v Montaně. Krávy dostávaly pelety s obsahem mořské řasy a jejich emise byly měřeny pomocí speciálních zařízení GreenFeed. Studie popsala tři fáze: náběhovou, optimální a útlumovou. Největší redukce metanu nastala během optimální fáze, kdy říhání krav produkovalo téměř o 40 % méně metanu než u kontrolní skupiny.
Bromoform blokuje v žaludku enzymy, které normálně produkují metan. To vede ke zvýšení koncentrace vodíku, který může být následně metabolizován jinými procesy nebo vyloučen. Zajímavostí je, že většina metanu (97 %) se uvolňuje říháním, zatímco kravské „prdy“ mají na emise jen malý vliv.
Zatím je to drahé
Výzvou zůstává zavedení této technologie do praxe, zejména u volně se pasoucího dobytka, který tráví většinu času na loukách. Možné řešení vidí vědci v tzv. lízacích blocích, které by krávy mohly využívat dobrovolně. Další podstatnou otázkou je ekonomická stránka – zatím jsou tyto doplňky dražší než běžné krmivo a zvýšené náklady činí asi 64 centů (cca 15 Kč) na krávu denně.
Přidávání mořských řas do krmiva by mohlo přinést revoluci v chovu dobytka a významně snížit jeho ekologickou stopu. Tento výzkum zároveň podtrhuje důležitost zachování tradiční pastvy, která je klíčová pro obživu milionů lidí po celém světě.
Použití mořských řas v krmivu krav představuje nejen praktickou cestu ke snížení emisí, ale také příležitost pro udržitelné zemědělství, které zohledňuje potřeby planety i rostoucí poptávku po mase. Pokud se tato technologie rozšíří, mohla by výrazně přispět k boji proti klimatickým změnám.
Výsledky vědeckého bádání
Studie má několik nedostatků, které je nutné vzít v úvahu. Prvním z nich je relativně malý vzorek zkoumaných zvířat – pouhých 24 krav. I když tento počet umožnil získat statisticky významné výsledky, představuje pouze zlomek celosvětové populace skotu, která čítá desítky milionů kusů. To znamená, že výsledky nemusí být plně reprezentativní pro různé geografické oblasti, klimatické podmínky a druhy pastvin. Experiment trval pouze 10 týdnů, což omezuje možnost zhodnotit dlouhodobé dopady na zdraví zvířat, jejich růst nebo chuť k přijetí mořských řas jako krmiva v delším časovém horizontu.
Dalším nedostatkem je otázka praktické aplikace výsledků. Studie probíhala za specifických podmínek s kontrolovaným přístupem ke krmivu a zařízeními na měření emisí. V reálných podmínkách, kdy se skot často volně pase na velkých plochách, může být distribuce doplňku složitější. Navrhovaná řešení, jako například lízací bloky, zatím nebyla dostatečně testována na větších populacích zvířat. Kromě toho může být používání mořských řas v krmivech ekonomicky nákladné, což může omezit jeho využitelnost v rozvojových zemích.
Výsledky vědeckého bádání na toto téma byly publikovány 2. prosince v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Toto prestižní vědecké periodikum vydávané Národní akademií věd Spojených států amerických pokrývá široké spektrum oborů, včetně biologie, chemie, fyziky, společenských věd a dalších oblastí. Časopis se vyznačuje přísným recenzním řízením, které zajišťuje vysokou kvalitu publikovaných studií.
Zdroje: pnas.org, studyfinds.org, ucdavis.edu, popsci.com.