Nová studie, publikovaná v odborném časopisu American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine, naznačuje, že lék Aspirin dokáže více než jen zmírňovat bolesti hlavy. Může také chránit vaše plíce před negativními vlivy znečištěného ovzduší.
Znečištěné ovzduší poškozuje lidský organismus nejrůznějšími způsoby, přičemž má řadu krátkodobých i dlouhodobých následků. Jedním z nejčastějších je podráždění a zanícení plicních buněk. Dává tedy smysl, že Aspirin a jiná nesteroidní protizánětlivá léčiva mohou mít v tomto směru ochranný účinek.
„Uzené“ plíce nevydrží více
Již dřívější výzkumy ukazovaly, že každodenní užívání Aspirinu je spojeno se sníženým rizikem a pomalejší progresí chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). To je stav charakterizovaný chronickým zánětem, který může být způsoben nebo zhoršen látkami znečišťujícími ovzduší, jako je například tabákový kouř.
Autoři nové studie, zveřejněné koncem září, chtěli zjistit, zda tento typ léků může skutečně zmírnit akutní účinky znečištění na plíce. Nejprve vyšli z dlouhodobého sledování dvou tisíc obyvatel Bostonu, probíhajícího od šedesátých let minulého století.
Následně porovnávali stav plic dobrovolníků, kteří užívali nesteroidní protizánětlivá léčiva, s těmi, jež po stejnou dobu pobývali v oblastech s čistým a silně znečištěným vzduchem. Zahrnuli přitom údaje od více než tisícovky pacientů s průměrným věkem 72 let.
Kouzlo Aspirinu
Jak odborníci očekávali, lidé, kteří byli v den plicních testů vystavení znečištěnému ovzduší, vykazovali horší výsledky. Naopak u pacientů, užívajících léky proti zánětům, naměřili významně lepší hodnoty. Na základě těchto zjištění tedy došli k závěru, že ochranný účinek existuje, a to bez ohledu na věk, historii kouření či BMI.
„Naše zjištění naznačují, že Aspirin a další nesteroidní protizánětlivá léčiva mohou chránit plíce před krátkodobými výkyvy znečištění ovzduší,“ uvedl vedoucí výzkumu Xu Gaov prohlášení zveřejněném Kolumbijskou univerzitou. „Samozřejmě je stále důležité minimalizovat naši expozici znečištění ovzduší, které je spojeno s řadou nepříznivých zdravotních účinků, od rakoviny až po kardiovaskulární onemocnění.“
Jako u téměř každé studie podobného typu jsou i v této určitá „ale“. V tomto konkrétním případě může výsledky limitovat skutečnost, že o užívání či neužívání léků proti zánětům podávali informace sami dobrovolníci. Kromě toho nejsou k dispozici ani údaje o dávkování, takže nelze směrodatně říci, jaké množství účinné látky je zapotřebí k ochraně plic před krátkodobým poškozením.