Asteroid 2024 BX1, dříve známý pod dočasným označením Sar2736, který se 21. ledna rozpadl nad německým Berlínem, byl nejrychleji rotujícím objektem, jaký byl kdy pozorován. Kolem své osy se otáčel rychlostí jedné otočky za pouhé 2,6 sekundy. Podrobnosti přináší magazín New Scientist.
Odhalen před dopadem
Objekt, který neměl na délku více než jeden metr, vstoupil do atmosféry naší planety, kde se následně rozpadl. Některé kusy přežily, dopadly na zemský povrch a později byly nalezeny. Jednalo se o poměrně ojedinělý případ, kdy byla blížící se hornina zachycena ještě před setkáním se Zemí.
Asteroid objevil necelé tři hodiny před dopadem maďarský astronom Krisztián Sárneczky z Konkolyho observatoře Piszkéstető v pohoří Mátra v Maďarsku. Ohnivou kouli letící oblohou následně pozorovaly kamery monitorovacích sítí AllSky7 a Fripon.
Maxime Devogele a jeho kolegové z Koordinačního centra pro blízkozemní objekty Evropské kosmické agentury v Itálii pořídili snímky asteroidu před jeho dopadem. Přestože se objekt pohyboval rychlostí okolo 50 000 km/h, bylo díky jeho protáhlému tvaru možné sledovat změny jeho jasu způsobené rotací.
Jedna otočka za 2,588 sekundy
Astronomové spočítali, že jedna otočka kolem své osy trvala asteroidu 2024 BX1 pouhých 2,588 sekundy. Za jeden pozemský den se tak otočil více než 33 000×. „Je to nejrychlejší rotace, jakou jsme kdy pozorovali,“ konstatoval Devogele.
Prakticky všechny asteroidy během své poutě vesmírem rotují. Nejčastěji se tak děje v důsledku předchozích srážek s jinými kosmickými tělesy nebo vlivem gravitačních polí. Asteroidy větší než 1 kilometr se mohou kolem své osy otáčet minimálně jednou za 2,2 hodiny, protože jinak by došlo k jejich rozpadu. Menší objekty, jako je výše zmiňovaný 2024 BX1, však mohou rotovat výrazně rychleji, protože jsou pevnější a kompaktnější.
Měření rotace takových objektů by může být užitečné pro planetární obranu, protože umožňuje zjistit, jak pevný je malý asteroid a jaká je pravděpodobnost, že přežije průlet zemskou atmosférou. „Pokud je tvrdý, bude nutné reagovat jinak, než když půjde o kus ledu, který nemá žádnou vnitřní pevnost,“ vysvětluje Devogele.