Lidstvo čelí různým přírodním hrozbám, přičemž jednou z největších je možnost srážky Země s asteroidem. Přestože se to může zdát jako sci-fi, vědecký zájem o ochranu naší planety před vesmírnými kolizemi není žádnou novinkou. Významným krokem vpřed v této oblasti je nový experiment, který ukazuje, že by klíčem k odvrácení katastrofy mohlo být silné rentgenové záření způsobené jaderným výbuchem.
Naprostá většina asteroidů, které proletí kolem Země, nepředstavuje vůbec žádné nebezpečí. Historie ale ukazuje, že srážky s velkými kosmickými tělesy mohou způsobit globální katastrofy. Nejznámějším příkladem je asteroid, který před 66 miliony lety zasáhl naši planetu, způsobil vyhynutí dinosaurů a dlouhodobé změny klimatu. Moderní technologie nám však dávají možnost se proti takovým hrozbám bránit.
Tak trochu jako Armageddon
V roce 2022 se NASA podařilo úspěšně realizovat misi DART (Double Asteroid Redirection Test), při níž malá kosmická loď narazila do asteroidu Dimorphos, což vedlo ke změně jeho dráhy. Ačkoli byl tento experiment nesporně revoluční, kinetické dopady by byly v případě větších asteroidů, které mohou způsobit globální škody, pravděpodobně nedostatečné.
Nyní se vědci obrátili k jinému řešení – jaderné energii. Namísto toho, aby asteroid roztrhli na menší kusy, jak jsme to mohli vidět v hollywoodských filmech, jako je Armageddon, zkoumají možnost použít ke změně dráhy asteroidu rentgenové záření generované jaderným výbuchem.
Princip je ve své podstatě jednoduchý: záření zahřeje povrch asteroidu, čímž se odpaří část materiálu. Tím dojde k vytvoření plynného oblaku, jehož následná expanze vyvolá tlak, který asteroid (podobným způsobem jako raketový motor) posune na jinou trajektorii.
Princip odklonění asteroidu jaderným výbuchem
Tým vědců z americké laboratoře Sandia v Novém Mexiku se rozhodl tento koncept otestovat. Pomocí nejvýkonnějšího generátoru rentgenových paprsků na světě, známého jako „Z machine“, provedli simulace na malých modelech asteroidů z křemene a taveného oxidu křemičitého. Když rentgenové paprsky zasáhly povrch těchto modelů, materiál se skutečně odpařil a vytvořil tak dostatečnou sílu k jejich rozpohybování. To znamená, že by podobný postup mohl fungovat i na skutečných asteroidech.
Odklonění až 4km asteroidu
Jedním ze zásadních faktorů je množství energie potřebné k odchýlení objektu. Pro asteroidy o průměru až 4 kilometry, což jsou tělesa schopná způsobit globální katastrofu, by byla potřeba energie srovnatelná s výbuchem jaderné bomby. Vědci zjistili, že by tato metoda mohla fungovat i pro větší asteroidy, pokud bychom měli dostatek času.
Nový přístup nabízí hned několik výhod. Jednou z nich je možnost využít rentgenové záření bez nutnosti přímého kontaktu s asteroidem, čímž se minimalizuje riziko jeho roztržení a následného rozptýlení kusů do různých směrů. Protože tato metoda funguje na bázi zahřívání povrchu asteroidu, lze ji použít na širokou škálu materiálů, které asteroidy tvoří.
Vzhledem k tomu, že se asteroidy skládají z různých druhů minerálů a mají různou hustotu a složení, se další vědecké experimenty zaměří na zkoumání toho, jak jednotlivé materiály reagují na rentgenové záření. Tyto informace pak budou klíčové pro vybudování efektivního systému planetární obrany, který bude připraven na různé druhy hrozeb.
Možná je to šance, jak se bránit
Pravděpodobnost, že nás v dohledné době zasáhne nějaký asteroid, je relativně malá, nicméně globální dopady by mohly být katastrofální. Vědci jsou si vědomi, že takové nebezpečí nelze podceňovat. Přírodní události, jako byla srážka s asteroidem před miliony let, připomínají, jak křehká je lidská civilizace vůči vesmírným hrozbám.
Díky novým technologiím a objevům, jako je tento, však možná jednou budeme mít šanci se na takovou situaci o něco lépe připravit. A pokud někdy přijde den, kdy bude Země čelit blížícímu se asteroidu, můžeme mít k dispozici účinné nástroje, jak to odvrátit.
Výsledky vědeckého bádání na toto téma byly publikovány v prestižním odborném časopise Nature Physics. Toto periodikum se specializuje na publikaci výzkumných prací z oblasti fyziky, astrofyziky, teoretické fyziky a mnoha dalších oborů. Přísné recenzní řízení garantuje kvalitu, originalitu a vědeckou hodnotu publikovaných prací.
Zdroje: nature.com, gizmodo.com, arstechnica.com, sciencealert.com, vice.com.