V prosinci roku 2020 se na Zemi vrátila kapsle se vzorky půdy odebranými z asteroidu Ryugu. Tyto vzorky byly rozděleny mezi šest vědeckých týmů z celého světa, jež měly provést jejich analýzu a určit složení v naději, že se dozvíme více o tom, jak taková vesmírná tělesa vznikají. Po roce se ve článku publikovaném v odborném časopise Science objevily první výsledky.
Vyplývá z nich, že Ryugu byl kdysi součástí mnohem většího asteroidu, jež se zformoval z různých materiálů asi dva miliony let po vzniku naší Sluneční soustavy (tj. cca před 4,5 miliardami let). Během následujících tří milionů let se led mateřského tělesa tvořený oxidem uhličitým rozpustil, což vedlo ke vzniku jádra bohatého na vodu a suššího povrchu.
Úlomek velkého asteroidu
Když asi před miliardou let do mateřského tělesa narazila další vesmírná hornina, došlo k jeho rozpadu a část vzniklých úlomků vytvořila Ryugu. Tuto teorii vzniku podporují nejen výsledky analýz vzorků, ale také počítačová simulace.
Ryugu, který astronomové poprvé spatřili v květnu 1999, je v podstatě shlukem suti. Až polovinu jeho objemu může tvořit prázdný prostor. Stejně jako planetka Bennu má Ryugu tvar trochu podobný točící se káče – vyznačuje se kulatým tvarem s ostrým rovníkovým hřebenem. Jeho název pochází z japonské lidové pohádky, v níž rybář cestuje na hřbetě želvy do podvodního paláce zvaného Ryūgū-jō („dračí palác“).
Sonda Hayabusa2 je ve vesmíru od roku 2014 a postupně se dostala na oběžnou dráhu 20 km nad povrchem asteroidu. Koncem roku 2018 vypustila dva malé roboty poháněné solární energií, kteří se pohybovali po povrchu.
Vědecká analýza
Jeden z robotů se jmenoval MASCOT (Mobile Asteroid Surface Scout), a přestože původně přistál vzhůru nohama, povedlo se mu nakonec dostat do správné pozice. Kamera, magnetometr, radiometr a infračervený spektrometr posílaly zpět snímky, které vědcům umožnily získat představu o okolních materiálech a přiřadit jejich vlastnosti ke konkrétním horninám.
Minulý měsíc zveřejnili vědci v časopise The Astrophysical Journal Letters výsledky analýzy vzorků prachu z Ryugu a dospěli k závěru, že některá z těchto zrnek jsou starší než naše Sluneční soustava. Stáří zrn v prachu lze určit a datovat podle jejich izotopových signatur, přičemž tým porovnával vzorky prachu z Ryugu se zrny z uhlíkatých chondritových meteoritů nalezených na Zemi.
Nejnovější článek doplňuje tyto výsledky a odhaluje ještě více tajemství. Například vědci z Argonne National Laboratory použili velmi jasné rentgenové paprsky k určení chemického a strukturního složení vzorků v atomárním měřítku. Tato analýza ukázala porézní, jemnozrnnou strukturu a chemické složení podobné vzácným chondritovým meteoritům.
Kapka vody
Pórovitost naznačuje, že se na asteroidu kdysi nacházela voda a led, nicméně zrna, z nichž se Ryugu skládá, jsou mnohem jemnější, než bychom očekávali. To odpovídá převládající hypotéze, že se asteroid zformoval ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. Vědci také našli velké množství sulfidu železa zvaného pyrhotin, který nebyl nalezen ve vzorcích meteoritů použitých pro srovnání.
„Naše výsledky a výsledky dalších týmů ukazují, že se tyto vzorky liší od meteoritů, zejména proto, že meteority prošly atmosférou, zvětráváním a především oxidací," uvedl fyzik Michael Hu. „Tohle je vzrušující, protože jde o úplně jiný druh vzorku, který pochází z dalekých končin Sluneční soustavy.“
Patrně nejzajímavějším nálezem je kapka uhličité vody (zachycená v krystalu) obsahující sůl a organické látky. To je v souladu s hypotézou, že asteroidy jako Ryugu mohly přinést vodu na Zemi a přispět tak ke vzniku života. Další výsledky z analýz vzorků budou zveřejněny v připravovaných článcích, a nakonec budou shrnuty do souhrnného přehledu klíčových faktů.
