Země je stále ještě jediným vesmírným tělesem, o něž víme, že hostí život. Vzhledem k velikosti vesmíru a počtu planet, na nichž by alespoň teoreticky mohl prosperovat život podobný našemu, si stále více lidí myslí, že pozemský život určitě nebude ve vesmíru jediný.
Idan Ginsburg z Harvardu se svým týmem tvrdí, že by se život ve vesmíru mohl šířit mechanismem panspermie na asteroidech, planetkách a podobných tělesech. Vědci si doposud mysleli, že takové šíření je reálné jen v rámci jednotlivých hvězdných systémů. Ginsburg a spol. spočítali, že by se život mohl stejným způsobem šířit i v galaktickém měřítku.
Podle jejich výpočtů by jen v Mléčné dráze mohlo být až 10 bilionů asteroidů, které by mohly roznášet život po galaxii. Větší objekty by podle Ginsburgova týmu měly být vzácnější, i tak by se ale v Mléčné dráze mělo pohybovat až 100 milionů objektů o průměru kolem 500 kilometrů, tedy zhruba o velikosti Saturnova měsíce Enceladu. A spolu s nimi asi 1000 objektů velikosti Země, které by měly nést živé organismy.
A co kosmické záření?
Lidé se většinou obávají, že by na takových tělesech mohlo život rychle zničit kosmické záření, zvláště pokud nemají magnetické pole a hustou atmosféru. Stačí prý ale jen nepříliš silná vrstva hornin nebo ledu a ta organismy před kosmickým zářením spolehlivě ochrání.
Ginsburg s kolegy vycházejí z nedávných experimentů, podle nichž mikrobi mohou přežít, pokud dopadnou s meteoritem na planetu, a také z toho, že některé pozemské organismy jsou neuvěřitelně odolné a ve stavu hibernace mohou přežít pobyt v kosmickém prostoru.
Naše vesmírné sousedství je dost klidné a zastrčené. Harvardský tým je přesvědčen, že v oblasti galaktického jádra musí být mnohem větší „provoz“ vesmírných těles.
Je tam mnohem více hvězd, vše je tam více dynamické a zřejmě se tam mnohem častěji stane, že se asteroid, planetka či planeta osvobodí z gravitačních pout svého planetárního systému a vydá se na cestu vesmírem. Vědci přirovnávají galaktické jádro k odkvetlé pampelišce, ze které létají plody po širokém okolí.
Tyto úvahy jsou ale zatím velmi hypotetické. Zatím jsme nenašli jediný živý nebo fosilní organismus na asteroidu nebo jiném vesmírném tělese kromě Země. Významným argumentem proti panspermii je rovněž to, že na Zemi je život už téměř 4 miliardy let a nezdá se, že by se za tu dobu rozšířil byť jen na ty nejbližší alespoň trochu vhodná vesmírná tělesa.
Titulní foto: Silver Spoon Sokpop, CC BY-SA 3.0