Vědce již dlouho sužuje problém sluneční korony. „Povrch“ Slunce, tedy vrstva známá jako fotosféra, která vyzařuje sluneční záření, má teplotu kolem 5 600 °C.
Nad fotosférou se nachází sluneční korona, která je obdobou atmosféry, jejíž teplota ale dosahuje milionů °C. Přitom není jasné, co ji vlastně ohřívá. Postupně se objevila řada teorií, až doposud ale žádná nepřinesla uspokojivé vysvětlení.
Mezinárodní tým astronomů nedávno v odborném časopise Nature Astronomy publikoval novou odpověď na tuto letitou záhadu. Využili k tomu data 1,6 metrového teleskopu Goode Solar Telescope (GST), který provozuje americký institut New Jersey Institute of Technology na observatoři Big Bear Solar Observatory (BBSO) v Kalifornii.
Sluneční skvrny
Badatelé dospěli k poměrně překvapivému závěru, že za ohřívání nebo spíše žhavení sluneční korony jsou zodpovědné sluneční skvrny, tedy tmavá a paradoxně nejchladnější místa na povrchu Slunce.
V těchto relativně chladných místech je totiž povrch Slunce silně zmagnetizovaný. Podle výsledků výzkumu tam dochází k přenosu velkého množství energie ze Slunce do oblasti sluneční korony, prostřednictvím takzvaných transverzních oscilací.
Ve výzkumu sehrála klíčovou roli detailní pozorování struktur na povrchu Slunce ze dne 14. července 2015, která souvisela s tehdejší aktivní sluneční skvrnou. Vědci se soustředili na tenká „vlákna“ plazmatu (plasma fibrils) v oblasti umbry, tedy tmavé centrální části sluneční skvrny. V těchto vláknech je magnetické pole skvrny nejsilnější a dosahuje asi 6tisíckrát větší indukce než magnetické pole Země.
Uvedená vlákna mají průměr kolem 100 km a dosahují výšek kolem 500 až 1 000 km. Jejich životnost je asi 2-3 minuty a zároveň mají tendenci se objevovat znovu na stejných místech, v oblastech umbry, které jsou nejtmavší. Podle výpočtů proudí těmito vláknu dostatek energie na to, aby ohříval sluneční koronu na teploty, které tam pozorujeme.