Všetko mám svoj zmysel. Predtým ako sa začalo hladať sme nevedeli, ale len tušili že hviezdne sústavy majú planéty a dnes vieme že majú i tie na ktorých existujú podmienky pre život. Všetko má zmysel
Nějak jsem nepochopil, k čemu je dobré vynakládat čas a prostředky k hledání exoplanet vhodných k životu.Tady v dostupném okolí žádná není a všechny ostatní jsou tak daleko, že se k nim nedá doletět, na to je pomalá i rychlost světla a tu hned tak neobejdeme.Jaký to má tedy smysl hledat?
Stejný, jako dotovat podřadné umělce okresního formátu, na které nikdo nechodí.Stejný, jako financovat různé výzkumáky, instituty a instituce, jejichž výstup nikoho nezajímá (kdyby zajímal, tak se z toho stane byznys, někdo to začne nabízet komerčně za peníze a někdo to začne kupovat).Stejný, jako platit vysokou školu lidem, kteří studují věci, které pracovní trh nepoptává.Atd...
Cokoliv u červených trpaslíků s jejich sluneční aktivitou a planetami s vázanou rotací, které pokud mají atmosféru, tak se spíše podobají Neptunu, jinak jsou zřejmě oholené až na kámen slunečním větrem, bez rotace totiž není magnetismus a i s ním by zřejmě atmosféra ten fičák nevydržela. Vysoká gravitace navíc celkem zaručuje, že jakákoliv vyšší inteligence, pokud by tam přeci jen vznikla by neměla s chemickými raketami prakticky šanci planetu opustit. Ale ano, na těchto planetách si dovedu velmi dobře život představit a dokonce by pro něj byly naprosto ideální a to život umělý. Nějaká digitální forma života, která se dávno z fyzického vesmíru přesunula na servery zabírající poměrně malé místo, klidně mohla už dávno vesmír osídlit a tyto servery umístit na odvrácené straně planet. Byli by tak chráněni před náladami hostitelské hvězdy a zároveň z ní na přivrácenějších částech čerpat solární energii. Vesmír je tak možná plný skrytých matrixů, které k životu vůbec nepotřebují planety podobné Zemi. Pokud někdy osídlíme vzdálené hvězdy, domnívám se, že to zřejmě uděláme přesně takto. Posílat k vzdáleným planetám obří kolonizační lodě je naprostý energetický nesmysl. Stejně tak všemožné Dysonovy sféry, galaktické civilizace atd. Pokud tam někdo je, tak drží hubu a snaží se, aby jeho sousedi vůbec netušili, že existuje. Ten kdo křičí do temného lesa vesmíru o své existenci, je jako hraboš co mává na káně.
K prvnímu odstavci jsem nedopsal, že na planetách u červených trpaslíků biologický život zřejmě vůbec není, nebo maximálně jednobuněčný. Ať dají tito populističtí astronomové vědět, až začnou nacházet planety velikosti Země u oranžových a žlutých trpaslíků, které jsou mnohem stálejší, větší a podobnější našemu slunci. A ideálně netvoří dvojhvězdu, i když i tam záleží na okolnostech, dle mých představ situace u dvojhvězd a trojhvězd připomíná mixér, planety tam mohou měnit vzdálenost oběžné dráhy a asteroidy tam lítají naprosto nevypočitatelně.
Než že se lidstvo dostane na jinou planetu v jiné hvězdné soustavě mi přijde reálnější teramorface Marsu, nebo nějakého Jupiterova měsíce. I k té nejbližší je to totiž docela daleko.
Mnohí si vznik života predstavujú "jak Hurvínek válku".Vznik a rozvoj potenciálného života však nie je len o danej planéte, ale aj o jej okolí. Napr. pre život na Zemi boli nutnými, aj keď samozrejme nie postačujúcimi minimálne 2 podmienky: existencia Mesiaca a existencia Jupitera.Mesiac spôsobuje príliv a odliv. Ten v dávnych dobách spôsobil to, že život vo vode sa začal pomaly prispôsobovať aj živote na súši. Okrem toho Mesiac stabilizuje precesný pohyb - t.j. dlhodobé kmitanie zemskej osi (jeden cyklus trvá cca 26.000 rokov). Bez Mesiaca by zemská os kmitala oveľa viac, čo by spôsobovalo veľké výkyvy teplôt a počasia všeobecne. To by zase prekážalo rozvoju života.Čo sa týka Jupitera, tak ten je ochrana pred meteormi, kométami a ďalšími malými telesami. Má obrovskú gravitačnú silu a ňou priťahuje veľké množstvo takýchto telies, ktoré by inak dopadli na Zem. Keby nebolo Jupitera, tak Zem by katastrofy podobné tej, ktorá vyhubila dinosaury, postihovali oveľa, oveľa častejšie. Život by sa tak nemal čas rozvinúť do zložitejšej formy.Na druhej strane ale zase na Zem občas (rádovo desiatky či stovky miliónov) rokov občas musí dopadnúť niečo väčšieho, aby život "nezamrzol" na jednej úrovni.Dôležitá je samozrejme aj vzdialenosť od Slnka. Stačilo by, aby Zem bola o trochu viac bližšie či ďalej od Slnka, a už by život na Zemi v dnešnej podobne nebol možný.Ďalšou podmienka je existencia žhavého tekutého jadra, ktoré otepľuje Zem zvnútra /zevnitř/.Ďalej je neexistencia supernov a ďalších telies, ktoré vysielajú počas svojho výbuchu nebezpečné žiarenie. Stačí jedno také teleso v okruhu rádovo tisícok svetelných rokov a je po živote na danej planéte.Tých podmienok je veľmi veľa. A to sú len tie, ktoré poznáme.
Lepší podmínky... Jak se to vezme. Např planeta KOI 5715.01 má 1.8 krát větší velikost, což ovšem neznamená, že by měla jen větší pláže, ale taky, že na ní budete vážit 1.8 krát víc, než tady. Což není úplně ideální, asi by to vaše kosti špatně snášely. Asi by se vám dobře nežilo. A to je jen jeden z údajů...Myslím, že na hledání inteligentního života ve vesmíru je brzy. Pokud totiž vesmír existuje 12 miliard let a naše planeta třetinu této doby, vznikla asi jako jedna z prvních v době, kdy začal být vesmír už poněkud klidnější místo. A život potřebuje na svůj vznik klidy stabilní podmínky v řádech miliard let. Takže pokud na těch planetách něco je, můžou to být teprve prvoci nebo díky váze a tím i gravitace planety malí dinosauři s robustní kostrou, kteří měli to štěstí, že do jejich planety nepraštil nějaký asteroid a nerušeně se tam vyvíjejí třeba 1.5 miliardy let bez jakehokoli náznaku inteligence, protože ji v tom ideálním světě nepotřebují.Myslím, že na hledání inteligence ve vesmíru je brzy, protože ta je vzácná i na Zemi, při pohledu na některé diskuze na bulvárních serverech, tak velmi vzácná. Tipuju tak za několik bilionů let už bude víc planet, které zde budou dlouho a tedy i pravděpodobnost zivota na nich se zvýší. Ale zase jiné planety zaniknou, jak to naše.Takže se k ní chovejte slušně, je to to jediné, co máme a dlouho budeme.
Nezalezi gravitacia od hmotnosti, nielen od velkosti? Ak by to aj bolo 1.8x, tak 70kg clovek by vazil 126kg, to nie je ziadny extrem.
Důkazy jako, fotografie, biologické vzorky, jsou kde? Já mám za to, že život je vždy nejlépe přizpůsoben té planetě, na které se vyvinul. Co by vlastně mělo být na lepší Zemi vhodnější, není Země dost vhodná, když se na ni lidé množí jako veverky? Více vody na úkor pevniny, více světla, když rostliny i zvířata potřebují také tmu, více tepla, přitom dnes se snažíme teplu udržet na rozumné úrovní, více kyslíku, aby hmyz znovu nabyl impozantních rozměrů? Nějaké bláboly pro získání grantů detekuji!
Náš čas na planetě Zemi je omezen. Slunce zvyšuje svůj zářivý výkon a nastane doba, kdy se tu nebude dát kloudně žít...
Výborně, tak ještě trochu víc budeme kašlat na ekologii a planet s lepšími podmínkami může být i 1000.
Ono příliš dobré podmínky taky nejsou moc přínosné.Když žijete na kontinentě, kde vám stačí se natáhnout po zralý banán kdykoli během roku, tak nevymyslíte ani kolo (přestože vám ve filmu Wakanda budou tvrdit něco jiného).Kdežto tam, kde ty podmínky nejsou tak idylické, v zimě máte kosu a nic neroste, tak potřebujete plánovat (jak velké potřebuju zásoby na zimu, co na jaře zasadím), dopravovat (vymyslíte i to kolo a pak i auto a rychlovlak), potřebujete vědět, kdy přijde jaro (vymyslíte astronomii, matematiku, a jiné xenofobní a toxicky maskulinní pavědy).A pokud v tak odlišných prostředích žijete po stovky generací, přizpůsobíte se i geneticky. Nakonec udělat z vlka psa či z pratura krávu také netrvalo miliony let. V Texasu si "vyšlechtili" nechřestící chřestýše za pár let - stačilo je začít lovit a hledat ty lovené právě podle chřestění. Kdo chřestil méně, ten přežil. Kdo na sebe upozorňoval, vyhynul. A teď už ledaskde nechřestěj.Takže pokud by na nějaké planetě byly podmínky jak v ráji, tak se tam nevyvine složitější život (ten se vyvinul právě proto, aby čelil nepříznivým vlivům) a už vůbec ne inteligentní život, natož technická civilizace.
Názor byl 1× upraven, naposled 6. 10. 2020 17:38
Suhlasim, ale prilis dobre podmienky pre zivot su velmi vyhodne pre ludi, ked na danu planetu priletia, neodpalia ich atomovkou este pred pristatim a z neinteligentneho zivota by sme si spravili domace zvierata.
Tak tyto planety vznikaly i o miliardu let dříve, než Země. Ty podmínky měly o miliardy let dříve.A kde teda jsou, když se za tu miliardu a více let nedostali k Zemi.Ale čtenáři si snad myslí, že jsme ve vesmíru první a nikdo před náma?
Názor byl 1× upraven, naposled 6. 10. 2020 13:01
Nejlepším důkazem existence skutečně inteligentního života ve vesmíru je to, že nám se vyhýbají obloukem. 😀
A co by tu dělali? My také nenavštěvujeme každé mraveniště, které vzniklo stovky tisíc let poté, co jsme objevili oheň.
Tak alespoň nanoroboty, pro nějaký dokumentární film, by sem mohli poslat.Pokud těch mravenišť není mnoho, tak by nás mohli prozkoumat.
Třeba si těch nanorobotů nevšimneme:)
Presne, vlastne si nevsimneme ani nase druzice, ktore nas teraz sleduju.
To je všechno velmi zajímavé. Nicméně.... nevím jak u vás ale minimálně u mě pozornost o tohle téma dost snižuje ten fakt, že dokud někdo opravdu hodně chytrý nepřijde s nějakým realizovatelným způsobem jak překonat rychlost světla, tak celá tahle tématika zůstane pouze na úrovni hrátek z oblasti matematiky, hrátek s teoriema z astronomie, z fyziky apod.... ale není šance, že by jednou mohlo dojít ke skutečnému ověření všech těchto teorií nedojde. A bohužel jak se zatím situace jeví, přenos informace nadsvětelnou rychlostí se nikde zrovna nerýsuje..... 🙁
Ano, rychlost světla je pomalá, to Vám řekne každý učitel fyziky.Ale zase času je dost. Např. za 1milion let k nejbližší obyvatelné planetě, za 10 milionů let po galaxii.
Ještě je pořád naděje, že nás můžou kontaktovat ti vyspělejší, kteří šnečí rychlost světla už dávno pokořili. Pokud nás teda rovnou nevyhladí. A taky je možnost, že nás už dávno kontaktovali a nadále kontaktují, ale my ještě nemáme prostředky, rozum, a vůbec dostatečný vývoj na to, abychom ty jejich signály vůbec zachytili nebo jim dokonce porozuměli 😉
Mozno jednoduchsie, ako sa pokusat prekonat rychlost svetla, by bolo predlzit ludsky zivot, tak na tisic, alebo milion rokov, alebo hibernovat, to by sa uz tie vzdialenosti nezdali tak obrovske.Myslim ze pri testoch na mysiach uz dokazali ich zivot predlzit o tretinu, nasiel som aj clanok, podla ktoreho cloveka hibernovali na 2 hodiny.
To asi ano. Myslím si, že výrazné prodloužení věku je záležitostí celkem blízké budoucnosti, protože výzkum genetiky, oprav a změn genetického kódu, atd.... je nesporně podstatně dál než vyřešení nadstvětelné rychlosti. 🙂
Prave za upravu genov dnes dostali Nobelovu cenu.Len skoda, ze my sa toho uz asi nedozijeme.
I kdyby to byla rovnou proxima centauri b, tak to je uplne bezpredmetne dokud se nenajde nejakej rozumnej zpusob jak se tam dostat.
Pokud nám poteče do bot nebo nebudeme už roupama vědět co by možná nám přijde v pohodě i těch pár stovek let v lodi.Opravdu si nemyslím že tohle půjde ojebat.
Par stovek let? Myslis par desetitisicu let? 😃
Kdy jeden nejbližší autobus?
Do vesmíru se cestuje stopem. Nezapomeňte ručník.
Co znamena, ked je nieco lepsie ako idealne? :)
Ideálnější? 🙂
Dnes už skoro nikdo neumí latinsky, takže netuší, že ideální je superlativ. Proto ho matláci v češtině klidně stupňují.
Přesně! vždycky si vzpomenu na "těhotnější" 😃
A co když někdo čeká dvojčata? A trojčata? Áha?
buď těhotná není, nebo je (a je lhostejné zda čeká jedináčka nebo paterčata)
https://prirucka.ujc.cas.cz/... PS. "optimální" lze teoreticky taky stupňovat. Je to podobné jako když říkáte, že někdo/něco je "nejlepší z nejlepších" atd.
Názor byl 1× upraven, naposled 6. 10. 2020 14:01
To že to je lingvisticky správně ještě neznamenám že to je správné i významově, viz "dárek zdarma", "lepší než nejlepší kousek" atd ... z hlediska gramatiky je to správně, z hlediska věcné logiky je to nesmysl.
Poté, co jsem potkal "předvychystávání" zboží, už se nedivím ničemu.
... popsáno do detailu zde - sice "češtinářsky" správně, nicméně významově nadbytečný a nepotřebný tvar https://www.adamek.cz/clanky/popularne-odborne/... ...
Já mám dojem, že zrovna v tomto článku se píše něco poněkud jiného. Autor tam rozebírá dva různé modely (gradovací a přibližovací), porovnává je a v souvislosti s tím druhým dospívá k závěru, že:...V tomto modelu chápání stupňování je tedy nutno považovat stupňování slova „optimální“ za zcela legitimní...Máte tam i vysvětlení toho, proč "optimální" stupňovat a grafické znázornění, které ma za cíl pomoci obhájit smysl jeho stupňování.
Názor byl 3× upraven, naposled 7. 10. 2020 07:37
to sice ano, ale pak je to přesně naopak - ideální je "nejvíc", nejideálnější je "těsně pod ním, skoro ideální" a "nejmíň" je pak ideálnější ... tedy nic "víc než ideální" není jak napsal autor prvního příspěvku v tomto vlákně a na to sem reagoval.
...tedy nic "víc než ideální" není...S tím nemohu souhlasit, protože ideální/optimální je relativní. Zrovna v případě těch podmínek vhodných pro život je to vidět naprosto krásně - pokud řeknete, že někde panují optimální podmínky pro život, tak opravdu neříkáte, že jinde nemohou panovat lepší (už jen proto, že něco takového prostě nemůžete vědět)."Z optimálních kandidátů lze pak dále vybírat a zvolit toho nejoptimálnějšího, podobně jako lze např. hlasovat pro ten nejlepší z nejlepších návrhů; trenér chce mít ve svém týmu nejlepší z nejlepších hráčů, v ragbyovém týmu se sešli ti nejsilnější z nejsilnějších, kupujeme krmivo pro nejmenší z nejmenších akvarijních živočichů a někteří ze zkušenosti znají nejhorší z nejhorších lidských vlastností."https://prirucka.ujc.cas.cz/Kdybyste se měl držet pouze toho modelu o němž píše pan Adámek, tak byste tedy klidně mohl v článku uvést, že na "Zemi jsou nejideálnější podmínky pro život". Ale kolik lidí myslíte, že by to v tomto významu pochopilo?
"Zemi jsou nejideálnější podmínky pro život"A přesně takhle by to bylo správně (že spousta lidí něco nepochopí, je nabíledni - on člověk je chytrý, ale lidé jsou hlooupí, to není ale důvod se tomu podřizovat)A práve "nejsilnější z nejsilnějších" nebo "nejmenší z nejmenších" je prostě naprosto nadbytečná konstrukce ... smysl by to dávalo jedině v kontextu "nejmenší z nejmenších vybraných v každé Zemi" - tedy z původních "nejmenších vybraných v každé Zemi" se stává množina a její podmnožinou jsou "nějací nejmenší" .. "nejmenší z nejmenších" v rámci jedné množiny je nesmyslná konstrukce.Nejlepší je taky jen jeden (v dané kategorii - množině). Je-li někdo např. ve skoku do dálky lepší, nebyl ten první nejlepší. Proto nejlepší z nejlepších (bez specifikace množin) opět nedává smysl. Samozřejmě se zde můžeme bavit o "umělecké licenci na realitu" a v literatuře je to určitě v pořádku, nicméně na technickém webu se přikláním k věcnému a jednoznačnému vyjadřování bez "kudrlinek", jinak se dostáváme do těchto "sporů" 😃Problém je, že lidé dnes už zkrátka nedbají na význam slov a různá slova/výrazy nebo celá souvětí chápou špatně .. typický je příklad věty "Běž do obchodu a když nebude chleba, kup rohlíky." .. většina to pochopí tak, že má koupit chleba a když nebude, tak rohlíky .. to je ale špatně ... rozkaz říká, že mám jít do obchodu a co mám udělat když chleba bude, není specifikováno, tedy nemám koupit nic. Jedině v případě, že chleba nebude, mám koupit rohlíky. Spousta lidí se prostě nezamyslí a nepřesvědčíte je, že to prostě chápou špatně. Jazyk nám má samozřejmě sloužit, na druhé straně je to mocný nástroj kterým lze vyjádřit jednoznačnost a ignorováním jemných nuancí se ta jednoznačnost ztrácí.
zkusím to říct ještě jinak ... "ideální" je jako "červený" .. to je prostě to maximum, může být červenější jablko než jiné jablko ale nemůže být červenější než červený .. prostě např. v RGB modelu červená složka naplno, ostatní na nule - v této škále (množině) je R255 G0 B0 červená, prostě maximumm jakákoliv jiná kombinace nemůže být "víc červená"
To je ale přesně to, co rozporuje i pan Adámek na straně 7 - s argumentem "přechody mezi barvami jsou dány přírodou, popsány fyzikou, a není tedy věcný důvod pro jazykový zákaz popisování rozdílů mezi barvami".
Názor byl 1× upraven, naposled 7. 10. 2020 11:39
asi si nerozumíme (možná myslíme totéž) - záleží na kontextu. Jak jsem psal, u toho jablka to je OK, u barvy jako takové (má červená barva je červenější než tvá červená barva) to nedává smysl
"A přesně takhle by to bylo správně (že spousta lidí něco nepochopí, je nabíledni - on člověk je chytrý, ale lidé jsou hlooupí, to není ale důvod se tomu podřizovat)."Když to formulujete takhle, tak se ovšem okamžitě dostanete do konfliktu se svým vlastním požadavkem "na technickém webu se přikláním k věcnému a jednoznačnému vyjadřování". Neboť i vám asi musí být jasné, že drtivá většina čtenářů bude tu formulaci chápat pouze tím jedním způsobem, neboť o tom druhém v životě neslyšela. A důsledkem by byl "spor" (a diskuse) s největší pravděpodobností ještě mnohem větší než teď. 😉Pokud se bavíme o kontextu, tak ve vědě dost dobře nelze operovat s absolutními významy (matematika by asi byla na samostatnou diskusi, ale to už dost odbíháme). A navíc v tomto případě ten význam prostě není absolutní ani z hlediska češtiny, platí to, co je uvedeno v příručce:...přídavné jméno optimální znamená (jak se lze dočíst v SSČ), RELATIVNĚ nejlepší, nejvhodnější, nejpříhodnější‘...Z toho co píšete vy mám zatím tak nějak dojem, že se tam ten absolutní význam snažíte za každou cenu nacpat. S tím, že "optimální" je jako "červený" je možné pracovat pouze za předpokladu, že pro "červený" by platilo totéž (tedy bylo by tam explicitně uvedeno ono "relativně"). Je tomu tak?Ještě jedna citace:...Optimální zjevně pozbylo v dnešní době striktního významu „absolutně nejlepší“. Tento fakt zohlednili i tvůrci Slovníku spisovné češtiny, kteří jej definují jako „relativně nejlepší“, na rozdíl od staršího Slovníku spisovného jazyka českého. V takovém případě ovšem spojení jako nově předkládané řešení problému je optimálnější než všechna předchozí lze pokládat za přijatelná.Internetová jazyková příručka, stejně jako Slovník spisovné češtiny, jsou normativní příručky, jejich stanovisko má tedy autoritativní váhu...https://www.ascestinaru.cz/lze-stupnovat-adjektivum-...
Názor byl 1× upraven, naposled 7. 10. 2020 12:24
"Optimální zjevně pozbylo v dnešní době striktního významu „absolutně nejlepší“"Ano, tady nelze než s Vámi souhlasit. Tím se vracím k tomu, že význam slov (a jazyku obecně) mající jednoznačný význam se postupem času (díky lidem, kteří s nimi nesprávně zacházejí a v následné snaze se přizpůsobit ve srozumitelnosti masám) postupně mění, bohužel někdy velmi nelogicky a bez ohledu na svůj původ - jako v tomto konkrétním případě (OPTIMÁLNÍ je odvozeno z latinského optimus — nejlepší, superlativu přídavného jména bonus — dobrý... tedy je to odvozenina už toho superlativu)
Já naprosto chápu, že třeba ono použití "nově předkládané řešení problému je optimálnější než všechna předchozí" se vám nemusí líbit, ale nemůžete tvrdit, že je to tak špatně, že to tak psát nelze atd. a odvolávat se přitom na něco, co platilo dřív (ale již to neplatí). V opačném případě bychom se dostali už někam úplně jinam (někam, kde nemá smysl jakákoliv věcná debata).Já osobně na tom, o čem píšete ,nevidím nic moc špatného - přijde mi to prostě jako důsledek toho, že vývoj jazyků i nadále probíhá. Někomu se to líbit nemusí, ale to už je subjektivní. Já třeba v životě diskutoval s překvapivě hodně lidmi, kteří mj. popírali existenci pozitivních mutací, protože se jim něco takového ze subjektivních (náboženských) důvodů strašně nelíbilo. Ale jen proto přece nepřestanu o pozitivních mutacích psát/mluvit.
Koukám že vy dva máte času nazbyt...
Já s Vámi v podstatě souhlasím, ale musím dodat, bohužel. Jsem přesvědčen že v těchto konkrétních případech se nejedná o vývoj (minimálně ne pozitivní)m ale spíše o degradaci. Krása češtiny a její výhoda je, že umí (když se používá správně) být jednoduchá a zároveň jednoznačná ve svém vyjádření. Pokud ovšem (v důsledku "vývoje" nebo čehokoliv jiného) rezignujeme na správné významy slov (tak nějak aproximačně řekneme že je vlastně jedno, že optimální znamenal vždy "to nejvíc" a znamená skoro totéž jako optimálnější nebo nejoptimálnešjší a moc mezi tím rozdíly nebudeme dělat a přemýšlet nad tím a každý ten význam vlastně "pocitově" bude vnímat jinak, pak jsme přišli o jeden tvar, kterým se "to nejvíc" dalo krásně popsat), tuto obrovskou výhodu postupně ztratíme a posuneme na úroveň jiných jazyků, kde se v případě potřeby exaktního popisu používá opis nebo jiná vysvětlující forma.Každý jazyk se vyvíjí, ale jak říkala moje babička "netrap se když něco ztratíš cestou, něco jiného zase najdeš" tady z mého (subjektivně sobeckého) úhlu pohledu přestává platit. Koukněte do dnešních knih (pokud je mladí vůbec přečtou - mé děti čtou, ale málo, tak 2-3 knihy ročně, místo toho raději Wattpad apod, kam píší jejich vrstevníci, se všemi chybami atd.), čeština v nich používaná není zdaleka tak bohatá a květnatá ... a tady přeci nejde o nějaké zastarávání, ale původní překlady např. Vernea apod si zkrátka se slovy hrály narozdíl od těch novějších. Lidem chybí slovní zásoba. neumějí časovat a skloňovat - a to jsou absolutní základy. Stačí si pustit zprávy, kolikrát ani moderátor neumí mluvit a neshoda podmětu s přísudkem přímo rve uši. Krásná slova jako (např. "gargantuovský") nebo přechodníky téměř už není slyšet. Nejde mi o tom, že některá slova samozřejmě časem zastarávají (mandl, fošna, věrtoch) a dnešní generace už ani neví co znamenají, to je asi přirozené. Ale ta lhostejnost k tomu vyjadřovat se správně a používat výrazy a cizí "termity" správně je dle mého soudu špatná. Pod každým napomenutím se dotyčný dozví "že tady není ve škole, že je GrammarNazi a že jde o obsah" .. jenomže v jazyce jde i o formu 😃
Asi toľko ako keď je niečo optimálnejšie... 😀
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.