Odborníci věří, že velké spirální galaxie, jako je třeba naše Mléčná dráha, vznikají postupným splýváním s menšími, především s trpasličími galaxiemi. Tyto menší galaxie by přitom měly s sebou přinést i centrální černou díru, která tím pádem zvětší hmotnost centrální černé díry rostoucí galaxie.
Zároveň ale není jasné, jak často trpasličí galaxií obsahují masivní centrální
černé díry. Odhady na toto téma se různí. Výzkumný tým, vedený odborníky americké University of North Carolina at Chapel Hill, nedávno přispěl k vyjasnění této záhady objevem doposud přehlíženého pokladu masivních černých děr v trpasličích galaxiích.
Mugdha Polimera a její kolegové vystopovali vesmírná monstra, která se v malých galaxiích ukrývala přímo před našimi zraky. Černé díry obvykle detekujeme díky jejich apetitu. Když ve velkém požírají okolní hmotu, tak
přitom září tak, že se to nedá přehlédnout. Badatelé to přirovnávají ke sledování světlušek, kterých si v noci všimneme, jen když zapnou své světélkující zařízení.
Chyby, nebo...
Problém je v tom, že záření hodujících černých děr se velmi podobá záření čerstvě zrozených hvězd. Astronomové to rozeznávají detailní analýzou záření.Polimerová a spol. takové analýzy použili u dat z průzkumů galaxií. U některých galaxií se ukázalo, že analýzy poskytují rozporuplné výsledky. Obvykle se takové výsledky zahazují jako chyby.
Badatelé se ale na tyto „chyby“ zaměřili a simulovali různé situace, které by to mohly vysvětlit. Nakonec dospěli k závěru, že to nejsou žádné chyby, nýbrž trpasličí galaxie s masivní černou dírou, v nichž zároveň dochází k intenzivní tvorbě nových hvězd. A takových případů je podle všeho velmi mnoho.
Ukazuje se, že masivní centrální černé díry jsou v trpasličích galaxiích mnohem častější, než jsme si doposud mysleli. Byly tam vždy, jen se před astronomy umně skrývaly za intenzivní tvorbu hvězd. Nově nalezené černé díry se teď nepochybně dostanou do hledáčku astronomů, protože to nejspíš jsou základní stavební kameny supermasivních černých děr.
Titulní ilustrační foto: Yukterez (Simon Tyran, Vienna). Source material for the Milky way background (also available on Commons): ESO/S.Brunier. Code for the relativistic raytracer: yukterez.net, CC BY-SA 4.0